Praha - Součástí českého právního řádu jsou kromě zákonů vydávaných od 90. let i předpisy mnohem starší. Mnohé prvorepublikové a habsburské zákony a nařízení nebyly nikdy zrušeny. Doposud jsou tedy účinné, právní následky z nich ale většinou neplynou. Přijaty totiž byly za konkrétním účelem, kterého už bylo dosaženo anebo už ho ani dosaženo být nemůže.
Mezi platnými zákony tak lze najít například povinné očkování proti neštovicím, které jsou od 80. let zcela vymýcené. Norma byla přijata v roce 1919 a formálně je stále účinná. Ve stejném roce byl přijat i zákon, který zrušil povinný celibát pro učitelky obecných a měšťanských škol. Anebo zákon o propůjčování míst legionářům. Za zmínku stojí i zákon o výměně jednokorunových a dvoukorunových bankovek - tedy platidla, které bylo v oběhu za Rakouska-Uherska.
Tyto předpisy už fakticky nemohou mít žádný dopad. Ale například zákon o potírání pohlavních nemocí by mohl být užíván i nadále. Formálně je stále závazný, jen opomíjený. Zakazuje provozování nevěstinců, upravuje útulky pro nápravu prostitutek a předpokládá dohled nad zpustlou mládeží - tedy péči o osoby "do osmnácti let vedoucí život pohlavně nemravný". Zákon byl přijat v roce 1922, je stále účinný, možná i relevantní. Jen je takzvaně "vyhaslý" - prostě se už neužívá.
V nejasném postavení těchto zastaralých předpisů chtěla udělat pořádek ODS, která vládě navrhla jejich zrušení. "Má se provést velký právní úklid. Máme neuvěřitelné množství právních norem," odůvodnil poslanec Marek Benda dva doposud předložené návrhy zákonů, které prvorepublikové předpisy ruší. Předkladatelé z ODS se prozatím zaměřili především na zákony a vládní nařízení z roku 1919. Postupovat chtějí jednotlivými návrhy chronologicky dále až k dnešním dnům.
Právě to však kritizuje například ministerstvo spravedlnosti. Ve svém stanovisku uvádí, že s ohledem na uvedený cíl zpřehlednění právního řádu by v případě přijetí několika jednotlivých rušících zákonů bylo důsledkem "opětovné kvantitativní navýšení počtu platných právních předpisů, tedy stav, jejž sami předkladatelé považují za nežádoucí". Vláda proto předložené návrhy nepodpořila.
Vyhaslých předpisů jsou v právním řádu stovky. Jejich rušení ale nemusí být nutné ani podle právníků, které redakce oslovila. "Když se zruší, tak se nic nestane. Když se nezruší, tak se také nic nestane," uvedl právník a historik Jaromír Tauchen z Masarykovy univerzity.
Zrušením zákona o 24hodinovém počítání času z roku 1921 by tak sotva došlo k jinému způsobu určování hodin. Stejně tak by se od Prahy neoddělily Žižkov, Kobylisy, Smíchov ani Karlín, pokud by byl zrušen zákon z roku 1920, který je a další obce s Prahou sloučil. Nijak by se ani neumenšily zásluhy Tomáše Garrigua Masaryka o stát, které mu stejnojmenný zákon z roku 1930 přiznává.
Marek Benda z ODS ale odmítá námitku, že by přijímání rušících zákonů bylo zbytečným plýtváním veřejných prostředků. "Upřímně řečeno, každá chvíle, kdy sněmovna neschvaluje nové zákony, prospívá zemi," okomentoval.
Přitom ještě většími kuriozitami než prvorepublikové zákony, kterými se ODS zabývá, jsou rakousko-uherské předpisy, jež jsou dodnes součástí českého práva. Pouze historici tak na rozdíl od právníků tuší, co obsahuje zákon "o rozvázání svazku manského v příčině manství království Českého" z roku 1869.
Pozitivním přínosem těchto legislativních "dinosaurů" ale může třeba být například to, že v Česku nemůže dojít k nastolení absolutismu. Tedy alespoň dokud nebude zrušen Říjnový diplom, kterým se ho císař František Josef I. zřekl. A to se zatím nestane - ODS navrhuje rušit jen zákonodárství od doby první republiky.
