Vyléčí se z angíny a za týden je zpět. Léčíme tím, co jsme odsuzovali, říkají doktoři

Barbora Doubravová Barbora Doubravová
17. 8. 2023 17:58
Za poslední půlrok přibývá angín u dětí, po vyléčení se nemoc navíc často vrací. Streptokokové infekce krčních mandlí letos rychle přibývá, lékaři se také potýkají s nedostatkem penicilinu a místo něj podávají méně vhodná antibiotika. Za nárůstem nemoci vidí nedávné období pandemie covidu, kdy děti zůstávaly izolované od okolí a nezískaly imunitu proti bakteriím, které angínu způsobují.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

S opakovanou angínou bojuje v posledním půl roce i osmiletý syn Michala A. z Královéhradeckého kraje. Měl ji už pětkrát. "Dva týdny se léčil antibiotiky, pak šel na týden do školy a přišlo to znovu. Hlavně teplota a bolesti při polykání," popisuje otec. Podobně je na tom syn Michaely Pehlové z Prahy, od loňského prosince prošel nemocí třikrát. Po prvním vyléčení šel do školy, za tři dny se ale nemoc vrátila. Naposledy u něj přerostla až v zánět průdušek.

Nárůst angín v Česku potvrzují dětští lékaři. "Od zimy byl výskyt oproti předešlým letům velmi vysoký, nezbavili jsme se jí ani v létě. I v červenci s ní děti chodily hodně," říká dětská lékařka Alena Šebková z Plzně. Navíc se děti do ordinací vracejí.

Vyšší počet nakažených ukazují statistiky mezi dětmi i dospělými. Angína je akutní zánět krčních mandlí projevující se bolestí v krku, horečkou a bolestmi hlavy. Většinou ji způsobuje infekce streptokokem.

Onemocnění je jedním z nejčastějších projevů spály. Od letošního ledna do července eviduje Státní zdravotní ústav 5172 nemocných spálou. Je to o dva tisíce víc než v roce v roce 2014, za který jsou první dostupná data. Trend naznačují i regiony. Hygienická stanice Královéhradeckého kraje uvádí za letošní první půlrok 344 diagnóz, v roce 2019 to bylo jen 67. 

Přestože většinou angína nevyžaduje léčbu v nemocnici, vážnější případy se tam dostanou. I těch podle některých nemocnic přibývá. "Oproti loňskému roku zhruba na dvojnásobek," uvádí mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher.

K opakování nemoci přispívá i nedostatek penicilinu, který je proti streptokokům nejúčinnější. "Užívání jiných druhů antibiotik způsobí, že se infekce rychle vrací," uvádí lékařka z Prahy, která si nepřeje zveřejnit jméno. "Penicilin byl u angín vždy lékem první volby. Odsuzovali jsme kolegy, že léčí angíny méně vhodnými antibiotiky, a nyní nám nezbývá nic jiného," uvádí Petr Husa, přednosta Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno.

Komplikované shánění vhodných léků pro své děti popisují i rodiče. "Syn vystřídal tři druhy antibiotik, ale bez úspěchu. Až naposledy se podařilo sehnat penicilin a léčba zabrala. Měl Klacid, ale sama lékařka řekla, že není tak účinný. Jiný lék, bohužel, nebyl," říká Michal A. Synovi Michaely Pehlové antibiotika dlouho nezabírala, nakonec musel dojíždět na injekce Lentocilinu. Zdravotní problémy má doteď.

Nemožnost léčby penicilinem může některé pacienty dovést až k hospitalizaci. "Chybí hlavně čistý penicilin v sirupech pro děti. Pokud rodiče nenarazí na lékárnu, která má ohromnou zásobu, tak se k němu nedostane. Lékárna ho objednat nemůže, protože není," popisuje mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová. Pokud lékař rozhodne, že pro daného pacienta jiná možnost než penicilin není, skončí nakažený v nemocnici.

Nedostatek penicilinu způsobilo zastavení dodávek od jeho výrobce, firmy BB Pharma. Ta přestala léčivou látku dodávat proto, že za ni v Česku dostane méně, než za kolik se jí to vyplatí, informoval Deník N. Lékaři upozorňují na vážnost situace. Ministerstvo zdravotnictví ale tvrdí, že čas na řešení je.

"Všichni se snažíme, abychom zajistili dostatek antibiotik. To ale neznamená, že v půlce srpna musíme mít přípravky, které budeme potřebovat v podzimní vlně. Pokud problém vyřešíme v září nebo v říjnu, je to dostatečné," sděluje Deníku N šéfka farmaceutického odboru ministerstva zdravotnictví Daniela Rrahmaniová.

Zdravotníci upozorňují, že za sílící angínu může i nedávné období koronavirové pandemie a s ní spojené izolace. "Se streptokoky se děti nesetkávaly, proto na ně dnes nemají vytvořenou imunitu. Bude trvat, než se zase lidé naučí streptokokům bránit," uvádí jedna z dětských lékařek. Její kolegyně Šebková zase odhaduje, že se streptokok se nyní chová agresivněji.

K návratům angíny může přispět i nedostatečná rekonvalescence, tedy to, že se vyléčený vrací do práce nebo školy příliš brzy. "Dříve se v případě spály přistupovalo k hospitalizaci a děti bývaly doma až tři týdny, dnes rodiče spěchají, aby šly děti brzy do školy, jenže pak se onemocnění pravděpodobněji vrátí," varuje lékařka Šebková.

Video: "Začíná to být děsivé." Antibiotika přestávají fungovat, umírají stovky Čechů ročně (8. 3. 2023)

První příznaky - lékař Milan Trojánek o odolnosti bakterií na antibiotika | Video: Kristýna Pružinová, Jakub Zuzánek, Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

Další zprávy