Expert: Vláda přístup k informacím neulehčí, ale ztíží

Jan Němec (redaktor) Jan Němec (redaktor)
8. 1. 2012 7:00
Návrh úprav zákona zkomplikuje možnosti, jak zjistit například platy státních úředníků
Ministr vnitra Jan Kubice
Ministr vnitra Jan Kubice | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Přestože mělo ministerstvo vnitra navrhnout vládě změny, jak usnadnit přístup veřejnosti k informacím, výsledek bude zřejmě přesně opačný. K některým se dostaneme ještě hůř než dosud.

Návrh úprav zákona o svobodném přístupu k informacím z dílny resortu ministra Jana Kubiceho obsahuje řadu bodů, se kterými odborníci, které ministerstvo samo oslovilo, nesouhlasí.

Oproti názorům expertů například resort odmítl vytvořit komisaře pro informace, který by mohl státním úředníkům zveřejnění informace nařídit.

Mimo to chce umožnit úřadům odmítat "obstrukční" žádosti a nechce zavést žádné sankce pro úředníka, který informaci přese všechno poskytnout odmítne.

Vláda už návrh předběžně schválila a pověřila vnitro, aby novelu zákona vypracovalo.

"Situaci to o dost zhorší," říká autor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek. Ministerstvo vnitra ho oslovilo i pro chystané úpravy jako konzultanta, samo pak ale v podkladech pro vládu píše, že řadu jeho návrhů akceptovat nemůže.

Česko kulhá za Německem i Tureckem

Pokud by změny zákona navrhované ministerstvem vnitra nakonec prošly, úřady by například měly možnost některé žádosti o informace odmítnout jako "obstrukční". O tom, zda je žádost obstrukční, by ale rozhodoval ten, kdo má informaci poskytnout.

"Uznávám, že některé žádosti jsou nesmyslné a kverulační. Proto jsem ministerstvu možnost odmítnout je navrhl, zároveň jsem ale navrhoval zřídit informačního komisaře. Komisař vypadl a zbyla jen možnost odmítnutí," vysvětluje genezi návrhu Oldřich Kužílek.

Informačního komisaře s různými pravomocemi přitom má například Velká Británie, Německo, Francie, Kanada, Indie nebo Turecko.

"Hodně dobře je v tomto směru hodnoceno Slovinsko - mají dobrý zákon a schopnou komisařku," dodává Kužílek.

Zároveň ale ministerstvo vnitra odmítlo návrh zavést sankce naopak pro "obstruující" úředníky. "Sankce vůči úředníkům by měly být upraveny ve služebním zákoně," píše v analýze vnitro. Nový zákon, o kterém vláda mluví, ale zdaleka není na světě.

Vláda na návrhy vnitra kývla
Vláda na návrhy vnitra kývla | Foto: Ludvík Hradilek

Zveřejňovat platy? Ještě uvidíme

Už k oblasti zveřejňování platů a odměn úředníků se resort vnitra staví vágně. "Konkrétní legislativní řešení bude předmětem dalších diskusí," uvádí analýza vnitra.

Samo ministerstvo přitom uznává, že na stole je judikát Nejvyššího správního soudu, který v květnu 2011 rozhodl, že na mimořádné odměny magistrátního úředníka se nevztahuje ochrana soukromí, protože je placen z veřejných peněz.

Rovněž redakce Aktuálně.cz se ostatně soudně domáhá verdiktu, který by Ředitelství silnic a dálnic nařídil, aby zveřejnilo platy a veškeré odměny svých klíčových úředníků.

Ředitelství silnic a dálnic, státní firma spadající pod ministerstvo dopravy, ale žádost Aktuálně.cz opakovaně odmítlo a s obsáhlým zdůvodněním zamítlo i podané odvolání. Teď čelí žalobě redakce.

V této souvislosti stojí za připomenutí, že resort vnitra se už jednou - vloni v létě - pokusil platy a odměny vysokých úředníků znovu utajit. Do balíku změn ve zdravotnictví propašoval změnu zákona o přístupu k informacím a "zásadně na ní trval". Změna by přitom umožnila platy tajit. Návrh se opravoval až během projednávání ve sněmovně.

Kdo už platy zveřejnil:

V tom všem trochu pozitiv

K výčtu negativ patří navržené omezení práva na informace týkající se činnosti policie a armády nebo odmítnutí zavést zákonem lhůtu pro správní soudy při vyřizování žalob ohledně poskytování informací.

Stejně tak resort vnitra odmítl navrhovanou změnu, aby se ve veřejném zájmu mohly zveřejňovat informace i z probíhajícího trestního řízení - např. v případě veřejně činné osoby.

"Ne všechno je ale úplně špatně, třeba informační příkaz," říká Kužílek.

Změna zákona by totiž nadřízenému orgánu umožnila úřadu přímo nařídit informaci zveřejnit, ne jen "znovu přezkoumat žádost".

Úředníkům by úpravy zákona v některých případech nařídily "test veřejného zájmu" - úředník by tedy musel zvážit, jestli převažuje veřejný zájem informaci zveřejnit, nebo převažuje právo na ochranu soukromí. Svůj závěr by musel písemně zdůvodnit.

"To jsou ale jen drobnosti, v součtu myslím, že je to k horšímu" uzavírá Kužílek.

 

Právě se děje

Další zprávy