Už několikrát se letos teploty v Česku dostaly nad třicet stupňů. Ve druhé polovině července se pak přehouply přes "supertropickou" úroveň, která činí 35 °C. Úmorná horka přitom nepřinášejí pouze řadu zdravotních rizik, ale významně ovlivňují člověka i po psychické stránce. Podle terapeutky Ivany Ballové za mentálními problémy způsobenými vedry stojí především nedostatek spánku, který může v kombinaci s horkem vést ke zmatenosti i halucinacím.
"Tyto potíže hrozí i zdravému člověku nehledě na věk. Nejdříve přijde únava, následně ochablost a pak vidiny," varuje terapeutka. Vysoké teploty navíc zesilují symptomy psychických poruch, jako jsou úzkosti či deprese.
Dopady nadměrně teplého počasí na klientech vnímá i psycholožka Lucie Skalíková z kliniky Canadian Medical, podle které kvůli horku častěji trpí senioři a lidé, kteří se aktuálně ocitli v životní krizi. "Je třeba si uvědomit, že v současnosti většina lidí žije ve městech, kde se upustilo od soužití s přírodou a přirozeného vyrovnávání se se změnami počasí. Člověk žijící v metropoli reaguje na počasí citlivěji, což je způsobeno i tím, že žije ve větším stresu," říká psycholožka.
Vysoké teploty jsou navíc podle Skalíkové často spojovány s podrážděností, nižší sebekontrolou i snadnějším podlehnutím impulzivním reakcím či negativním myšlenkám. "Pokud si představíme nevyspalého, psychicky přetíženého člověka, kterého bolí staré rány či obtěžují akutní potíže, asi nás nepřekvapí, že kromě depresí a úzkosti dochází k nárůstu hádek, potyček, násilí nebo třeba dopravních nehod," doplňuje.
To, že vedra mají na mentalitu zásadní vliv, potvrzuje i psychoterapeut a zakladatel portálu Terapie.cz Pavel Pařízek, podle kterého mohou lidé kvůli horku navíc čelit i ztrátě motivace.
Podle náměstka pro léčebnou péči z Národního ústavu duševního zdraví Pavla Mohra však Česko počet psychiatrických klientů, jejichž problémy se v souvislosti s vedry zhoršily, neeviduje. "Pokud někdo pociťuje zhoršení psychického stavu v důsledku vysokých teplot, pak se může jednat spíše o jednotlivé případy, jejichž stav lékaři systematicky nepozorovali," uvádí Mohr.
Vlivu horka na lidskou mentalitu se blíže věnovala letošní studie časopisu JAMA Psychiatry. Podle výsledků z údajů shromažďovaných od více než dvou milionů Američanů v období deseti let byla extrémní horka spojena se zvýšeným počtem návštěv psychiatrických ambulancí. Lidé nejčastěji vyhledávali pomoc v souvislosti se zneužíváním návykových látek, úzkostmi, schizofrenií nebo sebepoškozováním.
Ačkoli průzkum nepotvrdil přesnou příčinu zhoršení psychiky pacientů, podle autorů studie by za těmito problémy mohly stát nekvalitní spánek i nárůst beznaděje, úzkosti a stresu, které lze přičíst i obavám z očekávaných klimatických změn.
Nevyčítejme si nižší výkonnost
To, že vnímání dopadů globálního oteplování lidem ztěžuje prožívání horkých dnů, si myslí i psychoterapeut Pařízek. "Když si budeme říkat, že jsou vedra předzvěstí konce planety, celou situaci si zkomplikujeme. Lidé by si neměli ani vyčítat, že jsou v teple méně výkonní," upozorňuje.
Jestliže chce člověk přečkat nadměrné teploty a zároveň si udržet duševní pohodu, je zásadní, aby si na sebe nekladl vysoké nároky. Ideálně by se lidé ve vedrech měli věnovat pouze oddechovým aktivitám a nezatěžovat se namáhavými činnostmi.
"Chápu, že ne každý má možnost vzít si kvůli horku volno v práci. Někdy se však dostaví takzvaná nesmlouvavost s vlastním utrpením, tedy stav, kdy si člověk uvědomí, že udržet si zdraví je to nejdůležitější. Většinou k němu však dochází až v důsledku silného trpění," vysvětluje psycholožka Ballová.
K udržení dobré duševní kondice může přispět také vycestování na venkov nebo dostatečná příprava na horko. "Když už člověk musí zůstat ve městě, měl by sledovat předpověď počasí a vytvořit si v domácnosti příjemné prostředí. Lidé, které teplo zaskočí, často trpí podstatně více," doplňuje.
Horka mají vliv i na paměť
Podle neurologa Tomáše Bruthanse by Češi měli dbát i na obecná zdravotní doporučení, která mohou zamezit vzniku úžehu nebo úpalu, jejichž projevy se také odráží na psychice. Mezi nejznámější rady patří dodržování pravidelného pitného režimu, oblékání vzdušných a přírodních materiálů nebo nošení pokrývky hlavy. "Oba tyto problémy se projevují podobně, přestože k nim dochází z odlišných důvodů. Úžeh vzniká v přímém důsledku působení slunce, úpal je však celkovým přehřátím organismu," vysvětluje lékař.
Na nadměrné horko lidské tělo reaguje rozšířením podkožních cév. Nadbytečné teplo následně přechází do krve a s její pomocí je přeneseno na povrch těla, kde jsou aktivovány potní žlázy a zahájen proces ochlazování odpařováním. Kvůli nadměrnému zatížení organismu však může dojít ke stresové reakci, která se nejdříve projeví bolestí hlavy a únavou, často dopravenou podrážděností.
"Není výjimkou, že když se člověk před sluncem dostatečně nechrání, přichází o kapacitu operační paměti. Ochlazování krve zatíží tělo natolik, že nezbyde prostor na běžné úkony. Pacient začne zapomínat a je zmatený," vysvětluje Bruthans.
V krajních případech může člověk kvůli přehřátí zkolabovat a ztratit vědomí. "Na omdlévání nejčastěji trpí osoby, které mají s oběhem problémy kvůli dalším zdravotním potížím. To mohou být například obézní lidé, kterým průtok komplikuje tuková tkáň, nebo těhotné ženy," dodává neurolog.
Ve výjimečných případech může horké počasí vyvolat i epileptický záchvat, ke kterému může dojít i u zdravých osob. Stačí, aby byl člověk dehydratovaný, nenajedený, ve stresu či unavený.
