Praha - Hrad minulý týden vyčetl ministerstvu vnitra, že zařazuje do zatím nevydané výroční zprávy o extremismu i Svobodu a přímou demokracii Tomia Okamury (SPD), která formálně do kategorie extremistických skupin nespadá. Na vnitru už přitom probíhá debata, jak v dokumentu propříště zachytit všechny nebezpečné proudy ve společnosti.
Experti z vnitra proto nyní vedou debaty s akademiky i neziskovým sektorem, zda koncept extremismu nepozměnit. "Odborníci se shodují, že tuzemská extremistická scéna prošla a prochází určitým vývojem. V současné době postupně ztrácejí na významu tradiční extremistické subjekty. Nahrazují či doplňují je subjekty jiné, které se oficiálně distancují od totalitních ideologií a extremistických militantů," řekla Klára Pěknicová z tiskového oddělení ministerstva vnitra.
"S tradičními extremistickými skupinami je nicméně spojuje agresivní vystupování proti principům pluralitní demokracie a předsudečně nenávistné postoje vůči určitým skupinám obyvatel," dodala Pěknicová.
"Tyto skupiny se sice formálně zaštiťují vlastenectvím a bojem za národní zájmy, reálně ovšem českou společnost pouze polarizují a zhoršují postavení České republiky v rámci struktur, které jí zajišťují bezpečnost a ekonomickou prosperitu," dodává Pěknicová.
Ministerstvo se sice o SPD výslovně nezmiňuje, Okamurovo hnutí ale jeho popisu v mnoha bodech odpovídá. Svoboda a přímá demokracie například zdůrazňuje národní témata a často se zmiňuje o plánu zavést vlasteneckou výchovu na školách. Stejně tak mezi její hlavní body programu patří referendum, které by mohlo rozhodovat i o vystoupení z Evropské unie a NATO.
V připravované výroční zprávě o extremismu se o SPD píše, že se sice za extremistickou stranu považovat nedá, vybírá si ale táž témata jako pravicoví extremisté a zaujímá k nim i podobné postoje.
Oslovení odborníci na extremismus v této formulaci s vnitrem souhlasí. "SPD všechny znaky extremistické organizace jistě nenaplňuje. Je jim ale velmi blízká tematicky, způsobem komunikace a postoji k zásadním otázkám. Od extremistů se liší tím, že se brání, aby páchala trestnou činnost," míní advokát Michal Mazel, který dříve pro vnitro zprávy o extremismu pomáhal sestavovat. SPD tak například podobně jako kdysi státem rozpuštěná Dělnická strana neorganizuje nepokoje na ulici.
Podobný názor má i odborník na extremismus Jan Charvát. "Co strana naplňuje, je určitě populismus, ale není to extremismus ani nic protizákonného. SPD zjednodušuje věci a vytváří pnutí ve společnosti, které může být problematické. Pracuje určitě s velice agresivní rétorikou. Je to strana, u které se řada členů chová jako lidé z extrémních uskupení. To je jediné, co zpráva o extremismu může říct. Narazila na limity vlastní metodologie," hodnotí Charvát.
Německý model
Česká republika jako jediná země převzala model hodnocení extremismu, který se používá v Německu. Tam speciální úřad dohlíží například na to, aby politické strany nedemontovaly demokracii a ústavu. V jiných státech se ale více sledují takzvané zločiny z nenávisti. Příkladem je Británie. Právě budoucí zprávy by se podle informací Aktuálně.cz měly více věnovat tomuto fenoménu. Zločiny z nenávisti páchají často lidé bez vazeb na extremistické skupiny.
Když například loni teplická základní škola zveřejnila fotky prvňáčků, mezi nimiž byly i děti s tmavší pletí, vyvolalo to na internetu řadu nenávistných projevů. Někteří lidé hrozili vhozením granátu do třídy a naznačovali, že by děti měly být zplynovány. I když komentáře začala šetřit policie, jejich autoři se neangažovali v extrémních skupinách.
Podobné výroky za hranou zákona zní ale i z parlamentní SPD. Například tajemník klubu Jaroslav Staník je stíhaný za to, že na půdě sněmovny posílal menšiny do plynu. Poslanec SPD Miroslav Rozner zase nazval romský tábor v Letech "pseudokoncentrákem".
SPD však podle oslovených odborníků jako celek podobné věci nehlásá a pohybuje se na hraně. Například šéf hnutí Tomio Okamura se opět vrací k tématu nepřizpůsobivých obyvatel, které nazývá parazity. Podle různých organizacích je to přitom útok na romskou menšinu.
"Romské téma se u pana Okamury vrací. Používal ho i před migrační krizí z roku 2015, kdy měl několik výroků o Letech i o rychlém růstů romské populace po druhé světové válce. Nebral v úvahu, že Romové byli téměř vyvražděni a pak se sem stěhovali převážně ze Slovenska," míní ředitel organizace Romea Zdeněk Ryšavý. Podle něj řada lidí Okamurovi rozumí, co pod pojmem paraziti míní, i když to neříká přímo.
