Česko, které v minulých týdnech žádalo od spojenců podporu v kauze Vrbětice, chce být v nadcházejícím období spolehlivým členem NATO. Alespoň to vyplývá z toho, jaký mandát vláda Andreje Babiše v pondělí schválila na blížící se summit NATO pro delegaci vedenou prezidentem Milošem Zemanem. Summit se uskuteční 14. června v Bruselu.
"Je nezbytné udržet přiměřenou úroveň obranných výdajů ve výši alespoň 2 procent HDP i v následujícím období. Česká republika podporuje potvrzení Závazku k obranným investicím jakožto klíčového zdrojového předpokladu zajištění obrany a bezpečnosti euroatlantického prostoru," praví se v zásadách postupu české delegace v dokumentu, jejž má Aktuálně.cz k dispozici.
K vynaložení dvou procent HDP na obranu do roku 2024 se Česko zavázalo už před sedmi lety na summitu Severoatlantické aliance ve Walesu. "Touto veřejnou deklarací reagujeme na zhoršené bezpečnostní prostředí. Je lepší a levnější investovat do připravenosti a odstrašení než do hašení válečného požáru," prohlásil tehdejší ministr obrany z hnutí ANO Martin Stropnický.
Dramatický zásah do plánů na obranu
Loni se nicméně ukázalo, že Česká republika závazek nebude schopná splnit. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) to omlouval koronavirovou krizí. Současně se ovšem zavázal k tomu, že peníze na obranu země v následujících letech o miliardy vzrostou tak, aby se Česko slíbené hranici co nejrychleji přibližovalo. Vláda k tomu loni na podzim schválila odpovídající rozpočtový výhled.
Tento plán však dostal trhlinu. Na stejném zasedání vlády, na němž kabinet podpořil slib spojencům z NATO, nyní dramaticky zasáhl do dosud platného plánu rozpočtu ministerstva obrany na další roky. Výhled je klíčový ze dvou důvodů. Resort podle něj plánuje zásadní vyzbrojovací nákupy, současně o něm zpravuje spojence z NATO.
Materiál navržený resortem financí Aleny Schillerové (za ANO) a schválený vládou připravuje vojáky v následujících dvou letech o 10 miliard korun, s nimiž už počítali. Dokument má redakce k dispozici. Pro rok 2022 chce kabinet podle něj místo 95,2 miliardy pro obranu jen 90,7 miliardy (1,45 procenta HDP).
A zatímco pro rok 2023 se pro armádu počítalo se 101,7 miliardami, aktuální plán vlády zní 95 miliard (1,46 procenta HDP). V roce 2024 vláda naplánovala výdaje 99,5 miliardy, což je dle propočtů 1,47 % HDP. Závazek NATO tedy podle tohoto záměru Česko nesplní ani vzdáleně.
Šetření v době strategických zakázek
Aktuálně.cz se v úterý odpoledne pokusilo získat reakci premiéra Andreje Babiše i ministra obrany Metnara. Metnar na dotazy, co je důvodem změn a zda chystají ještě nějaké revize, do vydání textu nereagoval. Ještě loni v září si přitom pochvaloval, že pro obranu vybojoval peníze, které ovšem nakonec nemusí vůbec získat.
"Naučte se alespoň počítat, když máte za úkol zase lhát," odepsal na dotazy Babiš. A přiložil graf, z něhož je patrné, že výdaje na obranu v absolutních číslech během let rostou. V následném telefonátu už ovšem na to, že vláda loni slíbený nárůst chce snížit a odebrat armádě peníze, s nimiž už ve svém plánování počítala, nereagoval. Položil telefon. Následně odepsal, že závazky vůči NATO jeho kabinet plní.
Rozpočet MO bude mít rostoucí trajektorii i v dalších letech, modernizace naší armády může pokračovat podle plánu. Děkuji @alenaschillerov za dnešní velmi vstřícné jednání. Dohodli jsme se na částkách 85,4 mld. v roce 2021, 95,2 mld. v roce 2022 a 101,7 mld. v roce 2023. pic.twitter.com/04k7fLdjK8
— Lubomír Metnar (@metnarl) September 23, 2020
Pokud by se naplnily nynější představy vlády, armádu donutí nečekaně šetřit. Na jakých zakázkách by se to projevilo, není dosud jasné. Dle zdrojů Aktuálně.cz v tom nemají jasno ani experti na ministerstvu obrany. Je však třeba zdůraznit, že konečnou verzi rozpočtu má v rukou Poslanecká sněmovna. Rozpočet na rok 2023 by pak už mohla předložit vláda vzešlá z letošních voleb.
Metnar na vládě chyběl kvůli nemoci
"Nižší výdaje na obranu by resort poznamenaly a odrazily se zejména v realizaci investičních projektů, tedy ve výdajích určených na modernizaci a rozvoj armády. Je to o posouzení priority a některé projekty přehodnotit či posunout v čase. Zcela jistě by ale ČR dokázala nadále plnit své spojenecké závazky," sdělil Aktuálně.cz k rozhodnutí vlády mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Plán na krácení výdajů pro obranu přichází v době, kdy jsou v běhu některé strategické zakázky. Klíčová z nich vychází ze závazku vůči NATO na vybudování těžké brigády, jež má v rámci tuzemské armády vzniknout do konce roku 2025. Pro její hladké vytvoření však už letos musí podepsat ministr Metnar tři klíčové kontrakty a ve splátkách uvolnit první peníze na jejich zaplacení.
Pořizovat se má 210 bojových vozidel pěchoty a 52 děl. Dalším důležitým tendrem je dodávka čtveřice baterií protiletadlového raketového kompletu. Dodávky hrají velkou roli v modernizaci výzbroje, protože vojáci se stále potýkají se sovětskou technikou. Zajistit by je měli zahraniční dodavatelé. Například z Izraele, případně z Německa či Španělska. Subdodávkami mají přispět i české firmy.
Ministr obrany Metnar na pondělní schůzi vlády chyběl, omluvil se kvůli nemoci. Je však připravený pro svůj resort opětovně jednat o navýšení peněz. "Limity, které byly na vládě schváleny, jsou startem k vyjednávání o rozpočtu a střednědobém výhledu na roky 2022-2024, ke kterým budou vedena jednání jak s ministerstvem financí, tak v září na úrovni vlády a tato jednání budou stěžejní," podotkl mluvčí Pejšek.
Opozice: Kocourkov a lhaní spojencům
Část opozice tah vlády, který znamená osekání rozpočtu vojáků, kritizuje. "Pokud by to tak zůstalo, byl by to průšvih. Některé velké vyzbrojovací projekty bychom museli odložit, osekat nebo zrušit. Jak může vláda během jednoho dne schválit dva materiály, které jsou vzájemně v rozporu? Kocourkov. Vláda nelže jen spojencům, ale i vlastnímu prezidentovi a sama sobě," sdělil Aktuálně.cz člen bezpečnostního výboru Jan Bartošek (KDU-ČSL).
Místopředseda výboru pro obranu Jan Lipavský (Piráti) to považuje za ústupek komunistům, kteří tolerují Babišovu menšinovou vládu. KSČM pravidelně volá po snížení výdajů na obranu. "Vliv komunistů na obranný rozpočet se nezapře. Nepřiznané peníze resortu budou chybět a ohrozí významné investiční projekty," uvedl pro Aktuálně.cz Lipavský.
Babiš tlaku komunistů loni na konci roku při skládání rozpočtu ohledně výdajů pro obranu na rok 2021 ustoupil. Výměnou za jeho schválení se schodkem 320 miliard ubrala vláda armádě 10 miliard. V následujících měsících jí kabinet peníze vrátil zpět. Minulý týden při pokusu části opozice vyslovit vládě nedůvěru přitom komunisté odešli ze sálu, čímž kabinet fakticky podrželi. Šéf strany Vojtěch Filip na dotazy Aktuálně.cz nereagoval.
