"Příroda je tam zachovalá natolik, že ochranu divočiny si tam zaslouží výrazně větší území. Spousta míst, která jsou velmi cenná, budou pokořena kacením nebo jinými škodlivými zásahy," řekl Martin Voráč z hnutí Duha, podle kterého Šumavský národní park potřebuje rozšířit chráněná území, než bude pozdě.
V novém zákoně o ochraně přírody, který má platit od ledna 2020, je stanoven cíl obnovit a chránit v českých národních parcích přirozené ekosystémy. Minimálně patnáct let od jeho platnosti se však vyměření chráněných zón nebude smět měnit.
V návaznosti na novelu začaly národní parky projednávat rozsahy zón, v nichž bude příroda odkázána pouze sama na sebe. Letos v lednu spustil vyměřování zonace i Národní park Šumava. Správa parku pro chráněná území vyměřila 27 procent rozlohy.
Aktivistům z hnutí Duha se tento návrh zdá nedostatečný a mají pro něj jednoznačné vysvětlení - většinovému majiteli parku, jímž je město Kašperské Hory, jde prý především o to, aby z území profitoval. Růst chráněného území tím pádem automaticky snižuje zisk z těžby dřeva.
Aktivisté proto vypracovali vlastní návrh na 53 procent bezzásahových zón a předložili ho řediteli správy národního parku Pavlu Hubenému. Výsledný návrh bude projednáván radou parku a z něho ministerstvo životního prostředí připraví formální vyhlášku, která bude následně předložena vládě ke schválení.
"Při konstrukci návrhu jsme vycházeli z mapování biotopů pro potřeby chráněných území evropské soustavy Natura 2000. Celá EU je vědecky zmapována. Vybrali jsme biotopy, o kterých lze odborně tvrdit, že pro jejich ochranu je nejprospěšnější samovolný vývoj," říká Voráč.
Přírodovědec z akademie věd Pavel Kindlman poukázal na to, že návrh zón správy parku postrádá odborné dobrozdání. "Když vytvářím chráněné území, musím mít nějaká pravidla. Lepší je velká a kulatá zóna než několik menších rozdrobených. Dnešní Šumava má 132 chráněných ostrůvků. Jak se na těchto malých plochách mají organismy uživit, když jsou od sebe daleko a komunikace mezi nimi je také problém. Existují pravidla a ta v návrhu správy parku nebyla dodržována."
"Hejtmanka ať se naučí biologii"
V únoru se v Poslanecké sněmovně konalo veřejné slyšení k petici, jejíž signatáři se vyslovili s nesouhlasem proti rozšiřování bezzásahových zón. Podle nich totiž jejich zavedení v roce 2007 spustilo kůrovcovou kalamitu a napomáhá dalšímu množení kůrovce, neboť se na jejich území nesmí kácet napadené stromy. Podporu petici vyjádřili politici jako hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská nebo senátor Karel Kratochvíle.
Podle Kindlmana byla situace kolem kůrovce vážná už v roce 2005 a kácení prý není řešením. "Jde jen o emotivní výkřiky. Máme sice velkoplošnou kalamitu kůrovce. Loni se vykácelo osmnáct milionů kůrovcových stromů. Dál se kácí o sto šest a nic to nepomáhá. Kůrovce totiž nemnoží bezzásahové zóny, ale oteplování. Stromy vlivem sucha a tepla nejsou schopny vytvořit dostatek pryskyřice, kterou používají na ochranu před kůrovcem," tvrdí Kindlman.
Chránit divočinu ve větším rozsahu bychom podle Kindlmana měli kvůli vymírání druhů, za které může činnost člověka. "Hmyz mizí rekordní rychlostí, hroutí se ekosystémy. Jsme na prahu šestého hromadného vymírání. Poprvé v historii planety toto vymírání nezpůsobil meteorit, ale živá bytost, která sama sebe považuje za inteligentní," říká přírodovědec.
