Praha - Studijní potenciál dětí umějí lépe využít velké školy nad 500 žáků, ještě lepší než základní školy jsou v tomto využití nižší gymnázia.

Zjistila to analýza společnosti Scio, která v letech 2005 až 2011 testovala 79 tisíc žáků šestých tříd a 186 tisíc žáků devátých tříd.

V testech dopadli nejlépe žáci Zlínského kraje a Vysočiny, naopak Ústecký kraj ve srovnání propadl.

"Žáci se stejnou startovací pozicí v 6. ročníku mají v 9. ročníku na víceletém gymnáziu lepší výsledky než na základní škole," konstatuje zpráva.

Lepších výsledků dosáhly také děti ze škol o více než 500 žácích, nejhorší byly naproti tomu školy s méně než 300 žáky. Dotazník přitom ukázal, že atmosféra je na velkých i malých školách podobná.

Z krajů podle analýzy dosáhly nejlepších výsledků děti ze škol z Vysočiny a Zlínského kraje, tyto školy prý také umějí nejlépe využívat studijní potenciál svých svěřenců.

Nejhůře dopadly školy v Ústeckém kraji, podprůměrný byl ale třeba i Středočeský kraj.

Výuka přitom víc baví děti v šesté třídě než deváťáky. Například matematika přišla zajímavá zhruba 80 procentům šesťáků, v devátých třídách ale počty baví jen necelých 60 procent žáků. Na začátku druhého stupně prý také školy umějí s žáky lépe pracovat a dostat z nich to nejlepší.

Nejnižší výdaje na vzdělání

"Holkám jde lépe čeština, klukům matematika. S postupujícím věkem se rozdíly zvyšují," uvedli také zástupci firmy Scio. Zatímco v matematice jsou prý ale po pátém ročníku děvčata i hoši hodnoceni stejně, po osmém ročníku jsou žačky hodnoceny neoprávněně lépe než chlapci. Tento trend se prý už v minulosti potvrdil na středních školách.

Firma Scio provádí na školách za úplatu nejrůznější testování znalostí, připravuje také přijímací zkoušky na některé střední a vysoké školy. S analýzou přišla společnost dva dny poté, co Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila svou srovnávací zprávu o školství.

Podle ní má Česko mezi vyspělými státy jedny z nejnižších výdajů na vzdělání. Zároveň ale Česká republika patří mezi země s nejvyšším podílem lidí se středoškolským vzděláním (75 procent) a nejnižším podílem těch, kteří mají pouze základní a nižší vzdělání (osm procent).