Vimperk - Nového šéfa šumavského národního parku Jiřího Mánka dostihla událost, která podle jeho kritiků svědčí o tom, že ředitel umlčuje nepohodlné odborníky, kteří nesouhlasí s oficiálním kursem parku.
Mánek ještě jako náměstek nedávno odvolaného ředitele Jana Stráského nepovolil, aby v podzimním vydání odborného časopisu Šumava vyšel článek, v němž dva pracovníci parku kritizují kácení stromů u Ptačího potoka i své nadřízené.
Ačkoli kauza začala už bezmála před rokem, teď se znovu objevila poté, co se Mánek stal ředitelem parku. Loni byl ještě náměstkem pro komunikaci s veřejností a byl odpovědný za způsob prezentování parku, tedy i za obsah časopisu Šumava.
"Příspěvek nebyl zařazený z toho důvodu, že byl nevyvážený a nepravdivě napadal vedení Správy Národního parku Šumava, což je od zaměstnance správy zvláštní praktika," vzkázal Mánek přes svého mluvčího.
Výňatky ze zakázaného textu
- Zásahy proti lýkožroutu smrkovému v oblasti Ptačího potoka jednoznačně narušují nastartovaný samovolný vývoj v částech lesních ekosystémů, které k tomu byly v národním parku před několika lety vymezeny.
- Oprávněnost těchto zásahů či míra jejich efektivity je diskutabilní především z toho důvodu, že dotčené porosty jsou doslova vklíněny do území, které je v současné době deklarováno jako část NP, kde se proti kůrovci nezasahuje.
- Ponechání samovolnému vývoji v žádném případě nezpůsobí zánik lesa. Pouze odumře velká část současných úrovňových stromů a udělá místo generaci nové, která už nyní čeká v podrostu. Bohužel, když se kácí les, létají třísky a při asanaci kůrovcem napadených stromů jsou někdy káceni i jedinci rostoucí v podrostu, kteří s největší pravděpodobností kůrovcem napadení nebyli.
- Správa národního parku ukázala na odiv svoji rozpolcenost a neschopnost. Chránit přírodu dokáže jen tehdy, když nehrozí "kalamita". Nemá tedy jasný cíl, nemá dlouhodobou strategii ani koncepci.
Pila není řešením, stojí v textu
Aktuálně.cz se po rozhovoru s několika lidmi, kteří o kauze vědí, pokusilo loňskou událost rekonstruovat. Oslovilo i Pavla Hubeného, který se svou šumavskou kolegyní Pavlou Čížkovou článek připravil. Hubený ovšem rozhovor odmítl.
Z dostupných údajů vyplývá, že na počátku loňského léta odlovil tehdejší šéfredaktor Šumavy Pavlu Čížkovou, zda by do podzimního čísla nenapsala článek o aktuálním stavu a hodnotě lesa Na ztraceném u Ptačího potoka.
Autoři - Čížková s Hubeným - v něm na základě několikaletého výzkumu uvádějí, že porosty u Ptačího potoka mají všechny základní charakteristiky přirozeného lesa a že poslat do této oblasti na kůrovce dřevorubce je nesmysl.
To je v rozporu se stanoviskem nového ředitele Mánka, který loni obhajoval kácení u Ptačího potoka i tím, že tamní porost je z větší části nepůvodním hospodářským lesem.
"Motorová pila a výsadby nejsou cestou vedoucí k přirozeným lesům," uvádí se v článku Čížkové a Hubeného.
"Pokud nenajdeme odvahu lesy ponechat sobě samým, nikdy nebudeme mít přirozené lesy. Mohlo by se nám stát, že zjistíme, že jsme les vylepšovali a pomáhali mu tak dlouho, že už nebude co chránit."
Mánkův zásah
Kritický článek pak schválila redakční rada časopisu, jenže v podzimním vydání se nakonec stejně neobjevil.
"Šéfredaktor mi vyprávěl, že to viděl Mánek, který řekl, že se to publikovat nebude," řekl Aktuálně.cz člověk obeznámený s pozadím "cenzurovaného" článku. V té době byla blokáda lesa u Ptačího potoka v plném proudu.
Ředitel paku Jiří Mánek uvedl, že postup autorů článku byl v rozporu se zákoníkem práce, s organizačním řádem a s pracovním řádem správy parku.
"Podle platného pracovního řádu vystupuje zaměstnanec jménem zaměstnavatele v hromadných sdělovacích prostředcích pouze na základě výslovného pověření ředitelem Správy Národního parku Šumava," uvedl mluvčí parku Pavel Pechoušek.
"V ostatních případech musí veřejnost předem upozornit na to, že zaměstnanec vystupuje pouze jménem svým, a nikoliv jménem zaměstnavatele, což Pavel Hubený neudělal," dodal mluvčí.
O Čížkové se už nezmiňuje, protože ta mezitím otěhotněla a je na mateřské. Ona i Hubený ale podle informací Aktuálně.cz dostali od vedení národního parku důtku.
Nechte les přírodě
Podle Jaromíra Bláhy z ekologického Hnutí Duha studie Pavly Čížkové a Pavla Hubeného, která nesměla vyjít v časopise Šumava, ukazuje, že u Ptačího potoka ještě žijí stromy z původní generace nedotčeného pralesa.
"Vlastní odborná analýza správy parku potvrdila vysokou přírodní hodnotu lesů, které by měly zůstat součástí území ponechaného přírodě," řekl Aktuálně.cz Bláha, který zároveň kritizoval vedení parku za to, že zakázalo výsledky průzkumu publikovat.
U Ptačího potoka se přitom porážejí smrky i letos. "Kácení nezabrání šíření kůrovce a zničí vzácnou přírodu," tvrdí Bláha.
Článek skončil na internetu
Poté, co článek nevyšel v časopise Šumava, ho autoři nabídli do jiného odborného periodika Naše příroda, ale nakonec se na otištění nedohodli.
Text nakonec vyšel na internetu, například na stránkách Ekolistu.
