Praha -Výtvarník a spisovatel Ivo Medek Kopaninský byl jedním z účastníků třetího odboje, kteří tento týden převzali ocenění z rukou ministryně obrany Karly Šlechtové. Obrana mu udělila dekret za šíření samizdatu a posílání zpráv o dění v komunistickém Československu do zahraničí. Sám Medek však považuje za významnější svůj přímý odpor proti sovětské okupaci.
"Já jsem byl ten, kdo vlákal 'protidemonstrantský' tank v Legerovce do výkopu," vysvětluje, za co by si podle svého názoru osvědčení za účast v odboji zasloužil. Tvrdí také, že před vilou normalizačního premiéra Lubomíra Štrougala zapaloval rudé prapory. Tuto svou protirežimní činnost ale nemůže dosvědčit. "Je to pro mě lepší, protože jsem alespoň přežil," komentuje neexistenci důkazů.
I přes vysoká rizika, která rodák z Domažlic v době komunistické totality podstupoval, měl štěstí. Státní bezpečnost ho vedla ve své evidenci, ve vězení však nikdy neskončil. "Kdybych se bál, tak bych to nemohl dělat," odpovídá jednaosmdesátiletý pamětník s klidem na otázku, zda neměl strach z možné perzekuce.
Dobu komunismu Medek popisuje jako kontinuální, vleklou "rudou šeď". "Věčný dozor domovních důvěrnic, to věčné 'špionění' a kádrování," vyjmenovává, co mu vadilo nejvíce. "Režim mi nepřál, já nepřál režimu, byli jsme si kvit," naznačuje, s jakými potížemi se jako surrealistický výtvarník za totality setkal.
Prožité zkušenosti ale nejsou pro Iva Medka uzavřené v minulosti. Proti dědictví komunistického režimu ve společnosti bojuje dodnes. "Hádám se s každým a jsem ochotný se i prát s tím, kdo si libuje, že tenkrát bylo líp," říká.
Osvědčení o účasti v odboji proti komunistickému režimu umělec přijal společně s dvaatřiceti dalšími žadateli. "Stále máme ten dluh vůči osobám, které se podílely na boji proti komunismu v roce 1948," podotkla ministryně v demisi Karla Šlechtová při předávání. Zdůraznila, že účastníci svou činností projevili odvahu v době, kdy to nebylo snadné, a aktivně přispěli k pádu režimu.
Mezi oceněnými byl mimo jiné i bývalý ministr vnitra Jan Ruml anebo mluvčí Charty 77 a pozdější zmocněnec vlády pro lidská práva Jan Litomiský. Šlechtová dodala, že ministerstvo eviduje 250 žádostí o osvědčení o účasti v odboji proti komunismu, o kterých nebylo doposud rozhodnuto. S udělením je spojena úprava výše vypláceného důchodu.
