reklama
 
 

Úsvit nové peníze od státu nedostane, zákon zpřísnil

28. 7. 2015 15:12
V Česku mají vzniknout politické instituty, které by mohly získat státní příspěvky. Ty budou určeny jen stranám, jejichž poslanci seděli ve Sněmovně alespoň ve dvou volebních obdobích.

Praha - Se změnou zákona o sdružování ve stranách přibude do Česka i novinka, kterou dobře znají v sousedním Německu. Jde o politické instituty – nezávislé nadace, které mají být myšlenkově blízké stranám zastoupeným ve Sněmovně, ale přesto nezávisle pomáhat kultivovat veřejnou debatu.

České specifikum ovšem je, že státní příspěvek na život institutů poteče přes stranické kasy. Podle původní verze měl mít nárok na peníze navíc i Úsvit, ale nakonec ministerstvo vnitra, které zákon předkládá, vyslyšelo kritiku, že jeho definice nerozvíjí demokracii, nýbrž přeběhlictví.

Na státní příspěvek měla mít nárok každá strana, jejíž poslanec seděl ve Sněmovně alespoň ve dvou ze tří posledních volebních období. Tak by na peníze dosáhlo každé uskupení zastoupené ve stávající povolební sestavě s výjimkou hnutí ANO.

Úsvit je sice ve Sněmovně také poprvé, ale má dva poslance – Davida Kádnera a Jiřího Štětinu, kteří už posledně mandát měli. Že to bylo za Věci veřejné, zákonné definici nevadilo.

Příspěvek pro přeběhlíky nebude

Teď má ale Úsvit po vyhlídkách, protože ve středu vláda už projedná zákon, kde formulace přitvrdila. „Nárok vzniká straně nebo hnutí, jejíž alespoň jeden poslanec byl zvolen za danou stranu nebo hnutí za dané období a která je zakladatelem či členem institutu,“ stojí teď v předloze.

Zaniká tak nárok přeběhlickým uskupením a zároveň se předchází účelovému zakládání institutů.

Ministerstvo vnitra upravilo i druhý problém, na který upozorňovaly občanské iniciativy. Zatímco politické strany budou muset mít nově transparentní účty na kampaně a jejich účetnictví zkontroluje nový úřad, institutů se původně nic z toho netýkalo.

Byla tak obava, že se stanou průtokovými černými dírami na skryté financování svých spřízněných stran. „Tak jak je to napsáno, jsou instituty jen sběrná místa na velké dary, navíc bez jakékoli kontroly toho, jestli peníze nejsou zneužívány k šíření nenávistných ideologií,“ kritizovala návrh například Neela Winkelmannová z Platformy evropské paměti a svědomí.

Pod kontrolou veřejnosti

Po úpravě už má být i hospodaření institutu pod kontrolou veřejnosti a nového úřadu, nadto přibyla věta, že strany nemohou příspěvek využít na nic jiného než provoz institutu – jde o deset procent navíc z toho, co strana od státu dostává na svůj život například za mandáty.

Současně také platí, že peníze z institutu nesmějí být použité na volební kampaň.

V tom se však otevírá nová úniková cesta, protože zákon nově definuje kampaň jako období ode dne, kdy se vyhlásí datum voleb, do chvíle vyhlášení jejich výsledku. Předtím ani potom volební kampaň podle zákona neběží.

„Je to problematické, protože komunikační a marketingové strategie politických stran dospěly do fáze, že je kampaň vedena prakticky permanentně, zvláště v případě nových médií,“ namítl v rámci připomínkového řízení Nejvyšší správní soud.

autor: Kateřina Surmanová | 28. 7. 2015 15:12

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama