"Tamten zahradní domek půjde k zemi, dřevník taky," vyjmenovává Miroslav Novák změny, které v příštích letech čekají jeho zahradu u řadového domku v Modřicích. Není moc velká, je tu jen pár záhonků a stromků. Jenže brzy bude ještě o něco menší.
Zahradního domku a dřevníku se pan Novák nezbavuje dobrovolně, omšelé stavbičky stojí v cestě zásadnímu projektu budoucnosti. Vysoká zeď, která odděluje jeho pozemek od železnice, se ještě zvýší - zhruba na tři metry. Za ní vyroste jedna z chystaných vysokorychlostních tratí, které mají od základu změnit cestování po Česku i celé Evropě.
Vůbec prvním zprovozněným úsekem má být právě ten na jižní Moravě. Spojí Brno s Vídní a Bratislavou. Většinu obcí a měst, jako například Rajhrad nebo Vranovice, na rozdíl od současné dráhy mine, pětitisícové Modřice ale protne. Vlaky mají na trati jezdit až 320 kilometrů za hodinu, dvakrát rychleji než dnes.
Zatímco se mnozí těší, až budou moct v příštím desetiletí cestovat mezi velkými městy v dosud nepoznaném čase, obyvatelům Modřic, kterým mají rychlovlaky svištět za domem, se plán nelíbí. "Co si o tom myslíme? No aby to tady nebylo, co jiného," říká jedna z místních, osmdesátiletá žena, která nechce sdělit své jméno.
"Už teď se třepe stůl"
Stavba má začít za tři roky, hotovo má být v roce 2030. Ještě letos by měl začít výkup částí pozemků od lidí, kteří žijí v Brněnské ulici. Zdejší domky jsou postavené v řadě za sebou, jak je v kraji obvyklé, k jihomoravské idylce tu má ale bydlení daleko.
Před dveřmi hučí frekventovaná čtyřproudá silnice, která je pokračováním dálnice D52. Za zahradami jim zase každých pár minut zaburácí vlak jedoucí z Brna na Břeclav, Vídeň či Bratislavu. Trať zde sice stojí už 185 let a stářím tak překonává většinu zdejších domů, od dob, kdy nesla název C. k. privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda, se ale značně rozšířila. A stavba ve veřejném zájmu místním opakovaně osekávala pozemky.
To se děje i nyní. Miroslav Novák přijde jen o půl metru, další ale přijdou o větší kus. "U nás to má být skoro dvacet metrů," říkají Stanislava a Dušan Maukšovi. "U mě o osm," přidává se jejich osmdesátiletá sousedka.
Stát chce pozemky odkoupit za několikanásobek běžné ceny, ani to ale místní nepřesvědčuje. "Seberou nám stromy a nezbude nám nic. Sousedi mají tam bazén, další tam mají domeček, to půjde pryč," zlobí se sousedka.
Zhruba stovka místních se proto spojila a založila spolek Pro Modřice, kterým si chce vydobýt co nejvýhodnější podmínky. To se týká nejen záborů pozemků, ale také hluku. S novou tratí by neměly přibýt jen rychlovlaky, očekává se také, že bude víc i těch nákladních.
"Když sedíte v kuchyni, tak se třepe židle a stůl. Praskají zdi. A když se doprava ještě zvýší, tak nám ty baráky snad prasknou," říká Dušan Maukš. "Budu sedět na zahradě na židli a u hlavy mi bude jezdit vlak. Teda za třímetrovou zdí. To tady budeme jak v kriminále," přitakává sousedka.
Zpomalte, žádají ekologové
Podobných iniciativ vznikají v poslední době desítky. A to v prakticky každé obci, okolo které mají plánované tratě procházet. Nejvíce obav se týká dopadů na životní prostředí. Asociace 95 ekologických organizací Zelený kruh nedávno prohlásila, že nebyly dostatečně posouzeny alternativy a to, zda náklady projektu odpovídají přínosům.
"Výstavba konvenčních tratí s rychlostí do 200 km/h je z ekologického hlediska výrazně šetrnější, jelikož by odpadl bariérový efekt v krajině - není zde nutné oplocení, bylo by snadnější se vyhnout hodnotným ekosystémům a zábor půdy by byl celkově nižší, dopady na volně žijící živočichy by nebyly tak významné i hluk z provozu by byl nižší," uvádí.
Podle dalších odpůrců je projekt, který má vyjít na více než bilion korun, předražený a postačila by modernizace stávajících tratí. Tedy cesta, kterou se Česko vydalo už před 30 lety, když začalo přestavovat stávající tratě na čtyři tranzitní železniční koridory. Některé úseky dodnes nejsou hotové.
Správa železnic, která má projekt na starosti, ho ale označuje za klíčovou investici do budoucna. Cestování nejen urychlí, ale také nabídne ekologičtější alternativu k letecké a silniční dopravě. Rychlotratě jsou známé ze západní Evropy, existují už také v sousedním Polsku a Rakousku, upozorňuje ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Dalším oddalováním by Česko nejen zaostávalo, ale projekt by se také prodražoval.
Místní chtějí tunel, má jim stačit stěna
Miroslav Novák, který zastupuje protestující v Modřicích, ještě patří mezi ty umírněnější. Svou akci odmítá nazývat odporem. "Já ty vlaky chci v Česku už 30 let. Těším se, až si do Prahy zajedu za hodinu. Nejsem proti tomu. Jen chci, aby se to udělalo dobře. Přijde mi neuvěřitelné, jak to tady začali pumprdlíkovat," říká muž, který pracuje ve strojírenství.
Železnicím i minulému vedení radnice vyčítá zejména to, jakým způsobem občanům záměr oznámili. "První veřejné projednání bylo až v prosinci 2022. A to už nás postavili před hotovou věc. Když jsme zjistili, jakým způsobem nám to vnucují, tak jsem se rozhodl tvrdě vystoupit," popisuje.
Následovala jednání se Správou železnic i městem. Jeho nové vedení v čele se starostou Liborem Procházkou, zvoleným za spolek Za čisté a klidné Modřice, se v některých bodech za obyvatele Brněnské ulice postavilo. "Železniční dopravu vítáme, jen je velmi nešťastné, že dojde k záborům soukromých zahrad," uvádí.
Oproti původnímu předpokladu se například snížil zábor pozemků o několik metrů. Místem by také vlaky měly jezdit pomaleji, a to maximálně 200 kilometrů za hodinu.
S požadavkem na větší protihluková opatření ale místní neuspěli. Navrhovali třeba zasazení trati hlouběji, postavení tubusu nebo tunelu. Podle Správy železnic se ale situace v Modřicích zlepší i bez toho.
"V rámci stanice budou doplněny protihlukové stěny. Výstavba nové tratě tak naopak přinese snížení hluku oproti dnešnímu stavu, protože u stávající stanice nejsou protihluková opatření v takové míře," říká mluvčí Nela Eberl Friebová.
"Jsem rád, že budu za chvilku v Praze"
Iniciativa má ještě jeden návrh. Trať přemístit. Novák tvrdí, že by bylo snadnější i levnější, kdyby železnice vedla podél dálnice D2. Protnula by tak jen jedno město, a to Hustopeče.
Správa železnic ale změny odmítá. Trasa je zakotvená v zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje, prošla studií a schválilo ji ministerstvo dopravy. Na žádné problémy se při plánování nenarazilo a změna trasy by projekt pozdržela a prodražila, tvrdí státní organizace.
"V současné době se již hledá nejlepší technické řešení ve vymezeném koridoru. V rámci zaústění do železničního uzlu Brno je potom nutné, aby se nová trať zapojila do existující sítě a vlaky mohly dojet až na hlavní nádraží," uvádí mluvčí Friebová.
Starosta Procházka každopádně upozorňuje, že ačkoli chápe situaci lidí v Brněnské ulici, pro většinu obyvatel Modřic bude trať přínosem. Stát zaplatí nejen vybudování dráhy, ale také propojení ulic Brněnská a Nádražní nadchodem nebo podchodem a nový chodník do dnes odříznuté části Popovice. "U brněnského terminálu budou lidé z našeho nádraží za pár minut," říká.
A na to se lidé těší. Třeba muž, kterého reportér Aktuálně.cz potkává o pár domů dál od Brněnské ulice. "Ti lidé tam to mají špatné. Ale já jsem rád, že budu za chvilku v Praze nebo Vídni," říká.
