Praha - Jeden člověk vypije denně asi dva litry vody. Jenže pak je tu ještě "neviditelná" voda, kterou každý z nás sní ve formě rýže, chleba, jablek nebo čokolády. A té jsou tisíce litrů.
Mezinárodní nadace We Are Water v souvislosti se čtvrtečním Světovým dnem vody zveřejnila výzkum o "vodní stopě" v běžném jídle. Aby tím ukázala na nutnost hospodárného využívání vodních zdrojů.
Více než miliarda lidí má totiž špatný přístup ke kvalitní pitné vodě, každý týden zemřou desítky tisíc osob - především dětí - na nemoci způsobené nedostatkem pitné vody. A ve vyspělých zemích přitom až třetina potravin skončí v popelnici.
Výpočet "neviditelné vody" nadace We Are Water vychází z toho, kolik je jí zapotřebí při pěstování, výrobě a dopravě potravin. "K vyprodukování pouhého kilogramu rýže je zapotřebí 2 450 litrů vody, na kilo vepřového masa je to dokonce 6 000 litrů," řekl ředitel nadace Xavier Torras.
Voda v potravinách
- Šálek kávy: 120 litrů
- Sklenice mléka: 200 litrů
- Banán: 70 litrů
- Pizza: 1216 litrů
- Vejce: 135 litrů
- Kilo hovězího: 15 500 litrů
- Kilo kuřecího: 5 200 litrů
Tisíce litrů vody v čokoládě
Seznam je ovšem mnohem delší. V jednom pomeranči se skrývá asi 50 litrů vody, v tabulce čokolády 2400 litrů, ve sklenici čaje 35 litrů.
Výzkum ukázal, že v denní porci jídla se skrývá více než 3 tisíce litrů vody. Tato neviditelná voda přitom mnohdy pochází právě ze zemí, kde jí je nedostatek.
Pokud se vezme pouze voda na pití, vaření, osobní hygienu nebo mytí nádobí, spotřebuje průměrný Čech každý den asi 120 litrů vody, Američan několik stovek, ale třeba lidé v Mosambiku si musí vystačit se 4 litry.
Až 300 kilo potravin v popelnici
Podle studie švédského Ústavu pro potraviny a biotechnologie se ročně po celém světě znehodnotí až 1,3 miliardy tun potravin. Nejvíce opět v Evropě a Severní Americe, kde na jednoho obyvatele připadá až 300 kilogramů vyhozených potravin.
Filip Linek ze společnosti Oskar plast uvedl, že jeden obyvatel vyspělé země v průměru znehodnotí až 115 kilogramů potravin ročně jen špatným zpracováním, plýtváním nebo používáním nevhodných obalů. Evropané tak znehodnotí 13krát více potravin než obyvatelé jižní nebo jihovýchodní Asie.
Vodu spláchneme do záchodu
Ačkoli v Česku spotřeba pitné vody kvůli zdražování vodného a stočného v posledních letech výrazně klesla, v porovnání se zeměmi, kde je vody nedostatek, se s ní stále plýtvá.
Například tím, že nepodstatné množství čiré pitné tekutiny doslova spláchneme do záchodu. Průměrný Čech deset až dvanáct litrů denně, ale může to být i víc.
"Člověk spotřebuje denně až 22 litrů pitné vody na spláchnutí záchodu a většina lidí si tento fakt ani neuvědomuje," řekl před časem zakladatel Světové záchodkové organizace Jack Sims.
Přitom jen jednoduchým zařízením, kterým se do mísy vypustí šest, nebo jen tři litry vody na jedno spláchnutí, se dá ročně ušetřit až několik tisíc litrů. Například společnost Roca teď dokonce nabízí systém, který umožňuje splachovat vodou z umyvadla.
Půllitrová lahev potřebuje 10 litrů
Šetřit vodou se dá i tím, jestli si načepujeme vodu z kohoutku, nebo si ji koupíme v PET lahvi. Dánové, kteří právě předsedají Evropské unii, nalévají na všech oficiálních jednáních pouze vodu z kohoutku.
Andreas Clausen Boor z dánského ministerstva zahraničí uvedl, že výroba jedné půllitrové balené vody vyjde až na deset litrů běžné vody.
"Především proto, že plastová výroba vyžaduje velké množství vody," sdělil Aktuálně.cz Boor. Dodal, že voda z kohoutku se nemusí vozit, takže se ušetří emise skleníkového oxidu uhličitého a dalších škodlivin.
"Odhadujeme, že naši hosté během předsednictví spotřebují přibližně 60 tisíc litrů vody. S ohledem na vysokou pořizovací cenu balené vody můžeme vyvodit závěr, že ušetříme hodně peněz," dodal Boor.
Restaurace servírují vodu
Občanské sdružení Česko pije z vodovodu u upříležitosti letošního Dne vody zveřejnilo, že svým zákazníkům servíruje obyčejnou vodu z kohoutku už více než 1500 restaurací.
"Nejvíce jich hlásí hlavní město - tam vodu z kohoutku podává téměř šest set podniků. Následuje Středočeský kraj se 132 restauracemi a Ústecký s necelou stovkou. Naopak nejméně se jich nachází na Vysočině, jenom pět," uvedla předsedkyně sdružení Zuzana Cabejšková.
