Praha - Tři exministři z pravicových vlád v sobotu vyzvali premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) k zavedení politických a ekonomických sankcí vůči Rusku.
Platit by měly do doby, než se ruská vojska stáhnou z ukrajinského Krymu. Předseda vlády ale jednostranné české sankce odmítnul, chce postupovat v souladu s dalšími státy EU.
"Česká vláda nebude v žádném případě vyhlašovat nějaké jednostranné sankce, ale jsme připraveni jednat v rámci unie. Pokud se v rámci unie dohodneme na adekvátní reakci vůči tomu, co se dnes odehrává na Ukrajině, pak Česká republika bude součástí této společné reakce," uvedl Sobotka.
Jednostranné sankce vůči Rusku by byly podle něj chybným krokem. Premiér připomenul, že ČR je významně propojena s ruským trhem, plošné hospodářské sankce by proto nebyly užitečné. "Ohrožovalo by to i pracovní místa u nás," podotkl. Zopakoval, že v úvahu by přicházelo pouze omezení víz nebo zmrazení majetku těch, kdo se podílejí na událostech na Ukrajině, o čemž se bude jednat i na úrovni EU.
Tyto dva požadavky do své výzvy zahrnuli i exministři Martin Bursík, Michael Kocáb a Luboš Dobrovský. Navíc požadují také zrušení možnosti dvojího občanství pro ruské občany, zastavení vstupu ruského kapitálu do ČR nebo zrušení tendru na výstavbu nových jaderných reaktorů v Temelíně, o kterou se uchází česko-ruské konsorcium MIR.1200, což Sobotka již dříve odmítl.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) Sobotkův přístup podpořil s tím, že jednostranné sankce jednotlivých zemí by postup EU poškodily. "Síla je v tom, že ten postup bude společný," dodal.
Bursík dnes text výzvy přečetl na shromáždění proti ruské intervenci na ukrajinském Krymu na Hradčanském náměstí v Praze, kterého se zúčastnilo asi 150 lidí. Autoři výzvy spolu se senátorem Jaromírem Štětinou vyzvali k "uplatnění plné šíře politických a ekonomických sankcí vůči Rusku". "Občané Ruské federace sami pak pochopí, že je představitelé ruského nedemokratického Putinova režimu vedou do izolace od svobodného světa," uvedli autoři výzvy.
Česko by podle nich mělo být "rozhodným zastáncem odporu vůči arogantnímu pokusu o obnovu ruského ekonomického a politického vlivu ve východní a střední Evropě" vzhledem ke svým historickým zkušenostem. Připomněli v této souvislosti nacistickou okupaci Československa, od jejího počátku dnes uplynulo 75 let, a také obsazení země vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.
