Zdevastované Barrandovské terasy oživuje tajnosnubný investor. Památkáři se těší

Adéla Skoupá Lukáš Prchal Adéla Skoupá, Lukáš Prchal
11. 10. 2016 19:15
Tichý český investor s řeckými kořeny Michalis Dzikos je známý tím, že se zaměřuje na značně zchátralé památky hlavně z počátku minulého století. Opravil mnoho staveb a většinu z nich předělal na úspěšné hotely. Ve středu Dzikos představí vizualizace toho, jak budou vypadat zrekonstruované Barrandovské terasy, kterým tak chce vrátit ztracenou krásu.
Současný stav teras na Barrandově.
Současný stav teras na Barrandově. | Foto: ČTK

Praha – K nedožitým osmdesátinám letos Václav Havel dostane další dárek. Chátrající Barrandovské terasy, které nechal vystavět jeho otec a v době první republiky byly oblíbeným odpočinkovým místem smetánky a hvězd stříbrného plátna, získají zpět svou původní podobu, jak ji ve třicátých letech navrhl architekt Max Urban.

K rekonstrukci desítky let opuštěné památky se odhodlal tichý investor Michalis Dzikos. Muž, který se prvorepublikové stavby ujal a v roce 2003 ji prostřednictvím firmy Barrandovské terasy, a. s., od Havlových koupil, ve středu představí veřejnosti vizualizace a své plány. Vedle zrekonstruované funkcionalistické restaurace plánuje vybudovat také moderní apartmánový komplex od oceňovaného brněnského studia Kuba & Pilař. Hotovo má být za tři roky.

Investor sice zatím není příliš sdílný k novinářům, mluví za něj ale jeho práce. I přes to, že jeho jméno zní cize, Dzikos celý život žije v Česku, narodil se v roce 1962 v Jablonci nad Nisou řeckým rodičům.

„On je takový tajnosnubný,“ potvrzuje historik architektury Zdeněk Lukeš, který se o Barrandovské terasy a podobné stavby zajímá. Upozorňuje, že rovněž Dzikos má o architekturu z období první republiky hluboký zájem - dokonce nechal vydat monografii architekta kubismu a funkcionalismu Josefa Gočára. A nejde o první podobnou rekonstrukci, do které se pouští. Stavby většinou předělává na úspěšné hotely.

Takto zrekonstruoval třeba zámek cukrovarnické rodiny Mandelíkovy v Ratboři u Kolína, který projektoval architekt Jan Kotěra. „Objektu se někdy na začátku tisíciletí ujal a zrekonstruoval ho myslím velmi kvalitně,“ uznává odborník Zdeněk Lukeš.

Nakupoval nábytek po aukcích

„Byl jsem se tam podívat začátkem 90. let a objekt byl zdevastovaný, opuštěný, vytlučená okna a tak dále,“ říká Lukeš a dodává, že Dzikos při rekonstrukcích vždy myslí i na interiér, stejně jako to dělávali i sami architekti na začátku minulého století. „Dokonce v různých aukcích nakoupil nábytek z Kotěrovy doby, kterým zámeček zařídil,“ dodává s tím, že i památkáři byli spokojeni. „I když někdy mu vytýkali, že tam udělal přístavbu, aby mohl mít zázemí pro kuchyň. Ale já myslím, že to udělal velmi vkusně,“ říká Lukeš.

Podobně se ujal i rekonstrukce někdejší Cyrilometodějské záložny na Zelném trhu v Brně nebo secesního Okresního domu architekta Jana Kotěry v Hradci Králové. „Bylo to vybydlené, zničené, zdálo se, že se to už ani nedá zachránit. Prostě troska,“ vzpomíná Lukeš na to, jak významné stavby v devadesátých letech vypadaly a mnoho lidí si myslelo, že jsou na odpis. Pak se jich ale ujal řecko-český investor.

Stejně jako Lukeš mluví o Dzikosovi i architekt Ondřej Kukral, který stojí i za rekonstrukcí královéhradeckého Okresního domu. „Opravil památky, které jsou pro Českou republiku zajímavé. A do té doby byly bez užitku a chátraly. A navíc je opravil takovým způsobem, že by se za to nemusel stydět nikdo. Ani stát často neopravuje ty památky tak dobře,“ říká architekt, který se bude na rekonstrukci Barrandovských teras podílet.

K moderním stavbám se Češi chovají necitlivě

„Období počátku dvacátého století si Dzikos vybral a já se mu vůbec nedivím. Jsou to elegantní stavby a často mají velkou duší, více než nějaká středověká stavbička,“ říká architekt Kukral, který ještě dodává, že Češi jsou ve vnímání moderní architektury zvláštní.

„Obdivujeme každou gotickou budovu. Ale když o kousek dál stojí moderní dům, který má často úžasnou architekturu, chováme se k těmto stavbám necitlivě,“ uzavírá.

Nyní, po letech domlouvání, ať už se zesnulým prezidentem Václavem Havlem, který získal Barrandovské terasy se svým bratrem v restituci, nebo s úřady, se investor řeckého původu do Barrandovských teras pustil. “Havlovi by to udělalo velkou radost,” míní Lukeš.

Popisuje, že se bývalý prezident dlouho marně snažil najít investora, který by Barrandovské terasy znovu oživil a ujal se jich. Jednal třeba se zástupci holandské pojišťovny Nationale-Nederlanden, která si ale vypočítala, že by se jí taková investice nevyplatila.

Havel dlouho nemohl nikoho sehnat, až se nakonec ozval Dzikos se svým plánem vrátit terasám původní podobu. Tu mohly mít už dnes, investora ale na čas zastavila finanční krize. “Těšíme se na výsledek,” říká i šéf pražských památkářů Jiří Skalický.

A Lukeš vzpomíná, jak na oslavu výročí narozenin Havlova otce jednou uspořádali lidé z Barrandovských ateliérů přímo na Terasách večírek, kam pozvali jej i Václava Havla. “Už to bylo několik let zavřené, oni vzali číšníky a filmové kulisy a restauraci znovu zřídili. Byly tam dámy v dobových kostýmech, pánové v cylindrech, lidé z Filmového archivu promítali filmy o tom, jak se stavěl Barrandov,” vzpomíná historik architektury.

 

Právě se děje

před 3 minutami

V Číně na nový vir zemřelo už 25 lidí. Podle vlády se počet nakažených vyšplhal na 830 případů

Už 25 obětí evidují čínské úřady v souvislosti s šířením nového typu koronaviru, který se na konci loňského roku objevil v 11milionovém městě Wu-chan. Počet prokázaných případů se zároveň k 23. lednu v Číně vyšplhal na 830, oznámila vláda podle světových zpravodajských agentur. Předtím média psala o 18 mrtvých a více než 630 nakažených.

Čínské ministerstvo zdravotnictví v rámci nového hlášení mimo jiné potvrdilo čtvrteční zprávu o prvním úmrtí způsobeném koronavirem mimo centrální provincii Chu-pej. Jde o případ 80letého pacienta, který zemřel v provincii Che-pej po návratu z dvouměsíčního pobytu ve Wu-chanu.

Z 830 potvrzených případů je 177 považováno za vážné, zatímco 34 "uzdravených" lidí už údajně mohlo opustit nemocniční lůžka. Podle agentury AFP dále čínská vláda informovala, že úřady prověřují 1072 pacientů, u nichž panuje podezření na nakažení záhadným virem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy