reklama
 
 

Foto: Zasahovat, či nechat být? Tak si kvůli kůrovcové kalamitě ničíme rezervace v Jeseníkách

25. 6. 2018 5:30
Odumírání smrkových lesů nejde zabránit. Holosečemi v Jeseníkách lze šíření kůrovce maximálně zpomalit. Příčiny jsou jasné, oteplování, sucho, pěstování monokultur smrku, přemnožená lesní zvěř. Z nižších poloh brouk míří vzhůru. Už žere smrky i v přírodních rezervacích, malých územích vzácné přírody, kterou jsme se zavázali zachovat pro budoucnost.

Chráněnou krajinnou oblast Jeseníky pokrývají z 80 procent lesy. Není v tuzemsku CHKO s tak vysokým poměrem zalesnění. Roste tu především smrk. V nejvyšších polohách nad 1150 metrů nad mořem přirozeně, na většině území byl uměle vysazen. Poslední suché roky porosty oslabily a stromy nejsou schopny odolat milionům lýkožroutů kladoucím vajíčka pod jejich kůru. Kůrovcové larvy vyžerou lýko, dospějí v brouky a letí dál.

Člověk není schopen je zastavit. Lesy usychají a politici vyhlašují válku tuzemskému brouku. Hledají se dřevorubci, vagony na odvoz dřeva i někdo, kdo by dřevo koupil. Najednou se zjišťuje, že oteplování je reálná hrozba, že  les má i jiné funkce než vydělávání peněz.

Současná válka proti kůrovci ohrožuje i nejvzácnější kousky přírody, které naši předchůdci vyznačili jako člověkem nedotknutelné - přírodní rezervace.

autor: Ludvík Hradilek | 25. 6. 2018 5:30

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama