Brusel - Ukrajině se vzdaluje Evropská unie. Pondělní bruselský summit EU-Ukrajina se měl stát dějištěm významného sblížení, za přítomnosti unijních politických špiček a ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče byla připravena k podpisu smlouva o přidružení Kyjeva k EU.
Dohoda obsahovala i pasáž o bezcelní zóně, pro Ukrajince velmi výhodnou. Dokument lídři Unie pojali jako počátek strategického partnerství.
Místo oslav ale summit ovládly rozpaky a dohoda zůstala bez podpisů. Podle ukrajinské tiskové agentury Unian pracovaly týmy z obou stran na vypracování dohody čtyři roky. Janukovyč jim v Bruselu blahopřál, i když nakonec příliš nebylo k čemu.
Ukrajinský lídr odmítl ustoupit požadavkům, aby zrušil vězení pro vůdkyni opozice Juliji Tymošenkovou.
A předseda Evropské komise zase tlumočil názor Unie, že proces je politický a bez propuštění Tymošenkové nelze v dialogu pokračovat.
Podle agentury Reuters Barroso a prezident EU Herman van Rompuy strávili dvě hodiny s Janukovyčem v rozhovoru, který byl údajně "nepříjemný".
Ukrajinský prezident trval na tom, že nejde o politický proces, že ukrajinská justice je nezávislá a on do její práce nezasahuje a nebude zasahovat.
Proces sbližování Ukrajiny s Evropskou unií začal po oranžové revoluci na konci roku 2004. Pro členství však byl i Janukovyč, na rozdíl od členství v NATO, které vždy odmítal a po svém zvolení prezidentem loni v únoru kontakty Kyjeva s Aliancí přerušil.
I po krachu summitu dál tvrdí, že integrace do Unie zůstává jeho cílem. Asociační dohoda je nadále klíčem našeho eurointegračního postupu," prohlásil na tiskové konferenci.
Ukrajinská opozice je procesem s Tymošenkovou pobouřena a chce se sjednotit, aby porazila Janukovyčovu Stranu regionů v parlamentních volbách.
Agentura Unian uvádí, že pokud je naděje na podpis dohody EU-Ukrajina, stane se tak nejdříve až po těchto volbách, naplánovaných na 28. října příštího roku.
Shodou okolností jednal v pondělí v Praze s Petrem Nečasem ukrajinský premiér Mykola Azarov. Oba politici konstatovali, že vztahy mezi Prahou a Kyjevem jsou dobré i poté, co Česká republika udělila azyl stíhanému ministru hospodářství Bohdanu Danylyšynovi, který působil ve vládě Julije Tymošenkové.
Nečas se na tiskové konferenci nezmínil o tom, zda byl předmětem jednání i proces s Tymošenkovou.
Bývalá premiérka dostala sedm let vězení za uzavření nevýhodné smlouvy s Ruskem o dodávkách zemního plynu na začátku roku 2009. Kromě toho je obviněna také z krácení daní a zpronevěry.
V úterý znovu zasedl odvolací soud, který projednává její případ. Za další "přešlap" označila opozice videozáznam z její cely, který natočil jeden z příslušníků vězeňské ostrahy a zveřejnil na internetu.
