1. září na základní školy nenastoupí jen zhruba sto tisíc prvňáčků, ale také až 150 tisíc dětí, které do Česka utekly před válkou rozpoutanou Ruskem. Zhruba třetina malých Ukrajinců, kteří do země za poslední dva měsíce dorazili, sice do českých škol chodí už od jara, většina ale teprve nastoupí. Od září se jich totiž bude v Česku týkat povinná školní docházka.
Některé tuzemské regiony ale už nyní mají problém s volnými místy. "Situace se v jednotlivých oblastech liší. Jsou regiony, kde kapacity zatím stačí, bohužel jsou ale i regiony, kde byly nedostačující ještě před ukrajinskou krizí, takže tam problémy určitě nastanou a bude se to muset řešit," popisuje prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.
Interní mapa Člověka v tísni a analýza společnosti PAQ Research ukazují, že nejzatíženějšími regiony z hlediska zaplněnosti škol jsou Praha a Středočeský kraj. "Čísla pro Prahu teď skutečně nejsou příznivá," uznává pražský radní pro školství Vít Šimral (Piráti). "Nedokážu teď říct, jestli nám kapacity budou stačit. Jsme na hraně. Jednou nám vychází, že v září zvládneme do škol umístit všechny žáky, za týden nám vychází, že kapacity stačit nebudou. Bude záležet, kolik Ukrajinců tu zůstane a kolik se jich vrátí," vysvětluje Šimral.
Povolení k pobytu v Česku od začátku ruské invaze na Ukrajinu obdrželo takřka 350 tisíc uprchlíků, 70 tisíc z nich je ve věku od šesti do čtrnácti let, tedy ve věku žáků, kterých se týká povinná školní docházka. Ministerstvo vnitra minulý týden uvedlo, že v zemi zůstalo zhruba 200 tisíc lidí.
Pro kolik ukrajinských dětí bude potřeba od 1. září najít místo v základní škole, ale zatím není jasné. Důležitou roli bude hrát i to, jak se bude vyvíjet situace na Ukrajině. V polovině května chodilo do českých základních škol přibližně 26 tisíc malých válečných utečenců.
"Je strašně těžké to odhadovat. K 1. září může nastoupit 50 tisíc ukrajinských uprchlíků, ale také 150 tisíc," říká ministr školství Petr Gazdík (STAN). Důležité je podle něj počkat na data ze zápisů dětí do škol, které začnou 1. června a skončí v polovině července. Nicméně Gazdík má jasno v tom, že "hlavní vlna integrace dětí" přijde právě na začátku září.
Ze všech příchozích jich totiž do škol nenastoupily ještě dvě třetiny. "Buď se vzdělávají distančně s ukrajinskými učiteli a nemají potřebu nastoupit do českých škol, což stát od září přestane tolerovat, nebo to jsou děti, které se neučí nikde, protože například uvízly mezi základní a střední školou," popisuje programový ředitel vzdělávací organizace EDUin Miroslav Hřebecký.
Školy letos v září tedy pravděpodobně čeká mnohem větší nápor nových žáků, než bývá obvyklé jiné školní roky. Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal přitom zdůrazňuje, že některé školy jsou plné už nyní. "Přibližně polovina se potýká s vnitřními kapacitními a personálními problémy včetně prostorových," upozorňuje.
Ministerstvo tvrdí, že české školství je schopné pojmout až 150 tisíc žáků z Ukrajiny. Celé Česko by tak všechny ukrajinské děti zvládnout mohlo. Problém však je, že ne všechny v okolí jejich bydliště. Nejvíce uprchlíků zamířilo do Prahy a jejího okolí, dále pak také do Karlových Varů či Plzně. Naopak na Moravě - s výjimkou Brna - takový nápor utečenců není.
Například Základní škola Antonína Čermáka v Praze 6 přijala díky benevolentnějším podmínkám padesát ukrajinských dětí, což je podle ředitele Petra Karvánka maximum, které je schopna škola zvládnout. "Přijali jsme tolik dětí s přesvědčením, že je nyní důležité jim pomoci a že 1. září jich minimálně polovina nenastoupí. Takže pokud se budou některé děti vracet, nebudeme na uvolněná místa přijímat další," líčí Karvánek. Ukrajinské děti tráví část výuky s českými spolužáky, část se učí češtinu a zbývající dobu výuky mají ukrajinského učitele.
Stát zvažuje svoz dětí autobusy
Někteří odborníci nyní nabádají stát k tomu, aby začal uprchlíky motivovat k přestěhování do méně zatížených regionů. Přikázat jim to však nemůže. Pražský radní Šimral proto vyzývá, aby zákon zvaný lex Ukrajina, který uvolňuje některá pravidla pro školy, platil i pro příští rok.
Ministr Petr Gazdík plánuje vyjít tomuto požadavku vstříc, chce ale počkat až na zápis ukrajinských dětí a podle toho jednotlivá pravidla, případně jejich uvolnění nastavit. Kvůli lex Ukrajina momentálně učebny nemusí splňovat všechny technické a hygienické normy. Ve zvlášť přetížených regionech by tak mohli učitelé běžnou výuku vést třeba v odborných učebnách fyziky, hudebnách, v kabinetech či modulárních buňkách.
Jejich nákup se svými městskými částmi už řeší i pražský magistrát. "Může se však stát, že v prstenci kolem Prahy nebo přímo v Praze ani toto stačit nebude. Pak přejdeme k dalším návrhům řešení - ať už je to odpolední vyučování, výuka v některých jiných prostorech nebo prostorách jiných škol," říká Gazdík.
Analytik PAQ Research Štěpán Kment zase nabízí takzvaný busing. Ten spočívá v tom, že ráno by autobus z určité přetížené oblasti naložil děti a odvezl je někam dál, kde místo ve školách mají. Po vyučování by je zase přivezl zpátky. Podobně to funguje v Americe, kde děti vozí do škol a ze škol známé žluté autobusy. "Je to ale něco, co nebylo nikdy pořádně vyzkoušené, ale kdyby se to zavedlo správně, tak by to například Praze pomoci mohlo," míní Kment. Ministerstvo školství připouští, že i o tomto řešení uvažuje. Tvrdí však, že je závislé na spolupráci jednotlivých měst, o které rozhodovat nemůže.
Ukrajinské třídy už nebudou
Zatím se počítá s tím, že od 1. září se budou ukrajinské děti učit ve standardních "českých" třídách. V tomto školním roce mohly fungovat samostatné, čistě ukrajinské třídy. Školy však většinou měly snahu ukrajinské děti začlenit mezi ty české. A tuto cestu preferuje i ministerstvo školství.
Odděleně od českých žáků se ukrajinské děti podle školského inspektora Tomáše Zatloukala vzdělávaly jen přibližně v desetině škol, což přispívá k vytváření příznivého prostředí pro jejich socializaci. "Vztahy mezi českými a ukrajinskými dětmi jsou bezproblémové zejména tam, kde jsou smíšené třídy," říká.
Některé školy by ale možnost založení čistě ukrajinských tříd uvítaly. V těch standardních totiž už nemají kapacitu. "Můžeme přijmout asi ještě padesát žáků, které však nelze začlenit do běžných tříd, protože již nyní máme třídy, kde je více cizinců než Čechů," popisuje například ředitelka Základní školy Zárubova v Praze 12 Dagmar Bolfová.
