Během předsednictví Evropské unie vedoucí stát svolává a řídí veškerá jednání Rady Evropské unie, má klíčovou pozici v prosazování dohod nad jednotlivými tématy a za unii jedná i s mezinárodními organizacemi. Předsednictví je ideální nástroj, jak do evropské agendy promítnout vlastní priority. Členské státy se v něm střídají po půl roce.
Česko začne předsedat evropské sedmadvacítce 1. července 2022. Vláda Andreje Babiše na svém poslední zasedání schválila materiál, jenž shrnuje chystaná bezpečnostní opatření. Dokument pojmenovává očekávaná rizika, jako je hrozba teroristického útoku, dezinformační kampaně nebo zajištění kybernetické bezpečnosti státních orgánů podílejících se na organizaci předsednictví.
Vláda má v záloze i prostředek, jenž by byl v dopadu navenek nejvýraznější - omezení pohybu lidí směřujících do Česka. "V případě závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost je možné jako krajní opatření v situaci, kdy standardní postupy v souladu s národní legislativou nejsou dostatečné, přistoupit k dočasnému znovuzavedení ochrany vnitřních hranic," stojí v materiálu, jejž vypracovalo ministerstvo vnitra.
Hranice kontrolovaly Německo či Rakousko
K hraničním kontrolám by vláda přistoupila ve chvíli, pokud by se kvůli vyhrocení politické situace v rizikových zemích ve velkém rozproudila migrace. Příkladem může být zvýšení napětí mezi Tureckem a Sýrií či Ruskem a Ukrajinou. Deník Aktuálně.cz se dotázal ministra vnitra Jana Hamáčka, v jakém případě by kabinetu navrhl zavést hraniční dozor. Hamáček však na dotaz Aktuálně.cz nereagoval.
"Takové rozhodnutí by muselo být vyvoláno velmi vysokým stupněm bezpečnostního rizika v podobě teroristického útoku," řekl Aktuálně.cz Ivan Langer, který byl ministrem vnitra v době českého předsednictví Evropské unie v první půli roku 2009. Takovou hraniční situací by mohl být útok v jedné z členských zemí, z jehož vyšetřování by vyplývalo, že se jeho aktéři budou přesouvat právě přes Českou republiku.
Opětovné spuštění hraničního dohledu by nebylo zcela výjimečným. Vstup na své území si během vrcholných akcí předsednictví v minulosti hlídaly třeba Německo, Finsko či Malta. Naposledy tak učinilo Rakousko na čtyři dny v září 2018. Ochrana vnitřních hranic by si vyžádala vysoké náklady. "Dle rozsahu by se na související opatření mohly náklady pohybovat až v řádech miliard korun," odhaduje ministerstvo vnitra.
Dezinformační kampaně zintenzivní
Vláda se chystá i na výraznou dezinformační vlnu, jejímž cílem bude narušit důvěru občanů ve členství Česka v evropských strukturách, prosadit obraz unie coby škodlivého společenství a vykreslit české či evropské představitele jako hrozbu pro české zájmy. "Lze předpokládat, že význam těchto kampaní v období předsednictví ještě zintenzivní," varuje materiál.
Za účinnou obranu proti dezinformacím považuje vláda vytvoření jednotné komunikační strategie. Tímto úkolem už je čtyři roky pověřené ministerstvo obrany, dosud ji však nevypracovalo. Kabinet proto zatím počítá s tím, že veškerou komunikaci během předsednictví obstará Úřad vlády. Součástí jeho povinnosti bude analýza všech mediálních výstupů týkajících se českého vedení unie.
"Tyto analýzy se budou zaměřovat na pozitivní a negativní ohlasy na předsednictví v ČR i v zahraničí, ale také na dezinformace šířené o předsednictví a souvisejících agendách (např. o samotné EU, o unijních politikách apod.) a budou přispívat k formulaci koordinované, proaktivní i reaktivní komunikace předsednictví," píše ministerstvo.
Šifrování mailů státních úřadů
Jakub Janda, ředitel think-tanku Evropské hodnoty zabývajícího se bezpečností, s povděkem kvituje, že vláda explicitně pojmenovala dezinformace jako hrozbu. Dosavadní přístup státu, jenž se projevuje třeba chybějící strategickou komunikací, však kritizuje. "Jednorázová krátkodobá kampaň během nebo těsně před předsednictvím bude jen potěmkinovským předstíráním, že se aspoň něco dělá," řekl Aktuálně.cz.
Janda připomíná, že se vnější komunikační síť ministerstva zahraničí stala opakovaným cílem kybernetických útoků s ruskou stopou. Na to upozornila ve své výroční zprávě za loňský rok i BIS. Český stát přitom stále nemá na stole zákon o kybernetické obraně, již by zajišťovalo Vojenské zpravodajství. Potřeba takové obrany se přitom podle Jandy znásobí právě během českého vedení.
Kde bude sídlo předsednictví
V rámci příprav českého předsednictví EU bude vláda vybírat i hlavní objekt, jenž bude sloužit jako základna a kde se budou odehrávat nejdůležitější akce jako třeba summitu premiérů a prezidentů.
Kabinet Andreje Babiše už si určil základní kritéria, jež by měl objekt splňovat. "Umístění centrálního objektu je ideální volit mimo nejužší centrum a hustou zástavbu hlavního města, s dostatečným počtem i kapacitami příjezdových a únikových tras," upozornilo ministerstvo vnitra. V roce 2009 sloužilo jako hlavní objekt českého předsednictví Kongresové centrum.
"Během předsednictví lze očekávat obrovský nárůst kybernetických útoků nepřátelských aktérů, kteří chtějí znát detaily z jednání unijních těles, jako je Rusko nebo Čína," soudí Janda. Vláda sama připouští, že prostředky zvlášť určené pro kybernetickou obranu během předsednictví nemá k dispozici. Plánuje však, že e-maily státních úřadů se zařadí do vyššího stupně kybernetické ochrany a budou se šifrovat.
Čtyři "velmi citlivé" akce
V České republice se bude během předsednictví podle posledních plánů konat 221 akcí zahrnujících summity za účasti prezidentů či premiérů až po pracovní jednání ministerských náměstků či ředitelů odborů. Od významu rokování se bude odvíjet i stupeň jejich zabezpečení. V tomto ohledu kabinet určil čtyři akce jako "velmi citlivé" a dalších šestnáct jako "citlivé".
"Bude vyhodnocován zcela konkrétní dopad na aktuální bezpečnostní situaci, zohledňován možný kontext projednávaných témat na veřejný pořádek a bezpečnost v místě konání, úroveň ochrany hlav delegací a možných hrozeb i vůči jednotlivým delegacím jako celkům, úroveň možného zabezpečení místa konání akce, rizik spojených s bezpečnostní přepravou a řada dalších aspektů," pojmenovalo vnitro klíč k přijetí opatření.
Podle Alexandra Vondry, který byl coby ministr pro evropské záležitosti klíčovou postavou pro přípravu předsednictví v roce 2009, se tehdy za nejcitlivější akce považovaly summity premiérů a prezidentů. "Ty měly nejvyšší ochranu. Vyšší stupeň ochrany náležel také jednáním za účasti ministrů vnitra či zahraničí. Ale třeba jednání ministrů životního prostředí či kultury už tam nespadala," přiblížil deníku Aktuálně.cz.
Po linii Úřad vlády, policie a tajné služby se bude prověřovat personál podílející se na logistickém zajištění akcí během předsednictví. Předpokládá se prověrka tisícovek lidí, jako jsou šoféři, tlumočníci či styčné osoby starající se o členské delegace. Aktuální materiál týkající se bezpečnosti je první, který vláda projednala. S blížícím se konáním předsednictví se budou jednotlivá opatření zpřesňovat.
