Praha - Lidé ve Švédsku vloni vrátili 90 procent velkých PET lahví, 72 procent malých plastových lahví a 85 procent nápojových plechovek. Ministerstvo životního prostředí by chtělo, aby se Česko, kde lidé odevzdají k recyklaci zatím asi polovinu PET lahví, v následujícch letech vydalo švédskou cestou.
"Právě ve švédském systému hledáme inspiraci, považujeme ho ze všech systémů, které jsme měli možnost poznat, za nejefektivnější," tvrdí Daniel Vondroš, šéf poradců ministra Martina Bursíka, který chce do konce roku připravit návrh novely obalového zákona, podle něhož by se zavedly zálohy na plastové láhve a nejspíš i nápojové plechovky.
Do Česka v těchto dnech přijel na kongres o odpadech Jan Rehnnerg, generální ředitel společnosti Returnpack, která systém vratných lahví ve Švédsku organizuje. Tvrdí, že švédský systém je možné v Česku "okopírovat". Také proto, že v obou zemích žije srovnatelný počet obyvatel.
"Myslím, že situace v České republice a ve Švédsku je velmi podobná. Mohli byste mít zavedenu podobnou organizaci jako my," soudí Rehnberg.
Švédsko má náskok 20 let
Švédsko zavedlo zálohy na plechovky s pivem či limonádami už v roce 1984. O deset let později následovaly PET lahve. Hlavním důvodem bylo to, aby z příkopů a veřejných prostranství zmizely povalující se odpadky.
"Dnes už není nezákonné odhazování odpadků takovým problémem," konstatoval Jan Rehnberg. Dodal, že dalším cílem je získat co nejvíce suroviny pro nové použití. Například účinnou recyklací hliníkových plechovek se dá ušetřit až 95 procent energie na jejich výrobu. Zpracování hliníku je totiž velmi energeticky náročné.
Proto by ve Švédsku chtěli dosáhnout devadesátiprocentní recyklace plechovek a plastových lahví. "Máme ještě dost velké rezervy," uznal Rehnberg.
Šest tisíc vratných automatů
Už od poloviny devadesátých let je záloha na nápojové obaly stejná. Na PET lahev do jednoho litru se platí jedna švédská koruna, což jsou asi tři české. Na plastové lahve větší než litr je záloha dvě švédské koruny a na plechovky půl koruny.
"Nikdo ve Švédsku nemůže prodávat nápoje, aniž by nebyl členem našeho systému," upozornil Jan Rehnberg ze společnosti, který tento systém organizuje. Každý výrobce a dovozce musí mít své výrobky označeny speciálním čárovým kódem. Bez tohoto kódu se nesmí nápoje ve švédských obchodech nabízet.
Podobně to funguje i v Německu, kde také musí mít obaly speicální etikety. Licenci na tisk těchto etiket má v Česku jako jediná Obchodní tiskárna Kolín, která vyrábí "známky" i pro německý trh, a proto si opatřila potřebnou licenci.
Když obyvatel Švédska nápoj vypije, vrátí prázdnou lahev či plechovku do obchodu nebo do jednoho ze šesti tisíc vratných automatů. Buď si vyzvedne zálohu, nebo obal vymění za plný. Obchod si pak s výrobcem, respektive společností, která systém vratných lahví organizuje, peníze za zálohy vyúčtuje.
Ve Švédsku vratný systém nápoje nezdražil
České profesní svazy i výrobci nápojů se proti Bursíkovu záměru postavili. Argumentují i tím, že v Německu se systém vratných lahví příliš neujal.
Varují také před tím, že všechny investice na zavedení a provozu zálohového systému by se nakonec promítly v cenách nápojů. "Zálohy nikdy nepovedou k nižším cenám. Tento záměr míří zejména proti spotřebitelům," řekla Markéta Chýlková z legislativního oddělení Potravinářské komory.
Například společnost Kofola odhadla podle prvních analýz nárůst cen po případném zavedení vratných umělohmotných lahví o deset až dvacet procent.
Ve Švédsku ale mají jinou zkušenost. Systém vratných lahví se na cenách piva a limonád neprojevil. "Nijak to nápoje nezdražilo," řekl Jan Jan Rehnberg ze společnosti Returnpack, který tento systém organizuje. Upozornil ovšem, že je potřeba zvláště v počátích postupovat opatrně, postupně, rozumně.
Například v Estonsku napřed vybírali vratné lahve pouze ručně v obchodech. S instalací vratných automatů dle švédského modelu začali až později a postupně. "Po několika letech už jich mají několit stovek," dodal Rehnberg.
