Žádné lodě s migranty do Evropy, ať žádají o azyl jinde, reaguje na Macrona Hamáček

Jan Horák Jan Horák
24. 7. 2019 10:29
Ministr vnitra Jan Hamáček nevidí jako řešení migrační krize, aby si přistěhovalce rozebíraly země Evropské unie. Řekl to deníku Aktuálně.cz v reakci na rodící se dílčí dohodu, o které jednali v Paříži ministři zahraničí a vnitra členských států. Podle ní by si migranty zachráněné ve Středozemním moři přerozdělovaly právě země EU. Česko dlouhodobě podobné mechanismy odmítá.
Ministr vnitra Jan Hamáček nechce o migrantech v EU slyšet.
Ministr vnitra Jan Hamáček nechce o migrantech v EU slyšet. | Foto: Radek Bartoníček

"Podle mě není řešení, abychom migranty vozili do EU a až pak se zabývali, co s nimi a jak zprocesovat jejich žádosti o azyl. Pokud máme tuto situaci řešit, musíme ji řešit mimo území Evropské unie," řekl Aktuálně.cz ministr Hamáček. Reagoval tím na závěr schůzky ministrů vnitra a zahraničí Evropské unie, která se odehrála v pondělí v Paříži. Francouzský prezident Emmanuel Macron ji interpretoval coby shodu v řešení velké části migrační problematiky.

Podrobnosti návrhu, označovaného jako francouzsko-německý, nejsou známé. Jeho podstata ale spočívá v tom, že si přistěhovalce zachráněné z lodí putujících z Afriky po Středozemním moři rozeberou členské země. Výměnou za to má Itálie a Malta těmto lodím otevřít své přístavy. Plavidla s migranty přestaly obě země přijímat loni na jaře. Prezident Macron uvedl, že s novou variantou souhlasí 14 zemí EU.

Český ministr vnitra se jednání neúčastnil, Česko zastupoval velvyslanec. Tuzemská pozice podle Hamáčka i po pondělním mítinku v Paříži zůstává nekompromisní. "Opět tu jde o nějaký přerozdělovací mechanismus, ale my jsme zásadně proti. Řešením jsou vyloďovací centra. To je systém, když chtějí lidé požádat o azyl, měli by o něj požádat mimo země Evropské unie," řekl Hamáček.

Vyloďovací centra by měla podle jeho představ vzniknout v jedné ze zemí severní Afriky. Sám přitom avizuje, že jejich zřízení nebude snadné. "Bude to složité," míní. Téma center pro žadatele o azyl se objevilo na jednom ze summitů Evropské unie už loni v červnu, letos na konci května ho znovu otevřeli na schůzce právě Hamáček s německým ministrem vnitra Horstem Seehoferem. Severoafrické země však k této variantě nejsou otevřené.

Ať Macron přijede do Říma, reaguje Salvini

Česko patří v rámci Evropské unie mezi země, které přebírání migrantů uvnitř unie odmítají nejostřeji. V tomto ohledu zachovává nejpevnější spojenectví se zbylými zeměmi visegrádské čtyřky, kam vedle Česka náleží Polsko, Maďarsko a Slovensko. Obdobně o migraci smýšlejí i představitelé Rakouska.

Otázkou zůstává, nakolik se v Paříži uzavření dohody o novém způsobu přerozdělování migrantů zachráněných ve Středozemním moři skutečně přiblížilo. Zatímco Macron mluví o tom, že se 14 zemí - jsou mezi nimi Německo, Francie, Portugalsko, Finsko či Litva - "v zásadě shodlo", jiné hlasy zní opatrněji. Německý ministr zahraničí Heiko Maas sice připustil výrazný posun v jednáních, ale dohoda podle něj uzavřená není. Jednání na toto téma budou pokračovat v září na Maltě.

Jako fiasko naopak označil pondělní jednání v Paříži italský ministr vnitra Matteo Salvini. Už v neděli před rokováním mluvil o tom, že migrační politiku celé Evropské unie nemohou určovat Francie a Německo, které podle něj ignorují zájmy jeho země a Malty. Právě tyto státy leží nejblíže libyjským břehům, odkud se z Afriky vypravuje do Evropy nejvíce plavidel naložených migranty.

"Schůzka v Paříži byla chybou ve formě i obsahu. Itálie nebude přijímat žádné další příkazy. Pokud chce prezident Macron diskutovat o migrantech, ať přijede do Říma," citovala Salviniho italská tisková agentura APA. Uzavřené schůzky ministrů vnitra a zahraničí se v pondělí účastnili v Paříži zástupci zhruba poloviny zemí EU. Salvini na ní chyběl, Itálie tam vyslala jen technickou delegaci.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

OSN: Kvůli turecké ofenzivě v Sýrii uteklo z domovů 160.000 lidí

Boje na severovýchodě Sýrie vyvolaly vážnou humanitární krizi, uvedl mluvčí OSN. Podle Stéphana Dujarrice od začátku turecké ofenzivy před šesti dny uteklo ze svých domovů již nejméně 160.000 civilistů. Většinou lidé prchali před násilnostmi ve městech Tall Abjad a Rás al-Ajn, napsala agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy