Zákon omezí agresivní lyžaře, říká stát. Není to pravda

20. 12. 2009 0:00

Jaká pravidla je potřeba respektovat při lyžování?

Praha - "Díky novele zákona o cestovním ruchu se zpřísní pravidla pro ježdění na sjezdovce". Takové oznámení vydalo v pátek ministerstvo pro místní rozvoj. Snaha o snížení počtu úrazů je chvályhodná, informace má přesto jeden zásadní nedostatek: Zákon ve skutečnosti žádné povinnosti pro lyžaře neobsahuje, natož sankce za jejich porušení.

Ministerstvo odkazuje na novelu, která začne být účinná od 1. ledna 2010. Ta však "jen" stanoví právní rámec pro činnost Horské služby. Vyjmenovává také její činnosti, například "vytváření podmínek pro bezpečnost návštěvníků hor" nebo "spolupráce při vydávání a rozšiřování preventivně-bezpečnostních materiálů".

Samotným lyžařům ovšem zákon žádné nové povinnosti ani případné tresty za porušení norem neukládá.

Povinné to není, ale...

Nicméně i když se od ledna 2010 nic zásadního nemění, ne každý si uvědomuje, že už dnes platí pro lyžování podstatná pravidla.

"Lyžař nebo snowboardista, který na sjezdovce ohrožuje ostatní, porušuje přinejmenším jedno ze základních pravidel občanského zákoníku: Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí," říká právník Petr Beneš, pracující pro několik společností podnikajících v oblasti sportu.

Autor fotografie: Aktuálně.cz

Předpověď počasí

Aktuální online předpověď počasí zde

Připadá vám zmíněná povinnost v občanském zákoníku příliš obecná a nekonkrétní? Její upřesnění najdou lyžaři přinejmenším ve dvou dalších dokumentech - bohužel ale nejde o takzvané obecně závazné právní předpisy.

"Nákupem permanentky uzavírají lyžaři smlouvu s provozovatelem. V ní se mimo jiné zavazují dodržovat provozní řád," říká Beneš. Pokud jej poruší, může to provozovatel posoudit jako nedodržení smlouvy, sebrat mu permanentku a případně i vykázat z areálu.

Významnou novinkou je už od letošního února česká státní norma, která kromě pohybu lyžařů a snowboardistů upravuje hlavě povinnosti provozovatelů areálů (například značení sjezdovek, varování před překážkami či zásady pro pohyb strojů). Připravilo ji ministerstvo ve spolupráci s Horskou službou či Svazem provozovatelů lanovek a vleků.

Ohledně chování lyžařů přejímá norma dosavadní pravidla Mezinárodní lyžařské federace FIS (takzvané desatero najdete v rámečku).

Problémem však je, že ani státní normy nepatří mezi takzvané obecně závazné právní předpisy jako jsou zákony, nařízení vlády nebo vyhlášky ministerstev. Mají tedy v zásadě pouze doporučující, nezávazný význam. A narozdíl od zákonů či vyhlášek nejsou ani snadno a bezplatně dostupné.

Desatero FIS

1. Ohled na ostatní lyžaře
Každý lyžař nebo snowboardista se musí neustále chovat tak, aby neohrožoval nebo nepoškozoval někoho jiného.
2. Zvládnutí rychlosti a způsobu jízdy
Každý lyžař nebo snowboardista musí jezdit s přiměřeným odstupem a s ohledem na vzdálenost, na kterou vidí. Svou rychlost a svůj způsob jízdy musí přizpůsobit svému umění, terénním, sněhovým a povětrnostním poměrům jakož i hustotě provozu.
3. Volba jízdní stopy
Lyžař nebo snowboardista přijíždějící zezadu musí svou jízdní stopu zvolit tak, aby neohrožoval lyžaře jedoucího před ním.
4. Předjíždění
Předjíždět se může ze shora nebo zespoda, zprava nebo zleva, ale vždy jen s odstupem, který poskytne předjížděnému lyžaři či snowboardistovi pro všechny jeho pohyby dostatek prostoru.
5. Vjíždění a rozjíždění
Každý lyžař nebo snowboardista, který chce vjet do sjezdové tratě nebo se chce po zastavení opět rozjet, se musí rozhlédnout nahoru a dolů a přesvědčit se, že to může učinit bez nebezpečí pro sebe a pro ostatní.
6. Zastavení
Každý lyžař nebo snowboardista se musí vyhýbat tomu, aby se zbytečně zdržoval na úzkých nebo nepřehledných místech sjezdové tratě. Lyžař nebo snowboardista, který upadl, musí takové místo uvolnit co nejrychleji.
7. Stoupání a sestup
Lyžař nebo snowboardista, který stoupá nebo sestupuje pěšky, musí používat okraj sjezdové tratě.
8. Respektování značek
Každý lyžař nebo snowboardista musí respektovat značení a signalizaci.
9. Chování při úrazech
Při úrazech je každý lyžař nebo snowboardista povinen poskytnout první pomoc.
10. Povinnost prokázání se
Každý lyžař nebo snowboardista, ať svědek nebo účastník, ať odpovědný nebo ne, je povinen v případě úrazu prokázat své osobní údaje.

Na druhou stranu platí zásada, že kdo se státní normou nebude řídit a způsobí tím škodu, může mít problém. "Například stavební firmy nebo elektrikáři si prakticky nedovolí postupovat jinak než podle těchto doporučujících norem, i když je to teoreticky možné. Při sporu by pak totiž museli vysvětlovat, proč zvolili jiné řešení, tedy v čem podle nich bylo lepší či bezpečnější," vysvětluje Zdeněk Bauer, podnikový právník ve stavební firmě.

Pravidla lyžařské federace

Když se lyžař neřídí normou a ohrožuje ostatní, nehrozí mu tedy kromě vykázání z areálu žádná pokuta. Do problémů se dostane až poté, co úmyslným jednáním proti těmto pravidlům způsobí někomu škodu nebo zranění.

"Pokud se poškozený obrátí na soud, má velkou šanci uspět," říká Beneš. Soudci totiž mohou odkázat právě na státní normu či pravidla lyžařské federace FIS. "Nejvyšší soud opakovaně označil pravidla FIS jako určující i pro české sjezdovky," připomíná Beneš.

V případech týkajících se zranění na sjezdovce soudci rozhodli, že lyžař se měl řídit pravidly FIS (které jsou k přečtení v areálech). Podle nich musí lyžař jedoucí vzadu zvolit takovou dráhu, aby neohrozil před ním jedoucího člověka. "I když nejsou obecně závazným právním předpisem, jsou tato pravidla pro lyžaře na sjezdové trati závazná, a to bez ohledu na to, zda jsou pramenem práva či nikoliv," uvedl soud.

Zdánlivě opačné je rozhodnutí okresního soudu v Prachaticích z loňského prosince. Ten zprostil obžaloby mladíka, který při lyžování vážně zranil sedmiletou dívku. Na rozdíl od Nejvyššího soudu však ten prachatický rozhodoval o trestněprávní odpovědnosti, tedy zda mladík spáchal trestný čin ublížení na zdraví.

Soud konstatoval, že takovéto hodnocení by pro lyžaře v konkrétním případě bylo příliš přísné. Nevyloučil tím ale možnost, aby se poškozená lyžařka domáhala náhrady škody v takzvaném civilním řízení, tedy podle občanského zákoníku.

Potřebujeme speciální paragraf?

"V loňském roce se na českých horách zranilo 8 887 lidí. Nejvíce úrazů se loni stalo při sjezdovém lyžování a snowboardingu," říká mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Martin Ayrer.

Podle Beneše by neuškodilo dát do některého ze zákonů stručnou, ale výslovně stanovenou povinnost pro lyžaře řídit se právě pravidly lyžařské federace. "Jedině pak to lidé budou brát vážně. Zvláště když jim bude hrozit přímá pokuta už za porušení pravidel, nikoliv až když dojde k nejhoršímu," domnívá se.

Dodává, že nelze sice mít konkrétní podrobné předpisy na každou oblast lidského chování, ale jediný paragraf týkající se nebezpečného chování lyžařů by už český právní řád nezatížil.