Exministr Kremlík chce dohlížet na zakázky. Po jedné za 400 milionů skončil ve vládě

Adéla Jelínková Lukáš Valášek Adéla Jelínková, Lukáš Valášek
Aktualizováno 6. 11. 2020 13:53
Kdo se může stát nejmocnějším úředníkem v Česku? Redakce Aktuálně.cz a HN zjistily, že šéfem antimonopolního úřadu dohlížejícího na veřejné zakázky se může stát například exministr dopravy Vladimír Kremlík odvolaný za stamilionovou zakázku. Nebo zástupce nynějšího šéfa instituce, který rezignoval po podezřeních z korupce. Či úředník, který se dopisem postavil za pokračující dotace pro Agrofert.
Foto: Aktuálně.cz

Uprostřed epidemie koronaviru se schyluje k rozhodnutí, které detailně sledují finanční skupiny, hejtmani i starostové. Komise, kterou jmenovala vláda, vybere příštího šéfa Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Tedy instituce, která dohlíží na regulérnost veřejných zakázek za miliardy, ale také hlídá, aby se firmy vzájemně tajně nedomlouvaly a nešroubovaly ceny zboží a služeb.

Zákon vládě vypsat výběrové řízení neukládá. Ministři ho odsouhlasili po tlaku protikorupčních organizací, které se obávaly, že nový šéf mimořádně vlivného úřadu bude výsledkem podobných zákulisních jednání, jaké do funkce vynesly někdejšího poslance ČSSD Petra Rafaje. Ten rezignoval. Aktuálně.cz a HN v předchozích měsících popsaly řadu podezření, která Rafaje obklopují. Dosavadní šéf úřadu končí se závěrem listopadu. Termín pro přihlášení do tendru pro zájemce o jeho post skončil v pátek v poledne.

Nástupce nejmocnějšího úředníka v Česku bude dle rozhodnutí vlády vybírat trojice jiných státních úředníků, z nichž jen jeden část agendy antimonopolního úřadu zná detailněji. Protikorupční organizace vyzývají vládu, aby výběr prováděli nezávislí experti. 

"Vláda by měla rozšířit hodnotící komisi o další členy. Zatím jsou hodnotiteli tři ministerští úředníci, z nichž se pouze jeden odborně věnuje veřejným zakázkám, což představuje pouze část agendy ÚOHS. Osoba příštího předsedy by také měla být vybrána transparentně. Mělo by proto proběhnout veřejné slyšení uchazečů, kde si bude veřejnost moci poslechnout vize uchazečů," uvedl právník Transparency International Jan Dupák s tím, že slyšení by mohla komise jednoduše vysílat přes internet.

Ještě než vláda tendr na nástupce vyhlásila, prezident Miloš Zeman prohlásil, že by byl velmi dobrým nástupcem Rafaje nynější náměstek ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) Petr Mlsna. Zeman ho v polovině října dokonce přijal v Lánech, kde prezidentovi Mlsna svůj zájem o post potvrdil.

"Ta pozvánka na Hrad zněla, že si pan prezident přečetl, že o to mám zájem, a já jsem řekl, že to je pravda," řekl Hospodářským novinám Mlsna. "Ten úřad potřebuje opravdu velký restart," dodal dlouholetý kariérní úředník.

Transparency International: Nepotřebujeme loajálního úředníka

Mnozí politici, a to i z opozice, Mlsnu, který se ve vysokých postech objevuje už od vlády Jiřího Paroubka (ČSSD), uznávají.

Protikorupční organizace se k němu ale vyjadřují opatrně. Vadí jim například právě jeho dlouholeté sepětí s ministerstvy, která jsou zároveň významnými zadavateli veřejných zakázek. A také otevřená podpora od Zemana, aniž by jí předcházelo rozhodnutí výběrové komise. "Vzbuzuje to silné pochybnosti. Nový předseda ÚOHS nesmí být vybrán zákulisní dohodou politických špiček, měl by vzejít z férového výběrového řízení," uvedla mluvčí Rekonstrukce státu Tereza Krištofová.

Petr Mlsna.
Petr Mlsna. | Foto: ČTK

Ještě ostřeji to vidí šéf Transparency International David Ondráčka. "Mlsna na ÚOHS? Ne, ÚOHS nepotřebuje v čele dalšího loajálního úředníka, kterého si vybere Hrad a zákulisně dohodne s vládou," řekl Ondráčka.

Mlsnu přitom čeká také dokazování, že splnil podmínky výběrového řízení. Ty totiž diktují minimálně pět let zkušeností se soutěžním právem či veřejnými zakázkami. Mlsna se ovšem většinu kariéry věnuje legislativě.

Nicméně on vysvětluje, že potřebnou praxi nabral na začátku kariéry. V roce 2003 na Úřadu vlády začínal jako referent odboru kompatibility, což znamenalo přípravu tuzemské legislativy na vstup do EU. "Jako kdybych si to vysnil a pěkně se uzavřel ten kruh, protože jako první jsem měl na starosti právě agendu hospodářské soutěže, veřejných podpor a zakázek," uvedl Mlsna. 

Exministr Kremlík, Rafajův kolega i státní tajemník, který se postavil za Agrofert

Mlsna se ovšem samozřejmě nepřihlásil sám. Bude mít deset protikandidátů, jak oznámil Úřad vlády. HN a Aktuálně.cz se podařilo zjistit jména pěti z nich. Mnozí z nich se přihlásili v poslední možnou chvíli - v pátek, kdy termín pro podání přihlášek vypršel. O kandidátech informovaly i Lidové noviny.

Že přihlášku podá, potvrdil redakci jeden z členů nynějšího nejužšího vedení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Hynek Brom. Rafaj rezignoval po sérii kauz, které budily podezření, že manipuloval rozhodnutí svého úřadu a tajil část majetku. Brom v tom, že Rafajovi dělá doteď prvního místopředsedu, ale problém nevidí.

Místopředseda ÚOHS Hynek Brom.
Místopředseda ÚOHS Hynek Brom. | Foto: ÚOHS

"Nemyslím si, že je to nevýhoda. Spíš si myslím, že je to výhoda. Vím, jak se instituce chová, s kým je možno počítat, dokážu odhadnout, kde jsou slabá místa," vyjmenoval Brom.

Za zmínku stojí například jedno z jeho nedávných rozhodnutí, kvůli němuž výrazně posílil podnikání Agrofertu. Brom jako místopředseda pro hospodářskou soutěž schválil fúzi Penamu s pekárnami United Bakeries. Nyní obojí ovládá holding ve svěřenském fondu premiéra.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže určil, že aby transakce neohrozila konkurenci na trhu s pečivem, musí se Agrofert zbavit šesti jiných svých pekáren. Jak upozornil Deník N, koupila je nově vzniklá firma někdejšího manažera United Bakeries Tomáše Vaňka, který se po fúzi stal na několik měsíců zaměstnancem Agrofertu. Agrofert i Vaněk ale zdůrazňují, že šestice pekáren je na nově vzniklém kolosu nezávislá.

K podání přihlášky na místo svého nynějšího šéfa Rafaje má Brom prý tři důvody. "První z nich je, že pokud vláda vypsala výběrové řízení, můžu představit svoje vize. Rád bych také dal úřadu nový impulz s akcentem na to, že ÚOHS není jenom o veřejných zakázkách, ale i o otázkách hospodářské soutěže. Chtěl bych v této oblasti pokračovat v projektech, které jsme nastartovali - digitalizace či zavádění nových detekčních metod," řekl Brom. Třetím důvodem je podle něj chuť úřad více propagovat - třeba prostřednictvím debatních fór nebo informačních technologií.

Dopis zastávající se Agrofertu

Svou přihlášku Aktuálně.cz potvrdil také nynější státní tajemník ministerstva zemědělství Jan Sixta. I on měl co do činění s Agrofertem.

Jak vloni v prosinci napsal Respekt, Sixta rozeslal úřadům a firmám spadajícím do rezortu ministerstva zemědělství dopis, v němž psal, že Agrofertu ze svěřenského fondu Andreje Babiše mohou dále posílat veřejné peníze. Navzdory auditu EU, který kvůli střetu zájmů premiéra zdůrazňoval opak. Na ministerstvo Sixta přišel společně s ministrem Miroslavem Tomanem, dlouholetým poradcem prezidenta Miloše Zemana.

Sixta ovšem trvá na tom, že postupoval při rozeslání dokumentu přesně dle českého zákona. "V případě profesionální státní správy nelze postupovat podle sympatií či antipatií ke komukoli, ale důsledně dbát na dodržování zákona," uvedl Sixta.

Jan Sixta
Jan Sixta | Foto: Libor Fojtík

"Hlavním důvodem proč jsem se přihlásil je, že bylo vypsané výběrové řízení na tuto pozici, a druhak to, že veřejné zakázky a jejich regulace je moje stěžejní kvalifikace. Od roku 2003 se tím zabývám, s úřadem dlouho spolupracuji, splňuji kvalifikaci," dodal Sixta. 

Sixta měl v minulosti blízko k dnešnímu premiérovi Andreji Babišovi (ANO). V době, kdy řídil ministerstvo financí, mu dělal Sixta státního tajemníka. Server Neovlivni.cz o něm v roce 2015 napsal, že se nechal polostátní firmou ČEZ hostit na filmovém festivalu v Karlových Varech, když na ni zároveň jako státní úředník měl dohlížet.

Do tendru naskočil i exministr Kremlík

Dle zjišťování redakce přihlášku do výběrového řízení podal i Vladimír Kremlík, který letos v lednu po necelých devíti měsících skončil v čele ministerstva dopravy. Aktuálně.cz a HN to potvrdily jemu blízké zdroje. Sám Kremlík to komentovat nejprve nechtěl.

"Nevím, kde berete tyto informace," uvedl s tím, že přihlášku nepodal. O chvíli později přihlášení do výběrového řízení sám oznámil na Twitteru.

Pokud by Kremlík zvítězil, na veřejné tendry by dohlížel muž, kterého premiér Babiš odvolal právě kvůli zakázce na informační systém a e-shop pro elektronické dálniční známky za 401 milionů korun zadané bez soutěže. Tu kritizovala opozice i experti. 

Kremlík v tom ale problém nevidí. "ÚOHS po určité době zakázku přezkoumal a neshledal žádné pochybení," uvedl v dodatečném vyjádření pro Aktuálně.cz Kremlík s tím, že chce ve funkci "chránit trh před monopolizací a přinášet prospěch z férové soutěže podnikatelům a spotřebitelům".

Svou přihlášku Aktuálně.cz a HN potvrdil i někdejší Rafajův místopředseda Michal Petr, který měl v Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na starosti boj proti monopolům a kartelům. Až do roku 2015, kdy nečekaně oznámil odchod do akademické sféry.

Bývalý předseda ÚOHS Michal Petr.
Bývalý předseda ÚOHS Michal Petr. | Foto: ÚOHS

Nyní, po odchodu Rafaje, se ale chce vrátit. "Hlásím se, protože si myslím, že za tu dobu, co jsem pryč, se toho mnoho událo. Mám nápady, které jsem neměl v dobách, kdy jsem tam byl. Pobyt mimo úřad v byznysu mi prospěl, a navíc je poprvé výběrové řízení, což jsem strašně rád," uvedl Petr. Když z úřadu odcházel, mluvilo se o jeho střetech s Rafajem. Předseda to ale popíral. Podle webu ÚOHS Rafajovi nyní dělá poradce.

I Petr se zabýval Babišovými pekárnami. Jako místopředseda úřadu už v roce 2011 schválil fúzi Penamu s pekárnami United Bakeries. Slováci Petrovo rozhodnutí ale tehdy nepodpořili. Jak již bylo zmíněno, fúzi loni opětovně posvětil nynější místopředseda úřadu Brom.

Soutěžní právník, co změnil názor

Zájem vrátit se na úřad má také další někdejší místopředseda antimonopolního úřadu, který ho po neshodách s Rafajem opustil už v roce 2010. Deník Aktuálně.cz už popsal, že do tendru o jeden z nejvlivnějších postů v Česku, se hlásí také nynější soutěžní právník Robert Neruda, manžel rektorky Mendelovy univerzity a ekonomky Danuše Nerudové. Ještě v srpnovém rozhovoru s Aktuálně.cz Neruda tvrdil, že o návrat do instituce neusiluje. To se ale změnilo.

"Máte pravdu, změnil jsem názor. Přesvědčilo mne to, že vláda nakonec vypsala výběrové řízení, v rámci nějž by měla rozhodovat koncepce a zkušenosti kandidáta. Po výběrovém řízení jsem volal hlasitě a dlouhodobě, i v našem letním rozhovoru," vysvětluje nyní vedoucí týmu soutěžních právníků a ekonomů v advokátní kanceláři Havel & Partners Neruda.

Zatímco dnes mnohé firmy u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jeho advokátní kancelář hájí, v případě, že by vyhrál tendr na předsedu instituce, musel by rozhodovat nezávisle.

I Nerudu Babiš zná. Za éry Rafajova předchůdce Martina Peciny na antimonopolním úřadu jako místopředseda zpracovával některé fúze Agrofertu. S podmínkami povolil například roku 2009 spojení Agrofertu s dalším agrárním obrem Agropolem.

Neruda ale tvrdí, že žádné politické krytí pro svoji kandidaturu nyní nevyjednává: "Nejednám. Přihlásil jsem se do výběrového řízení, kde mají být hodnoceny mé zkušenosti z oblasti ochrany soutěže a veřejných zakázek, koncepce fungování a manažerské zkušenosti, tedy nepolitická témata. Věřím, že tomu tak bude."

Experti chtějí, aby reforma zmenšila korupční tlaky na předsedu

Kdo usedne na uprázdněné místo po končícím šéfovi Petru Rafajovi, přitom bude mít vliv i na budoucí podobu antimonopolního úřadu. Vláda totiž po žádostech organizací sdružených do protikorupční rady vlády odsouhlasila přípravy reformy úřadu. Rafaj nicméně jakékoliv změny označoval za nepotřebné a lobboval proti nim. Přesto, že vládní analýza hovoří o tom, že tak velkou moc má v Evropě v rukou jediný úředník už jen v Bulharsku.

Rafajovi možní nástupci některé změny připouštějí. Radikální je Neruda. Ten se s návrhy překrývá s protikorupčními organizacemi. Chtěl by například rozdělit úřad na dva - jedna instituce by dohlížela na veřejné zakázky a ta druhá na to, zda firmy dodržují soutěžní pravidla.

A místo jednoho předsedy by Neruda zavedl celou radu, aby se tak umenšila pravděpodobnost špatného rozhodnutí či korupční tlaky. Zemanův favorit Mlsna to odmítá. "Nemyslím si, že je to dobré. Ztrácí se pak zodpovědnost za rozhodování. Kolegiální orgány u regulačních úřadů nemají moc smysl," řekl Mlsna.

Neurčitě se k reformě vyjadřuje Rafajův první místopředseda Brom. "Důležité je nejít po formě, ale po obsahu," uvedl. Sixta pak redakci řekl, že si dokáže představit diskusi o rozdělení ÚOHS na dva.

Aktualizace 20. 11. 2020: Doplněna dodatečná vyjádření Vladimíra Kremlíka a Jana Sixty.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Lezec Ondra postoupil na SP v boulderingu do finále

Sportovní lezec Adam Ondra postoupil v Meiringenu na Světovém poháru v boulderingu z prvního místa do večerního finále. Po pátečním triumfu ve své kvalifikační skupině dnes na čtyřech semifinálových cestách třikrát dosáhl na vrchol, žádný z jeho 19 soupeřů nezaznamenal top více než dvakrát.

S českou olympijskou nadějí a mistrem světa v boulderingu z roku 2014 postoupili do závěrečných bojů čtyři Japonci - Tomoaki Takata, Jošiuki Ogata, Sohta Amagasa a Kokoro Fudžii - a Američan Nathaniel Coleman. Finále začne ve Švýcarsku v 19:00.

Ondra v disciplíně bouldering obhajuje konečné druhé místo z ročníku 2019, pohárové pořadí ovládl v roce 2010. V minulé sezoně SP se kvůli pandemii koronaviru uskutečnil jen jeden závod v lezení na obtížnost, který Ondra v Brianconu v roli obhájce pohárového prvenství v disciplíně vyhrál.

Zdroj: ČTK
Další zprávy