Z justičních databází je patrné, že Nejvyšší soud rozhodl v říjnu, nicméně plné odůvodnění ještě není k dispozici.
Žena pracovala u Městského soudu v Brně jako vyšší soudní úřednice. Poté, co v roce 2014 spolu s některými dalšími kolegyněmi odmítla uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru, dostala výpověď pro nadbytečnost.
Podala žalobu a domáhala se určení, že skutečným cílem zaměstnavatele bylo dosáhnout generační obměny na pracovišti, tedy zbavit se několika nepohodlných pracujících důchodců. Jediným kritériem prý byl věk.
Městský soud v Brně se hájil tím, že šlo o součást větších personálních škrtů, které nebyly namířené proti pracovníkům důchodového věku. Spor řešil Okresní soud v Blansku, který v roce 2017 rozhodl, že výpověď je neplatná a zaměstnavatel se dopustil diskriminace. Verdikt potvrdil i Krajský soud v Brně. Konstatoval, že zaměstnavatel uplatnil při personálních změnách kritérium věku, což je zákonem zakázaný diskriminační důvod.
Nejvyšší soud označil dovolání za nepřípustné. Justice nechybovala, když výpověď označila za "neplatné právní jednání".
Ženy se už dříve obrátily na ombudsmanku Šabatovou, která jim poskytla metodickou pomoc. Antidiskriminační žaloba dalších dvou žen byla dočasně přerušena, protože se čekalo na výsledek sporu, který nyní završil Nejvyšší soud.
