Odmítám, že bych řídil donašeče StB, říká místopředseda Svazu bojovníků za svobodu Andres

Aleš Ligas
1. 11. 2016 16:49
Místopředseda Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Milan Andres v úterý na tiskové konferenci v Praze odmítl, že by před rokem 1989 řídil donašeče Státní bezpečnosti v československé armádě. K přesné náplni své práce v armádě se nevyjádřil. Informaci o tom, že Andres pracoval před rokem 1989 pro vojenskou kontrarozvědku, která spadala pod Státní bezpečnost (StB), přinesl v neděli pořad České televize 168 hodin. Předseda ČSBS Jaroslav Vodička prohlásil, že v souvislosti s případem Andresovu rezignaci nežádá.
Místopředseda ČSBS Milan Andres
Místopředseda ČSBS Milan Andres | Foto: Ludvík Hradilek

Praha – Milan Andres, který je místopředsedou Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS), odmítl, že by před rokem 1989 řídil donašeče Státní bezpečnosti (StB) v československé armádě. "Já to vyvracím. Tento pojem neznám. Byl jsem zařazen k útvaru pro ochranu vojsk české armády na teritoriu republiky. Víc vám k tomu neřeknu," vysvětloval svou práci v armádě před rokem 1989.

Předseda Jaroslav Vodička v pondělí pro Český rozhlas připustil, že ho tato skutečnost překvapila. To však v úterý na konferenci Andres vyvrátil. "Já nevím, co bych měl tajit. Předložil jsem čisté lustrační osvědčení a životopis. Předseda i předsednictvo ČSBS moji situaci znají. Byl jsem řádným důstojníkem armády," dodal. Negativní lustrační osvědčení podle něj dokazuje, že s StB nespolupracoval. Uvedl také, že až do roku 2005 měl prověrku přísně tajné podle standardů NATO.

Čisté lustrační osvědčení ale zpochybňují badatelé. Podle nich Andres pracoval pod vojenskou kontrarozvědkou, a Státní bezpečnost tak nebyla jeho přímým zaměstnavatelem. Čisté lustrační osvědčení tudíž bez problému spolu s dalšími lidmi dostal.

"Oni sice pracovali na správě StB, ale nebyli kmenovými zaměstnanci, byli příslušníky vojsk ministerstva vnitra. Tam právě došlo k této chybě nebo k opomenutí při formulaci lustračního zákona," vysvětlil pro Český rozhlas Radek Schovánek z Centra pro dokumentaci totalitních režimů.

"Žádnou rezignaci nikdo nepožaduje a doufám, že ji ani nezvažuje," uvedl Vodička s tím, že zveřejněné informace by neměly vést k odchodu Andrese z vedení ČSBS.

Podle České televize působil Andres ve vojenské kontrarozvědce, kde podle personálního spisu řídil donašeče uvnitř armády. Vojenská kontrarozvědka politicky dohlížela na vojáky v podnicích, které pro armádu pracovaly.

Sdružení československých zahraničních letců, které je součástí ČSBS, v úterý také poslalo stížnost k Radě České televize pro podezření na nevyvážené a jednostranné sdělování skutečností, provázejících všední spory a změny uvnitř ČSBS. V dopisu uvádí, že se jedná o propagandistickou kampaň vedenou Českou televizí, která poučuje a modeluje diváky k vytváření si zkreslených představ o lidech, na které redaktor ukáže prstem.

ČSBS je v poslední době zmiňován zejména v souvislosti s odchodem či vylučováním členů, kteří kritizovali jeho vedení za nedemokratické praktiky. Patřili k nim válečný veterán Pavel Vranský, ženy spojené s vyvražděním Ležáků za druhé světové války nebo dcera dlouholetého předsedy svazu Markéta Čermínová.

Místopředseda ČSBS Emil Kulfánek v úterý prohlásil, že všechna vyloučení byla za konkrétní prohřešky, konkrétně za poškozování dobrého jména svazu. Odmítl také, že by hlasování ústředního výboru ČSBS o vyloučení členů bez předchozí diskuze bylo nedemokratické. "Nevím o tom, že by nějaký zákon, ani občanský zákoník, obsahoval nějaké ustanovení, že před hlasováním musí diskuse proběhnout," řekl.

Podle něj se svaz ani nepotýká s výrazným odlivem členů, jak uváděla některá média. "Svaz se nerozpadá. Mezi lety 2012 až 2015 se počet členů snížil jen zhruba o deset procent. Což je méně než v letech předchozích," uvedl Kulfánek. V současné době má svaz skoro pět tisíc členů.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Rozbory vody z Bečvy po druhém úniku chemikálií potvrdily nadlimitní výskyt niklu

Výsledky rozborů vody z Bečvy, které ve Valašském Meziříčí - Juřince v úterý odpoledne odebrali inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP), prokázaly zvýšené množství niklu. Výsledky nepotvrdily zvýšený obsah kyanidů. Uvedli to mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová a valašskomeziříčský starosta Robert Stržínek (ANO).

Na hladině řeky se v úterý vytvořila pěna. Podle Stržínka se znečištění do Bečvy dostalo z vyústění kanálu vedoucího z areálu rožnovské Tesly, tedy z toho, jímž podle policie před několika týdny do řeky unikl kyanid. "Jsem si plně vědom, že zatím nemáme křížovou kontrolu, tedy výsledky námi odebraných vzorků. Ale vzhledem k tomu, že jsme veřejnost upozornili na nebezpečí, jež by mohlo hrozit, považuji za nutné už nyní všechny uklidnit zprávou, že v řece není jedovatá látka. Jakmile budeme mít výsledky rozborů dalších vzorků, budeme veřejnost informovat," řekl Stržínek.

Nikl není podle inspekce pro člověka významně toxický, patří ale mezi potenciální karcinogeny a je rozšířeným kožním alergenem. Opakovaný kontakt nebo i požití mohou vyvolat přecitlivělost a alergické reakce. Toxicita je pro některé vodní organismy poměrně vysoká, a z tohoto důvodu je jeho přípustná koncentrace v povrchových vodách limitována přísněji než v pitné vodě.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Řecko a Turecko zasáhlo zemětřesení

Část Řecka a Turecka v pátek zasáhlo zemětřesení s ohniskem v Egejském moři v hloubce 16,5 kilometru. Otřesy pocítili i obyvatelé Atén a Istanbulu, píše agentura AP. Ohnisko se nacházelo 13 kilometrů severně od řeckého ostrova Samos. Podle Evropského středomořského seizmologického centra (EMSC) otřes dosáhl síly 6,9 stupně, turecké úřady uvádí sílu 6,6 stupně.

Podle prvních zpráv z tureckých médií největší škody zaznamenalo pobřežní město Izmir, kde žijí tři miliony obyvatel, a jeho okolí. V oblasti se zřejmě zřítilo několik budov. Škody hlásí také řecký ostrov Samos, kde žije 45 000 obyvatel. Podle agentury AFP pobřeží ostrova zasáhlo malé tsunami. Ani z Řecka, ani z Turecka nejsou zatím hlášeni mrtví či ranění.

před 1 hodinou

Elektronická evidence tržeb se odkládá až do konce roku 2022

Odklad elektronické evidence tržeb (EET) se prodlouží až do konce roku 2022. Prezident Miloš Zeman tuto změnu zákona podepsal, informoval dnes ČTK jeho mluvčí. Důvodem odkladu je podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) snaha ulevit podnikatelům v době koronavirové epidemie. Podle expertů i opozice to znamená konec tohoto projektu.

Povinnost EET je prozatím zrušena do konce letošního roku. Vláda navrhla další odklad na základě aktuální situace kolem šíření koronaviru, výhledu ekonomiky a konzultace s podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami. O osudu EET se nejspíš rozhodne ve sněmovních volbách na podzim 2021. Schillerová věří tomu, že EET bude obnoveno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy