Praha - Už rok má v Česku azyl Bohdan Danylyšyn, který byl ve vládě dnes vězněné ukrajinské expremiérky Julije Tymošenkové ministrem hospodářství.
Loni na jaře, kdy poskytl Aktuálně.cz první rozhovor, tento bývalý politik s akademickým zázemím působil mnohem ostražitějším a tišším dojmem. Tehdy bylo krátce po ostré diplomatické přestřelce, kdy Kyjev obvinil české diplomaty ze špionáže a vyhostil je.
K nepřátelské výměně diplomatů tehdy došlo nedlouho poté, co české úřady Danylyšynovi, který je na Ukrajině stíhán za překročení ministerských pravomocí, udělily azyl a jen den poté, co zde založil svou organizaci Ukrajinská evropská perspektiva (UEP).
Dnes Danylyšyn ostře kritizuje svou domovinu. "Bojím se, aby se Ukrajina neocitla dřív nebo později tam, kde je teď Bělorusko. Naše současná vláda k tomu už směřuje," řekl v rozhovoru Aktuálně.cz.
Centrum ukrajinského exilu
Právě s běloruskými disidenty v Praze spolupracuje. Během rozhovoru se v sídle jeho organizace v centru Prahy náhodně objevil i opoziční běloruský politik Aleš Michalevič, který má v Česku také azyl.
Řady postsovětských uprchlíků nedávno rozšířil i manžel Danylyšynovy bývalé šéfové, byznysmen Oleksandr Tymošenko.
"Ano, náš hlavní štáb je v Česku, v Praze. Je to dané historicky. Pokud vezmete 20. a 30. léta, poválečná porevoluční emigrace přišla do Prahy. Mnozí spisovatelé, umělci, veřejní činitelé tady zakládali celé umělecké školy, byla tu založena první svobodná ukrajinská univerzita, první hospodářská akademie," říká Danylyšyn.
Aktuálně.cz: Jaké jsou dnes aktivity Ukrajinské evropské perspektivy (UEP)?
UEP je nezávislá občanská organizace budovaná na principech lidských prav a svobod. Současná situace na Ukrajině se vyvíjí tak, že tyto hodnoty nejsou dodržované. Proto se zároveň s ostatními aktivitami snažíme průběžně monitorovat tyto události. Je to fakticky i lobbing za ukrajinské zájmy - rozhovory o zóně volného obchodu, vstup Ukrajiny do různých evropských programů. Pro nás není důležitý vztah současné vlády k tomu či jinému systému. Chceme, aby Ukrajina nezůstala mimo evropské struktury.
A.cz: Vaše pozice je ale neoficiální...
Myslím, že preventivní neoficiální diplomacie má nyní větší vliv, než ta na oficiální úrovni. Podle mého se Ukrajina ještě nerozhodla, co vlastně chce. Pokud by to věděla, nezmítala by se ze strany na stranu - jeden týden směrem k Rusku, druhý směrem k Evropě. Hlavní je všem všechno slíbit, a neudělat nic. Vlády přicházejí a odcházejí, ale základní orientace Ukrajiny - podle mě na Evropu - musí být stabilní.
A.cz: Jak na vás reagují politici v jiných zemích EU? Setkáváte se s evropskými politiky?
Reakce jsou adekvátní situaci na Ukrajině. Když jsem byl ministrem hospodářství, setkával jsem se s nimi. A spojení mám dál.
Ať mluví současná ukrajinská vláda o demokracii, jak chce, pokud nepřijdou reálné kroky, jsou to jen řeči. V minulém roce přijal Evropský parlament dvě výzvy poukazující na porušení demokratických principů na Ukrajině. Výzvu zveřejnilo i vedení EP Jerzy Buzek, i Evropské komise José Barroso.
Bojím se, aby se Ukrajina neocitla dřív nebo později tam, kde je teď Bělorusko. Naše současná vláda k tomu už směřuje.
A.cz: Potkáváte se s českými politiky, např. s ministrem zahraničí?
Můj status je omezen mojí současnou situací. Snažíme se mít dobré vztahy se všemi českými politiky.
A.cz: Dá se říct, že je Česká republika hlavním stanem UEP?
Hlavní štáb je v Česku, v Praze. Je to dané historicky. Pokud vezmete 20. a 30. léta, poválečná porevoluční emigrace přišla do Prahy. Mnozí spisovatelé, umělci, veřejní činitelé tady zakládali celé umělecké školy, byla tu založena první svobodná ukrajinská univerzita, první hospodářská akademie. Vznikla tu ukrajinská literární škola. Myslím, že všichni vědí o dobrých vztazích prezidenta T. G. Masaryka s prezidentem Ukrajinské lidové republiky Mychajlo Hruševským. Poté to byla emigrace po druhé světové válce. A myslím, že i Pražské jaro mělo jakousi odezvu i na Ukrajině.
Není pro nás hlavní jen to, že jsme v Česku, ale že můžeme využít české zkušenosti z procesu demokratizace. Pro mě má velký význam dědictví Václava Havla, v první řadě jeho poselství o "moci bezmocných". Mým hlavním cílem je, aby se Pražské jaro rozvinulo teď i na Ukrajině, ale s ještě větší silou.
A.cz: Jaký je vztah českých úřadů k vám - spolupracují s vámi, nebo vás spíš jen „trpí"?
Volně chodím po městě, volně jezdím po celé zemi. Svobodně se potkávám s veřejnými činiteli, potkávám se s lídry opozice z různých zemí. Často je hostím.
A.cz: Zeptáme se jinak: jsou rádi, že jste tu?
Jsem občan dbalý zákonů, neporušoval jsem zákony ani ve své vlastní zemi, ačkoliv jsem byl stíhán. Vedu život poctivého občana, člověka, který nyní žije v České republice. Po městě chodím pěšky, bez ochranky.
A.cz: Například s ministrem zahraničí máte vřelé, nebo spíš chladnější vztahy?
Víte, jsou témata, kde jsou nutné konzultace. Proto je nutné mít bezprostřední kontakty. V diplomatických kruzích jsou různé způsoby, jak to řešit. K tomu jsou kulaté stoly, semináře a mnohé jiné způsoby, jak se setkat. Mně se například velmi líbí česká tzv. neformální setkávání v kavárně. Pro nás Ukrajince jsou zprávy o tom, že ministr přišel na setkání do kavárny, nepředstavitelné. To by se seběhla půlka země. To je zajímavá zkušenost a mohlo by se to časem uchytit i u nás na Ukrajině.
A.cz: Máte spojení s ukrajinskou opozicí, financujete ji?
Udržujeme každodenní spojení. Ukrajinská opozice mnou není financována. Bývají tu u mě zástupci zákonodárného sboru, veřejní činitelé, známí spisovatelé. Nedávno tu byl jeden z nejznámějších ukrajinských spisovatelů Vasilij Škljar, který odmítl Ševčenkovu státní cenu kvůli tomu, že má za to, že ukrajinský ministr vědy a školství ve skutečnosti Ukrajinu nenávidí. Tak řekl, že cenu přijme jen v případě, že takoví lidé nebudou u moci.
A.cz: Kdo financuje UEP tady v Praze?
V Česku žije kolem 150 tisíc Ukrajinců. Ti organizovali kolem 10 tisíc společenských organizací tady i v jiných zemích. A s nimi spolupracujeme.
A.cz: Sponzoruje vás Vasilij Danyliv, podnikatel v oblasti energetiky?
Nyní se už pan Danyliv nezabývá energetikou, protože se objevily v tomto oboru určité problémy. Ale je jedním z našich zakládajících členů. Ale to jsou i občané USA i jiných zemí.
A.cz: Má vaše UEP také nějaké ekonomické zájmy v oblasti energetiky?
Je to nezisková společenská organizace.
A.cz: Potřebujete ale peníze pro práci UEP. Pomáhá vám například stát?
Nepotřebujeme peníze. Máme své cíle. A máte-li cíl, peníze vždy najdete. Společenská organizace nemůže žádat peníze po státu. A my o ně nežádáme. Peníze nejsou to hlavní. Hlavní jsou cíle, které jsme si vytyčili v boji za demokracii Ukrajiny. Peníze potřebujeme k existenci. Ale není to cíl.
A.cz: Jak jste se potkal s panem Tymošenkem?
Když vám řeknu, že jsme se potkali na ulici, tak mi neuvěříte. Znal jsem pana Tymošenka ještě, když pracoval v Kyjevě. Ačkoliv říkají, že nebyl politikem, byl manželem političky, léta s ní pracoval, měl tedy velký vliv. Oleksandr, co o tom vím, byl spojen s Českem víc než deset let, po roce 2000 měl kontakty na řadu českých partnerů. Mě nikdy tyto vztahy nezajímaly.
A.cz: Pomáhal jste mu, když se snažil získat politický azyl?
Jestli myslíte, že jsem mu mohl pomoci, to, myslím, zveličujete mé možnosti. Jsem skromný uprchlík, který je momentálně na území České republiky. Máte velmi demokratické zákony, včetně zákona o azylu. Nemohl jsem to nijak řešit. Je to zavedená procedura. Samozřejmě jsou tu advokáti, kteří pomáhají připravit dokumenty. Ale rozhodnutí je na ministerstvu vnitra.
A.cz: Chystáte se spolupracovat s panem Tymošenkem v UEP?
Samozřejmě, že ano. Máme stejný cíl: chceme vidět Ukrajinu jako svobodný demokratický stát, chceme dělat vše pro to, aby nebyla Julija Tymošenková ve vězení, aby Evropský soud pro lidská práva uznal neopodstatněnost obvinění proti ní a aby se Julija Tymošenková mohla zúčastnit parlamentních voleb letos v říjnu.
A.cz: To teď bude váš hlavní cíl?
To bude hlavní náplň organizace, kterou teď bude zakládat pan Tymošenko. To je jeho hlavní úkol jako člověka, který se pere za svou rodinu.
A.cz: A vaše UEP mu v tom bude pomáhat?
Samozřejmě, že UEP s ním v tomto spolupracovat bude. A budeme mobilizovat všechny progresivní společenské organizace, aby kampaň za osvobození lídra ukrajinské opozice byla opravdu mohutná.
A.cz: Jevgenija Tymošenková, dcera, chce teď cestovat po evropských zemích. Je teď v Praze, nebo to plánuje?
Už byla v Praze, setkala se tu s otcem. Vím, že plánuje misi do Evropského parlamentu 26. ledna, kde se bude probírat otázka Ukrajiny. Plánuje setkání s řadou politiků kvůli osvobození své matky. Myslím, že takové speciální setkání bude i tady v Česku. S mnohými společenskými organizacemi. A pokud vím od pana Tymošenka, Jevgenija bude čestnou prezidentkou jeho mezinárodní organizace.
A.cz: A může se potom vůbec po této misi vrátit svobodně na Ukrajinu, nebo bude muset také požádat o politický azyl?
Tak otázka nestojí: může, nebo nemůže. Svobodně cestuje po evropských zemích a otázka politického azylu, jak ona sama řekla, pro ní není momentálně aktuální. Budeme doufat, že procesy, které momentálně probíhají, dají současné vládě pochopit, že Ukrajinu je možné budovat pro všechny Ukrajince a ne jen pro jednu část společnosti.
A.cz: Můžete ze svého pohledu skutečně vyloučit, že Julija Tymošenková není ničím vina?
Nedávno jsem se tu setkal s panem Topolánkem, který byl v době energetické krize v roce 2009 premiérem. Tehdy Julija Tymošenková prakticky zachránila Evropu před zimou. Tehdy bylo mínus 20, mínus 30 stupňů. Otázkou tehdy nebylo poskytnout plyn, nebo ne. Bylo nutné ho dát. Otázka kontraktů byla politickou otázkou s politickým řešením. A Julija Tymošenková byla souzena podle paragrafu, který nemá obdobu v žádné evropské zemi, jen v Hitlerově kodexu ve 40. letech - zneužití moci a služebního postavení. Pokud se člověk zabývá politickými otázkami, má nést politickou odpovědnost, ne jinou. Voliči musejí říct, zda mu důvěřují, nebo ne. Trestní stíhání bylo proto, aby nemohla kandidovat ve volbách a zlikvidovali tak i stranu.
A.cz: Takže podle vás není Julija Tymošenková v žádném případě vina?
Zda je vina, nebo ne, musí říct soud. Ale musí být spravedlivý a na základě práva. Myslím, že tímto procesem ukrajinská vláda víc uškodila Ukrajině, než co to přineslo jí. Myslím, že řada z nich už toho lituje.
A.cz: Máte možnost komunikovat s Julijí Tymošenkovou?
Dvakrát do týdne se s ní může setkat dcera a advokát.
A.cz: Spojení s panem Tymošenkem ale nemá...
Ne, nemá. Julija Tymošenková je momentálně v kolonii u Kyjeva. Nad její postelí je kamera a neustále nad ní svítí světlo. Dovedete si představit zvrácenost, že sledujete ženu dnem i nocí?
A.cz: Myslíte si, že opustí vězení dřív, než za oněch sedm let, na které byla odsouzena?
Myslíme a doufáme! Budeme dělat vše pro to, aby její svoboda přišla brzo. Pražské jaro se rozvine i na Ukrajině.
