Sociolog Jan Herzmann. | Foto: Vojtěch Marek

Rozdělená společnost musí najít nejmenší společný jmenovatel

Podle sociologa Jana Herzmanna loňský rok znovu nasvítil českou společnost coby rozdělenou. Láme se podél linií mezi generacemi, městem a venkovem či mezi bohatými a chudými. Společenské příkopy se dál prohlubují ve vyhrocených sporech o vnímání polarizujících politických figur, jako jsou prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš nebo šéf SPD Tomio Okamura. Od jara také bují konflikt mezi těmi, kdo epidemii koronaviru vnímají jako riziko, a těmi, kteří její vážnost popírají.

Výsledkem je podle Herzmanna absence vzájemné komunikace včetně nechuti odpůrců si jen naslouchat. "Volební kampaň tohle vše ještě prohloubí. V této situaci považuji za největší výzvu hledání nějakého nejmenšího společného jmenovatele, na kterém by se podstatná část společnosti byla schopna shodnout jako na východisku k překonání jednak ekonomické recese, ve které se nalézáme, jednak bobtnání 'blbé nálady', kterou kolem sebe můžeme pozorovat," míní sociolog.

Se starostí pak vyhlíží, jak se v tomto roce podaří ekonomická rekonvalescence po obrovském nárůstu veřejného dluhu a naopak útlumu řady hospodářských sektorů kvůli vládním epidemiologickým restrikcím. V této souvislosti Herzmann sice považuje nadcházející ekonomická opatření a stimuly jako významné, ale spíše ho zneklidňuje v jeho očích nedostatečná pružnost podnikatelské sféry a pracovních sil.

"Důsledky koronavirové epidemie už vedou a i v roce 2021 povedou ke změnám poptávky. A bude záležet na lidech, podnikatelích i zaměstnancích, jestli dokážou přejít z oborů, které se dostávají do útlumu, do těch, kde se vytvářejí nové příležitosti. Vláda tomu může a musí napomoci, ale ani za podnikatele, ani za zaměstnance takové kroky pochopitelně udělat nemůže," je přesvědčený Herzmann.

Politické kompromisy jsou v době krize těžší

Letos bude podle něj nadále určovat společenské klima průběh epidemie a její očekávaný ústup díky postupnému proočkování populace. Na podzim pak ovládnou veřejnou diskusi sněmovní volby. "Belgická zkušenost ukazuje (po volbách v květnu 2019 se povedlo vládu složit až za 500 dní, pozn. red.), že pokud je společnost rozdělená, jsou kompromisy v politické sféře obtížné a země může zažít i mnoho měsíců faktického bezvládí. To je problémem i v klidných časech, natožpak při překonávání důsledků krizí," varuje.

Důležitou roli pro soudržnost společnosti a efektivní výkon státní správy i podnikatelského prostředí v novém roce sehraje podle Herzmanna pokračující proces digitalizace. V této souvislosti ji záměrně označuje jako "nenásilnou" či "sociálně citlivou".

"Protože jejím důsledkem nesmí být ostrakizace lidí, kteří z nejrůznějších důvodů - věkových, zdravotních nebo sociálních - nemohou nebo neumějí přejít od tradičních forem komunikace k těm digitálním. Kdyby architekti digitalizace na takové lidi nebrali zřetel, pak by se ve společnosti otevřel další příkop mezi těmi, kdo 'jedou na vlně', a těmi, kdo zůstanou zapomenuti," varuje.