"Svoboda projevu je v ústavněprávní rovině zakotvena v článku 17 Listiny základních práv a svobod. Každý má právo vyjadřovat své názory způsobem, který považuje za vhodný. Ale i svoboda projevu má v demokratickém právním státě své limity," uvedl Stříž.
Pokud by někdo například na demonstracích, ale i na internetu vyjadřoval souhlas s útokem Ruska na Ukrajinu, podporoval jej nebo vyjadřoval podporu čelným představitelům Ruska, mohl by se za určitých podmínek dopustit trestného činu. Za takové provinění by hrozil až rok vězení.
V této souvislosti lze využít také paragraf o popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. V něm se výslovně uvádí, že vězení až na tři roky by riskoval ten, kdo by schvaloval "válečné zločiny nebo zločiny proti míru."
Právě sama útočná válka se považuje za zločin proti míru, válečným zločinem jsou pak třeba útoky na civilisty, k nimž podle všech dostupných informací ze strany ruské armády na Ukrajině dochází. Fotografie dokládají třeba municí těžce poškozené obytné budovy Kyjevě.
"Nejvyšší státní zastupitelství apeluje na všechny osoby, aby se v této tíživé době neuchylovaly k veřejným projevům, které by překračovaly stanovená ústavní a zákonná omezení," uvedl nejvyšší žalobce Stříž.
