V jednom z okrsků v Novém Jičíně podle oficiálních výsledků využilo oba dva své preferenční hlasy všech 70 voličů hnutí ANO, 67 z nich je navíc udělilo stejným lidem. Jedničce kandidátky Ditě Charanzové a dvojce Martině Dlabajové. Alespoň tak to říká záznam volební komise.
Jenže skutečnost mohla být o dost odlišná. Nezdá se totiž pravděpodobné, že by se kroužkovat rozhodli úplně všichni voliči jedné strany. Ještě k tomu, aby si až na tři výjimky vybrali stejné dvě kandidátky. Pro srovnání: v sousedních okrscích stejného města možnost kroužkovat využilo jen 44 procent, nebo dokonce jen 18 procent voličů ANO. První Charanzová s druhou Dlabajovou dohromady obdržely jen pětinu z těchto preferenčních hlasů.
Není to přitom ojedinělá záležitost. Podobné výsledky u různých stran jsou k vidění také v okrscích v Brně, Plzni, Ústí nad Labem, Praze 14, Kamenných Žehrovicích na Kladensku nebo Nezdenicích na Uherskohradišťsku.
Vše tak nasvědčuje tomu, že alespoň někteří členové komise postupovali při sčítání špatně. Pokud voliči své možnosti udělit preferenční hlasy nevyužili, komisaři je automaticky přidělili prvním dvěma kandidátům, místo aby je nezapočetli nikomu.
Neposlušní komisaři
Jak se taková chyba mohla stát? Podle Českého statistického úřadu, který má na starosti školení komisařů, lidé neuposlechli instrukce, jež obdrželi. Zároveň však upozorňuje, že v malých okrscích skutečně mohli preferenční hlasy využít všichni voliči.
"Případná chyba mohla nastat například rozdělením komise do několika skupin, které vyhodnocovaly přednostní hlasy na hlasovacích lístcích jednotlivých stran, což je v rozporu s pokyny. Někteří členové komise tak postupovali patrně správně a někteří zřejmě chybně," řekl mluvčí úřadu Tomáš Chrámecký.
Tuto teorii nakonec potvrzují i zaevidované výsledky. Stoprocentní využití preferenčních hlasů se v "podezřelých" okrscích týkají jen jedné strany. Komise tak patrně ve snaze sečíst hlasy co nejdříve nejprve rozdělily hlasy podle stran a každý komisař pak počítal preferenční hlasy jiné strany. Toho, že si některý z nich vyložil pravidla jejich sčítání špatně, si pak při hlášení výsledků nevšimli ani zbývající členové komise. Statistický úřad přitom pravidelně apeluje na to, že rychlost sčítání je až druhořadá.
Náměstek ministra vnitra Petr Mlsna se k chybám nechce příliš vyjadřovat, neboť od středy do příštího pátku je možné si kvůli pochybnostem týkajícím se voleb stěžovat u Nejvyššího správního soudu. Ve čtvrtek již evidoval jednu žalobu. "Běží lhůta pro podání žalob, já nemůžu říct cokoliv, co by někdo mohl použít v žalobě, která půjde k Nejvyššímu správnímu soudu. O systémových opatřeních a dalším zlepšování se můžeme bavit, až soud rozhodne," řekl Mlsna.
"Volby jsou ale největší logistická operace, kterou stát dělá. Účastní se jí na sto tisíc lidí. Nemůžete vyloučit chybovost, to v takovém systému nejde," dodal Mlsna.
Tisíce chybných preferenčních hlasů
S tím, že chybovost nelze zcela vymýtit, souhlasí i předseda ústeckých pirátů Lukáš Blažej, který na chyby u voleb do Evropského parlamentu upozornil. "Je nevyhnutelné i s ohledem na obrovský počet lidí, kteří se sčítání účastní, aby k nějaké chybě došlo. Chyby ale mohou být v jednotkách hlasů, což je počet, který ještě nerozhoduje o tom, kdo bude zvolen. Nicméně nyní se bavíme o chybovosti, která mohla způsobit, že i více než tisíc preferenčních hlasů je špatně," řekl Blažej.
Uznává však, že v případě evropských voleb patrně nedošlo k tak velkému pochybení, které by způsobilo, že byl zvolen někdo, kdo být neměl. Tím se koneckonců během interpelací bránil ministr vnitra Jan Hamáček. "Je to čerstvá věc. Samozřejmě budeme vyhodnocovat fungování volebních komisí. Pokud se ukáže, že tam je nějaký systémový problém, tak ho budeme řešit. Na rozdíl od parlamentních voleb, kde ten opravdu problém byl, kde byly chyby v přidělování preferenčních hlasů, nyní nemám informace, že by pochybení podobného rázu proběhlo i v evropských volbách," řekl Hamáček.
Připomíná přitom poslední sněmovní volby v roce 2017, po kterých nechal Nejvyšší správní soud přepočítat polovinu hlasů ve Středočeském kraji a následně změnil výsledky voleb. Bývalého ministra Petra Bendla, který se měl původně stát poslancem, po zásahu justice nahradil Martin Kupka. Ukázalo se totiž, že komisaři špatně počítali preferenční hlasy.
Čím starší komise, tím více chyb
Blažej se na základě těchto pochybností pustil do analýzy, co špatné počítání hlasů způsobuje. Ministerstvo vnitra ho však v této věci nepodpořilo. Navíc obcím doporučilo, ať pečlivě zváží, zdali aktivistovi potřebná data o složení komisí poskytnout s ohledem na ochranu osobních údajů. Úřad pro ochranu osobních údajů přitom nic závadného na Blažejově žádosti neshledal.
Pirátovi se tak podařilo získat jen omezené množství informací. Proto upozorňuje, že jeho zjištění nemusí odpovídat realitě. I tak se v něm ale ukázalo, že chybovost komisí narůstá s jejich průměrným věkem. "Od průměrného věku 70 let a výše byla chybovost téměř stoprocentní," řekl Blažej.
Nejde jen o špatné počítání preferenčních hlasů. Blažej zjistil, že některé komise v evropských volbách napočítaly více platných hlasů, než přišlo voličů. Například v jednom z děčínských okrsků tak voliči odevzdali více než 101 procent platných hlasů. K tomu může dojít při vysypávání hlasů z volební urny, kdy se do sčítání dostane i neplatný lístek, který nebyl v obálce, nebo se započtou dva hlasy z jedné obálky.
Podle Blažeje je možné, že na celou řadu chyb se vůbec nepřijde, protože je jen z pohledu statistiky nelze odhalit. Soud před dvěma lety například přišel na to, že některé komise chybně započetly hlas jiné straně či udělily preferenční hlas jinému kandidátovi, než který ho skutečně obdržel.
Ministr Hamáček během interpelací prohlásil, že ministerstvo vnitra plánuje zprovoznit pro volby systém, který bude evidovat i informace o složení volebních komisí. Údaje o nich bude nabízet ve formě otevřených dat i veřejnosti. Blažej a další by pak mohli získat potřebná data pro svou analýzu a odhalení příčin chyb. Fungovat by podle ministra měl začít v roce 2022. Do té doby však proběhnou ještě krajské a sněmovní volby.
