Praha – Jednoho z komunistických funkcionářů, kteří v padesátých letech minulého století řídili vyvlastňování statkářů a dalších soukromých zemědělců, začali nedávno stíhat policisté. Třiadevadesátiletý muž byl tak obviněn téměř sedmadvacet let od pádu komunismu.
"Máte správné informace," potvrdila Aktuálně.cz Eva Michálková, šéfka vyšetřovatelů, kteří stíhají komunistické zločiny.
Obviněný muž byl v padesátých letech vysoce postaveným komunistickým funkcionářem v okrese Praha-východ, kam spadají třeba Říčany, Úvaly, Kostelec nad Černými lesy nebo Velké Popovice. Byl také součástí několikačlenné okresní komise, v níž seděli například prokurátor nebo zemědělští tajemníci.
"Můžeme k tomu říct, že tento muž jako komunistický funkcionář umožňoval jiným lidem v postavení veřejných činitelů vykonávat svoji pravomoc způsobem odporujícím zákonům, v důsledku čehož došlo k protiústavnímu vystěhování," dodala Michálková z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.
Potvrdila, že muž byl obviněn kvůli akci Kulak a kolektivizaci. Seniorovi hrozí v případě prokázání trestu dva až 10 let vězení – s největší pravděpodobností, pokud vůbec k jednání u soudu dojde, dostane nejvýše podmínku.
Věk není překážkou
Obviněný muž a okresní komise, jejímž byl členem, měli podle vyšetřovatelů na svědomí vysídlení desítek rodin. Takovéto komise přitom byly v každém okrese a měly za úkol vybírat a vystěhovávat zemědělce, čímž komunisté chtěli úplně zlikvidovat soukromé zemědělství a také lidi, které označovali za "vesnické boháče" neboli kulaky.
Zemědělství nakonec komunisté spojili pod Jednotná zemědělská družstva (JZD). A často celé rodiny soukromých zemědělců navíc kvůli tomu donutili přestěhovat se na druhou stranu země. Celkově bylo vysídleno přes tři a půl tisíce zemědělců.
"Lidí, kteří byli za tyto zločiny stíháni, bylo relativně hodně. Nebo alespoň pokusů je stíhat," vysvětlil historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů s tím, že značně pokročilý věk stíhaných není nijak výjimečný.
"Takhle starého pána nemá smysl posílat do vězení, ale je důležité na tyto zločiny upozorňovat. Takové činy nesmí procházet a jsou stále potrestatelné a ani takto vysoký věk vás nezbavuje odpovědnosti," dodává Svoboda, který se akcí Kulak a kolektivizací léta zabýval a psal o nich.
Nepromlčitelnost trestu
Policisté z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu řeší případy, které byly "spáchány veřejnými činiteli z politických a zavrženíhodných důvodů". Ty jsou nepromlčitelné, a zákon tak vyšetřovatelům umožňuje stíhat lidi i za činy spáchané v padesátých letech.
Na adresu útvaru ale směřuje kritika kvůli značným prodlevám mezi případy. Od začátku jeho fungování vyšetřovatelé obvinili celkově přes 200 lidí, 130 z nich se dostalo k soudu, odsouzeno bylo kolem 50 lidí. A to včetně prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové, což je asi nejznámější případ útvaru. V řadě případů museli policisté stíhání ukončit, a to hlavně kvůli zdravotním důvodům, kdy u obviněných propukla například stařecká demence.
V rámci akce Kulak policie obvinila do současnosti 20 lidí, pouze pět z nich však bylo odsouzeno – některá stíhání byla zastavena ze zdravotních důvodů nebo kvůli úmrtí.
Jedním z posledních úspěchů vyšetřovatelů byl případ Jana Jílka, který dostal podmínku za to, že se v roce 1952 na Přerovsku podílel jako okresní velitel Sboru národní bezpečnosti na vyhánění sedláků.
