Fiala připomněl, že invaze v srpnu 1968 ukončila období uvolněné atmosféry takzvaného pražského jara.
"O 54 let později vpadlo Rusko za vydatné pomoci Běloruska na území samostatné Ukrajiny, aby ji zbavilo nezávislosti a svobody. Rusko tak kousek od nás rozpoutalo brutální válku, ve které denně zabíjí lidi, ničí školy, nemocnice a památky a vyhání obyvatele z jejich domovů. Naše vůle pomáhat Ukrajině nás nesmí opustit," napsal na Twitteru předseda vlády.
Srpen 1968 je jednou z nejdůležitějších událostí našich moderních dějin.
— Petr Fiala (@P_Fiala) August 21, 2022
Znamenal konec pražského jara a brutální obnovení sovětské kontroly. Pro Čechy a Slováky proto zůstává symbolem agrese, okupace, zrady a ponížení. A připomíná nám, jak je naše svoboda a nezávislost křehká. pic.twitter.com/R6LgPxzS9E
Podle Fialy nelze dovolit, aby agresor zvítězil. "Jde i o naši svobodu a bezpečnost," uvedl.
Při pietním aktu před budovou Českého rozhlasu v Praze také Fiala uvedl, že výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v roce 1968 je připomínkou toho, jak je svoboda křehká.
"Kvůli ruské invazi na Ukrajinu nebyla tato připomínka nikdy aktuálnější než dnes," řekl premiér.
Premiér míní, že Kreml se nemění a jeho dlouhodobým cílem je imperiální politika s tradičními nástroji vydírání, síla a lež. "Tak jako srpen 1968 pro mnohé znamenal konec iluzí o svobodnější verzi socialismu, dnešní válka na Ukrajině může pro někoho znamenat konec iluzí o tom, že ruský imperialismus odešel spolu s komunismem," dodal.
Česko podle Fialy počítá s další vojenskou a humanitární pomocí Ukrajině. Pomoci chce už teď s opravou válkou poničených škol, nemocnic a dalších věcí, aby země mohla dál fungovat. Tuto podporu chce Česko za svého předsednictví v Evropské unii koordinovat.
"Budeme pokračovat v tom, co děláme. Budeme dál posílat vojenskou techniku Ukrajině. Rozvíjíme jednání s Ukrajinou o poválečné pomoci a také to, kde bychom mohli pomoci už teď, ať už jde o opravu škol, zdravotnických zařízení, těch věcí, které Ukrajinci potřebují k tomu, aby do značné míry mohli normálně žít. Myslím si, že to je úkol nejen Česka, ale i dalších zemí. Využíváme i předsednické role v Evropské unii, abychom věci zkoordinovali tak, aby pomoc ze strany Evropy byla opravdu účinná," dodal Fiala.
Imperiální tendence Ruska se nezměnila, míní Rakušan
Podle předsedy hnutí ANO Andreje Babiše byla společnost v roce 1968 na cestě ke svobodě. "Místo toho lidem invaze zničila všechny naděje a oddálila pád totalitního režimu o dalších 21 let. Přišli jsme o velkou část elit, která odešla za lepším životem do zahraničí. Je to pro nás poučení, že podobným hrozbám se do budoucna musíme umět bránit a že naše bezpečnost není, zvlášť v dnešní době, samozřejmost," napsal Babiš na Twitteru.
Dnes si připomínáme výročí napadení Československa sovětskými vojsky i armádami dalších států Varšavské smlouvy. Tento den bychom měli věnovat vzpomínce na všechny oběti této zákeřné a násilné agrese.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) August 21, 2022
Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) poznamenal, že do Československa přišla "bratrská pomoc", v Maďarsku šlo v roce 1956 o "operaci pro nastolení pořádku".
"A teď se kousek na východ od českých hranic odehrává 'speciální vojenská operace'. "Všechno to má jednoho společného jmenovatele: něco si urvat z cizího území, získat vliv, získat moc. Ta imperiální tendence, kdysi Sovětského svazu a dnes Ruska, se nezměnila," uvedl na Facebooku.
Rovněž předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová spojila srpnovou invazi do někdejšího Československa s nynějšími událostmi na Ukrajině. "Před 54 lety nám Sovětský svaz ukázal, že cokoli svobodného mu je cizí, a Rusko je dnes stejné. Musíme Ukrajincům pomoci, aby agresora porazili," napsala na Twitteru.
Chraňme si svobodu, uvedl Benešík
Předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) míní, že takzvané pražské jaro 1968 by nakonec vyústilo v tržní hospodářství a pluralitní demokracii. "Právě to nechtěla 'říše zla' připustit. Naše touha po svobodě byla trestána tanky. Nikdy na to nezapomeňme a chraňme si ji," uvedl taktéž na Twitteru.
Lídr SPD Tomio Okamura v souvislosti se srpnem 1968 řekl, že hnutí na základě těchto zkušeností odmítá přítomnost jakýchkoli cizích vojsk v Česku. "Ať jsou z východu, nebo ze západu. Chceme být suverénní svobodnou zemí, aby nám tady nikdo nediktoval, co a jak máme dělat," řekl v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News.
Vojska pěti států Varšavské smlouvy obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému.
V roce 1968 bylo v celém Československu již první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108. Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Potvrdilo to nastupující éru takzvané normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod.
Vzpomínkové akce se účastnili vedle premiéra i místopředseda Senátu a místopředsedkyně sněmovny, ministryně obrany, pražský primátor či poslanci z koalice i opozice. U budovy Českého rozhlasu položili věnce.
Výročí si připomněly desítky lidí
Podle místopředsedy Senátu Jiřího Růžičky (za TOP 09) v roce 1968 zklamali i politici. Z tehdejších představitelů se sovětskému diktátu vzepřel jako jediný František Kriegel. Růžička míní, že by na to dnešní politická reprezentace měla myslet.
Místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN) je přesvědčena o tom, že pro budoucnost národa je důležité se útočníkům postavit, jinak za kapitulaci lidé platí morální ztrátou v kolektivním vědomí. Zmínila rok 1968 i 1938. Také podle Kovářové je podstatné mít politiky, kteří jsou schopni vydat rozkaz k obraně.
Události, které se odehrály před 54 lety, si k budově rozhlasu přišly připomenout desítky lidí. Mezi nimi nechyběli pamětníci a pamětnice. Někteří z příchozích přinesli květiny. Řada účastníků sledovala akci z druhé strany ulice. Doprava na místě se totiž nepřerušila, Vinohradskou po dobu ceremoniálu projížděly tramvaje a automobily.
