Krajský soud původně argumentoval tím, že za trestní stíhání a související mediální pozornost si obžalovaní do jisté míry mohli sami, protože se vydáním Hitlerových projevů dopustili jednání, které převážná část společnosti pokládá za hrubě nesprávné. Proto prý stát nemá vyplácet náhradu nemajetkové újmy způsobenou dopady trestního stíhání v osobnostní sféře, ale jen odškodnění za délku řízení a náhradu nákladů obhajoby.
Nejvyšší soud ale připomněl, že podle pravomocného verdiktu se skupina nedopustila žádného trestného činu. "Vyvolání společenské kontroverze, jež nepřesahuje meze stanovené zákonem, neospravedlňuje orgány státní moci k tomu, aby proti původcům tohoto jednání vedly trestní stíhání pro skutek, jenž není trestným činem. Jistá míra kontroverze je jedním ze znaků demokratického právního státu, když je věcí zákona, aby stanovil právní meze aprobovaného kontroverzního konání," stojí v rozhodnutí.
Krajský soud by měl nyní lépe vysvětlit, co přesně považuje za kontroverzní, a více se věnovat také medializaci vydání knihy a trestního stíhání. "Není jasné, jak dospěl odvolací soud k závěru, že trestní stíhání žalobců nemělo vliv na zájem médií a veřejnosti o předmětnou věc," upozornil Nejvyšší soud.
Justice se kauzou zabývala od roku 2014. Obžalobě ze schvalování genocidy a podpory hnutí směřujícího k potlačení lidských práv a svobod čelili Stanislav (nyní Lukas) Beer, Kamas, Novák a Guidemedia. Městský i Krajský soud v Brně všechny aktéry osvobodily. Poté se ještě kauzou zabývaly Nejvyšší i Ústavní soud, ale zprošťující verdikt se už nezměnil.
Obžalovaní uváděli, že genocidu neschvalují a vydáním projevů jen čtenářům předložili historické dokumenty. Obžaloba knize vytýkala, že kromě autentických projevů obsahuje průvodní texty, které se dostatečně nedistancují od idejí nacionálního socialismu a Hitlerových slov a činů.
Ministerstvo spravedlnosti se za nezákonné stíhání omluvilo a vyplatilo každému z aktérů několik desítek tisíc korun jako náhradu nákladů na obhajobu. V následné žalobě o odškodnění nárokovali částky od 790 tisíc korun do 5,26 milionu. Městský soud v Brně jim přiznal sumy v rozpětí 444 tisíc až 646 tisíc korun. Uznal totiž i nárok na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, na rozdíl od Krajského soudu v Brně, který odškodnění snížil na částky kolem 90 tisíc korun jen za délku řízení a obhajobu. Krajský soud teď rozhodne znovu.
Kamase, Nováka a společnost Guidemedia čeká ještě jiný proces. Spolu s dalšími obžalovanými stanou před Městským soudem v Brně kvůli vydání knihy Germara Rudolfa Holocaust pod lupou, která zpochybňuje fakta o holokaustu.
