Vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd a České zemědělské univerzity porovnali nárůst úmrtnosti v posledních dvou dekádách. Zaměřili se přitom na různé skupiny, a mohli tak srovnat, jak vlny veder dopadají na lidi podle věku, ale také podle bydliště nebo rodinného stavu. "Chybí nám hodně dat, proto jsme se snažili využít všechna, která byla k dispozici," vysvětluje pro Aktuálně.cz spoluautor studie Aleš Urban z Akademie věd.
Není překvapivé zjištění, že nejohroženější skupinou jsou senioři. Ve střední Evropě ale nastal v posledních třiceti letech zásadní posun, zdůrazňuje Urban. Po pádu komunismu i přes postupný mírný nárůst teplot úmrtnost související s horkem nejprve klesala. A to díky zdokonalení zdravotní péče a celkovému zvýšení životní úrovně, která vedla ke zlepšení zdravotního stavu lidí. Ale také zvýšením povědomí o rizicích souvisejících s horkem.
Díky tomu se i v Česku výrazně zvýšil počet lidí, kteří se dožívají stále vyššího věku. Nyní tak kvůli horku tolik netrpí lidé například nad 65 let, kteří se se změnami vyrovnávají podobně dobře jako většina populace, ale lidé nad 75 let. "Znamená to, že lidé, kteří by před dvaceti lety na vedro zemřeli v 65 letech, nyní zemřou v 75 nebo 85 letech," říká Urban.
S postupným stárnutím populace také přibývá lidí, kteří se dožívají vysokého věku a jsou pak riziku úmrtí z horka vystaveni. Hůře jsou na tom ženy, hlavně ty ve věku nad 85 let. "Muži umírají dříve než ženy, ale když už se těch 85 let dožijí, pak jsou zvlášť odolní," popisuje odborník.
Připomíná, že studie opakovaně ukazují, že ačkoliv se ženy dožívají vyššího věku, častěji trpí chronickými nemocemi a jsou pak náchylnější i na horko. Dlouhé vlny veder zvlášť silně zasahují muže i ženy trpící respiračními a kardiovaskulárními onemocněními. Naopak třeba na pacienty a pacientky s rakovinou velký vliv nemají.
Zřejmě nejpřekvapivější závěr studie je velký nárůst úmrtnosti u rozvedených žen, nikoliv ale u mužů. "Obecně se ví, že lidé, kteří žijí sami, bez rodiny nebo partnera, jsou vystaveni vyššímu riziku. Nevysvětluje to ale, proč například u rozvedených žen je větší riziko než u žen svobodných nebo ovdovělých," podotýká Urban. U rozvedených žen je riziko 1,4 krát vyšší, tedy o 40 procent.
Na velké rozdíly upozorňují i další české studie. Například výzkum, který vedl Tomáš Janoš z centra Recetox Masarykovy univerzity v Brně ukázal, že zatímco u mužů riziko úmrtí kvůli vedrům stouplo jen o tři procenta, u žen o 56 procent.
Podobné trendy potvrdily i zahraniční výzkumy, podle kterých se starší ženy také například potí méně než muži, a proto se v horku jejich těla neumí tolik ochladit. Urban ale zdůrazňuje, že v Česku jsou rozdíly příliš velké a napříč věkem, než aby se daly vysvětlit pouze biologickými odlišnostmi. Stojí za nimi podle něj hlavně socioekonomické rozdíly.
"Porovnali jsme to s jinými údaji z Českého statistického úřadu a ukázalo se, že rozvedené ženy mají vyšší riziko, že zůstanou samy, že se musí po rozvodu starat o děti a že obecně mají větší pravděpodobnost, že ve stáří budou žít v horších socioekonomických podmínkách než muži. To souvisí s mnoha věcmi, od nerovnosti platu až po nerovnost v péči o rodinu," vysvětluje, co by za obrovskými rozdíly v úmrtnosti mohlo stát.
Zvlášť špatná je situace v Praze ve srovnání s regiony. Ve velkých městech v horku vznikají tepelné ostrovy, kdy se teplota kvůli husté zástavbě ještě zvyšuje. "Dalo by se tak říct, že nejhorší jsou vedra pro rozvedené seniorky trpící respirační chorobou v Praze," shrnuje data Urban.
Situace se v budoucnu bude dál zhoršovat a podle odborníků je potřeba se na změny připravit. "Vidíme, že na jihu Evropy mají domy venkovní okenice, které přes den zavírají, domy mají markýzy, ulice jsou zastíněné, instituce se starají o seniory a varují je před horkem," vyjmenovává odborník.
Ačkoliv ve střední Evropě zatím nejsou tak horká léta jako na jihu, teploty tu rostou nejrychleji. Adaptaci ale zároveň ztěžuje to, že tu pořád jsou i velmi studené zimy a většinu roku panuje sychravé počasí. Urban připomíná, že tak není možné města přestavět podle vzoru přímořských letovisek, která jsou na horko zvyklá.
Přesto je možné dělat více než dosud. Český hydrometeorologický ústav už například vydává varování před horkem. Zvláště domovy pro seniory nebo nemocnice ale nemají dostatek klimatizovaných prostor, kam by mohly rizikové skupiny přesunout, upozorňuje Urban.
