Vše do 90 milionů. Vláda chce omezit kampaně i dary stranám

ČTK ČTK
Aktualizováno 29. 7. 2015 20:15
Vláda odsouhlasila finanční limity pro volební kampaně. Novela také počítá s povinným zřízením transparentních volebních účtů a zřízením nového úřadu, který bude na financování dohlížet.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Strany by do budoucna měly za volební kampaň před volbami do Poslanecké sněmovny utratit maximálně 90 milionů korun. Příslušný návrh schválila vláda.

Novely volebních zákonů počítají také s povinným zřízením transparentních volebních účtů a podřízením dohledu nad hospodařením stran nezávislému úřadu.

Změna pravidel má platit až od roku 2017, na krajské a senátní volby v příštím roce se tedy vztahovat nebude.

Z předběžných výsledků jednání vlády také vyplývá, že politické strany budou moci od přespříštího roku dostat od jedné fyzické nebo právnické osoby zřejmě maximálně tři miliony korun.

Do krajských voleb maximálně se sedmi miliony

Volební novela počítá s tím, že strany a hnutí by při kampani ve volbách do Sněmovny nesměly utratit více než 90 milionů korun, původní návrh počítal s limitem o deset milionů korun nižším.

V případě krajských voleb by měl být limit stanoven na sedm milionů korun na kraj (původně pět milionů korun).

Kandidáti na senátora by podle návrhu nesměli dát za kampaň více než 2,5 milionu korun, původně navrhovaný limit byl 3,75 milionu korun.

Nezměněn zůstal jen padesátimilionový limit pro evropské volby, který by nadále měli dodržovat také kandidáti na prezidenta.

Zavedení limitů se nemá týkat komunálních voleb, a to ani voleb do zastupitelstva hlavního města.

Financování kampaní bude hlídat nový úřad

Kontrolu financování volební kampaně má mít na starosti nový Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

Nový úřad by tvořili předseda a čtyři členové. Předsedu by vybíral prezident z kandidátů Sněmovny a Senátu, členy by ke jmenování hlavou státu nominoval Senát na návrh svých členů, dolní komory a prezidenta NKÚ.

Předseda úřadu by byl jmenován na šest let nejvýš dvakrát po sobě, musel by být nestraník a nejméně tři roky před nominací by nesměl být poslancem, senátorem nebo krajským zastupitelem.

Náklady na vznik a existenci úřadu by v prvním roce byly 20,5 milionu korun, v dalších letech 15,5 milionu korun ročně.

Předseda úřadu má mít plat předsedy sněmovního výboru, členové plat místopředsedů výboru. Úřad by měl mít podle důvodové zprávy pět zaměstnanců.

Za porušení pravidel by mohl úřad ukládat pokuty až do půl milionu korun.

Za překročení limitu pro financování kampaně by sankce měla podle návrhu představovat jedenapůlnásobek částky, o kterou byl limit překročen.

Novela přidá stranám peníze na volební náklady

Novela má také zvýšit stranám pro sněmovní a evropské volby volební kauci, tedy příspěvek na volební náklady, a to z 15 tisíc na 19 tisíc korun.

"Navýšení odpovídá inflaci za dobu od zavedení tohoto příspěvku," stálo v důvodové zprávě.

Proti předloze měl podle předkládací zprávy námitky Úřad pro ochranu osobních údajů.

Nesouhlasil se zveřejňováním údajů o každé osobě, která ve prospěch kandidáta na prezidenta uhradila nebo se zavázala uhradit výdaje na volební kampaň či poskytla peněžitý dar nebo bezúplatné plnění.

Svaz měst a obcí byl proti tomu, aby volební agitace prostřednictvím médií nebo billboardů musela obsahovat informaci o jejím zadavateli a zpracovateli a aby byl zaveden zákaz využívat k volební kampani krajská a obecní média.

Dary stranám jen do tří milionů

Politické strany budou moci od přespříštího roku dostat od jedné fyzické nebo právnické osoby zřejmě maximálně tři miliony korun.

Ministerstvo vnitra původně navrhovalo maximum pro darovanou částku dva miliony. Vládní protikorupční rada ji chtěla snížit na polovinu pro občany a zakázat dary od firem. Návrh novely nyní projedná Parlament.

Předloha obsahuje i další spornou pasáž, podle níž by mohly strany zakládat své "politické instituty" jako všeobecně prospěšné společnosti, které by se věnovaly publikační, vzdělávací nebo kulturní činnosti.

Instituty by ale nesměly působit jako školy a nesměly by financovat samotné strany.

Strany by měly mít podle novely nárok na státní příspěvek na podporu institutu ve výši desetiny příspěvku, kterou dostávají na činnost.

Předloha počítá s náklady zhruba 45 milionů korun ročně. Příspěvek na institut by mohly získat jen strany, které byly zastoupeny ve Sněmovně alespoň jedním poslancem ve dvou ze tří posledních volebních období.

Nárok by tak neměla nová sněmovní uskupení včetně vládního hnutí ANO.

Návrh vyhověl připomínce protikorupční rady, aby i na hospodaření institutů dohlížel nový Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

Každá strana musí mít transparentní bankovní účet

Strany by podle návrhu musely mít transparentní bankovní účet pro příspěvky ze státního rozpočtu, příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění a výdaje na prezentaci strany a hnutí a politického institutu.

Měly by také vykazovat podrobnější přehled výdajů ve výročních finančních zprávách včetně výdajů na volby a zveřejňovat tyto zprávy na internetu.

Nepředložení nebo neúplné předložení této zprávy by dohledový úřad mohl pokutovat až 200 tisíc korun.

Až dvoumilionovou sankci by podle návrhu mohly dostat strany, které by výroční zprávu neopravily. Pokud by nevrátily finanční dar přesahující povolený limit, musely by zaplatit pokutu ve výši jeho dvojnásobku.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Kosovo uznává méně než 100 ze 193 států OSN, uznání stáhla Ghana

Uznání Kosova už stáhlo 16 zemí, a nezávislost této bývalé jihosrbské provincie tak nyní podporuje méně než 100 ze 193 členských států OSN. O víkendu přišla do Bělehradu příslušná nóta z Ghany, informovala agentura Tanjug.

Srbsko tím zaznamenalo další úspěch ve svém diplomatickém úsilí přesvědčovat země, které uznaly nezávislost Kosova, aby od tohoto svého rozhodnutí ustoupily. Priština to ostře kritizuje a loni kvůli snaze Srbska o její diplomatické blokování zavedla stoprocentní cla na dovoz srbského zboží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy