Praha - Pokud bude v současné podobě schválena novela zákona o svobodném přístupu k informacím, půjde o krok zpět ve snahách zpřístupnit a otevřít státní správu veřejnosti.
Ministerstvo vnitra poslalo návrh novely tohoto zákona k připomínkám, z nichž některé vyvolávají pochybnosti o tom, zda není cílem přístup k informacím spíše omezit, než naopak.
V návrhu, který ministerstvo vnitra do připomínkového řízení poslalo, se tak například počítá s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 27. května 2011, podle kterého platy i odměny úředníků spadají do rozsahu pojmu "veřejné prostředky" a nejsou tedy předmětem ochrany soukromí, nicméně stále nemá jasno, koho konkrétně by se to mělo týkat.
Kromě zachování současného stavu jsou tak ve hře dvě další možnosti - buď budou moci být zveřejněny platy každého zaměstnance státní správy bez výjimky (což se nejeví jako příliš pravděpodobné), nebo budou konkrétně určeny pozice, u nichž to bude možné.
Vhodným nastavením takového systému by se tak mohly úřady státní správy vyhnout povinnosti zveřejňovat platy a odměny některých svých klíčových úředníků.
"Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu směřuje ke zveřejnění platů náměstků, tento návrh jde proti, zveřejňovat by je nemuselo," říká předseda legislativní komise Rady vysokých škol Marek Hodulík.
Ostatně samotná Rada VŠ doporučuje ministerstvu školství i Akademii věd, aby tento návrh v připomínkovém řízení odmítli jako celek.
Jak již Aktuálně.cz psalo, vloni v létě se předkladatel této novely, ministerstvo vnitra, pokusil platy a odměny vysokých úředníků utajit.
Do balíku změn ve zdravotnictví propašoval změnu zákona o přístupu k informacím a "zásadně na ní trval". Změna by přitom umožnila právě výši platů zatajit. K opravě návrhu došlo až během projednávání ve sněmovně.
Dalším kamenem úrazu jsou podle Hodulíka další dva body - jedním z nich je možnost odmítnout poskytnutí informace z důvodu ochrany majetku a druhým potom omezení přístupu k zápisům z neveřejných jednání.
Jako jeden z příkladů uvádí například jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která neveřejná jsou a jejichž závěry mají pro celou příslušnou oblast významné dopady - takto totiž mohou probíhat jednání bez jakékoliv kontroly.
A i když ministerstvo vnitra nakonec odstoupilo od možnosti odmítnout "obstrukční žádostí", zavedlo alespoň možnost požadovat zálohy, a to až do výše 60 % odhadovaných nákladů, maximálně však do pěti set korun.
Zároveň však odmítlo vytvořit komisaře pro informace, jenž by mohl státním úředníkům zveřejnění informace nařídit.
Místo toho má být v novele zakotven informační příkaz - v případě, že nadřízený správní orgán zruší rozhodnutí o zamítnutí žádosti o poskytnutí informace, sám ji poskytne nebo pověří orgán, který to původně odmítl, aby tak učinil.