Historik Petr Blažek, který debatě přihlížel jako divák, se proti Lorencově účasti na páteční akci silně ohradil. Devětasedmdesátiletému muži řekl, že je komunistickým zločincem.
"Vy se na mě máte dívat jako na soudně netrestaného," reagoval Lorenc s odkazem na rozhodnutí justice.
Vojenský soud ho sice v roce 1992 za jeho předlistopadové působení odsoudil na čtyři roky vězení, k výkonu trestu ale Lorenc nikdy nenastoupil. Po rozpadu federace se přestěhoval na Slovensko, kde tamní soud rozhodl, že původní rozsudek je už promlčený. Po nátlaku české strany byl ale Lorenc přece jen v roce 2002 potrestán - za zneužití pravomoci veřejného činitele dostal patnáctiměsíční podmínku.
Blažkovi vadilo, že informace o Lorencově roli v komunistickém státě vůbec nezazněly na začátku debaty. Lorenc byl pouze stručně představen jako bývalý šéf StB a první náměstek ministra vnitra. Navíc moderátorovi Karolu Lovašovi, který před časem vydal s Lorencem knihu rozhovorů, vyčetl, že mu nepokládal kritické otázky a neoponoval jeho odpovědím. "Uváděl ho jako váženou figuru, která napomohla listopadu 89. A to není pravda. Ten člověk se podílel na velice závažných zločinech," řekl Blažek.
Lorenc v průběhu sametové revoluce, v noci z 18. na 19. listopadu, vydal rozkaz, aby složky StB nijak nezasahovaly do situace. Později své rozhodnutí zdůvodnil tak, že nechtěl více pobuřovat občany.
Podepsal rozkaz?
Podle Blažka je ale například nezpochybnitelná jeho role v rozsáhlé skartaci dokumentů StB, která je výraznou překážkou ve vyšetřování totalitních zločinů.
Lorenc během debaty nicméně popíral, že by ji nařídil. "Ten rozkaz jsem nepodepsal. Autor rozkazu se přiznal, že ho formuloval. Já jsem rozkaz zcela prokazatelně nepodepsal," opakoval Lorenc. Podle Blažka ale jen nechal své podřízené, aby rozkaz podepsali.
Lorenc také tvrdil, že přestože byl šéfem StB, neměl přímý vliv na násilné potlačení demonstrací v roce 1989. "Pociťuji jistou funkční zodpovědnost, protože jsem byl tam, kde jsem byl, byl jsem prvním náměstkem ministra. Za to, co se v resortu stane, jistou zodpovědnost mám," dodal.
Odpovědi na otázku, proč tedy ze své funkce neodstoupil, když tvrdí, že se zásahem nesouhlasil, se však vyhýbal. "Je těžké vžít se do role toho, kdo má odpovědnost na krku a musí rozhodovat," řekl studentům.
Sympatický gentleman
Páteční akce se zúčastnil i moderátor České televize Marek Wollner, který byl aktivním účastníkem událostí 17. listopadu. V diskusi byl Lorencovi největším oponentem a na některá jeho vyjádření emotivně reagoval. Podobně jako historik Blažek ho označil za "komunistického zločince".
Zároveň pak kritizoval způsob vedení debaty. "Já jsem věděl, že pan Lorenc bude v roli toho sympatičtějšího, protože on bude nastavovat milou tvář gentlemana, zatímco já budu ten ošklivý, který je plný emocí," prohlásil v závěru diskuze.
Přiznal také, že zvažoval, zda se kvůli Lorencovi má akce vůbec zúčastnit. "Uvědomuji si, že legitimizovat svou účastí pana Lorence je velice problematické. Na druhou stranu jsem si říkal, že mu nemůžu nechat úplně volné pole působnosti," vysvětloval Wollner.
Podobně se k debatě stavěla i Barbora Osvaldová, vedoucí univerzitní katedry žurnalistiky, která akci zaštítila. "Čím víc se to blížilo, tím víc jsem měla sto chutí říct, že nepřijdu. Dnes jsem ale přišla proto, že jsem tehdy stávkovala a je mou povinností tu být. Upřímně vám ale říkám, že z toho nemám dobrý pocit. Řada lidí nám říkala: 'Co to děláte, vy jste se zbláznili'," přiznala Osvaldová.
Po skončení akce Institut komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy stáhl ze svých stránek článek s pozvánkou na debatu.
