Závratě jsou jako chameleon, mohou souviset i s depresemi, říká přednosta ORL

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
20. 6. 2022 10:57
Závrať vůbec nemusí souviset jen se strachem z výšek, ale může být i projevem vážnější nemoci. Pro dětské pacienty, které závrať nebo jiné poruchy rovnováhy trápí, otevírá Fakultní nemocnice Motol novou ambulanci. "Poruchy rovnováhy mají i lidé s depresemi," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Zdeněk Čada, přednosta dětské ORL kliniky, pod niž bude ambulance spadat.
Zdeněk Čada, přednosta dětské Kliniky ušní, nosní a krční 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole
Zdeněk Čada, přednosta dětské Kliniky ušní, nosní a krční 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole | Foto: Jakub Plíhal

Když se řekne závrať, většina lidí si asi představí, že stojí někde vysoko a je jim špatně při pohledu dolů. Je toto závrať i z medicínského pohledu, nebo je to prostě strach z výšky?

Vlastně ani jedno. Správné označení takového stavu je porucha rovnováhy. Závrať je jen jedním z projevů poruchy rovnováhy a souvisí s poruchami vestibulárního ústrojí, které je ve vnitřním uchu a je zodpovědné za vnímání rovnováhy. Pokud v tomto ústrojí nastane nějaký problém, pacient může mít například pocit, že se svět okolo něj točí, může se motat nebo mít tendenci padat.

Do poruch rovnováhy ale dále patří také závratě fyziologického původu. To jsou například takové, když jedete autobusem a udělá se vám z toho špatně, nebo dostanete závrať při pohledu z výšky. Za poruchami rovnováhy ale často stojí i psychické potíže nebo jiné zdravotní problémy. 

Jak poznám, že se tento problém týká třeba i mě? Jak se poruchy rovnováhy projevují?

Jako takový chameleon. Projevů je celá řada a lidé si někdy ani neuvědomují, že jimi trpí. Může se jednat o zmíněný pocit rotace, padání na jednu stranu nebo problémy s orientací v prostoru. Pacienti si někdy nejsou jistí v otevřeném prostoru, zhorší se jim chůze ze schodů, mají strach jít po úzkém mostě, motají se při změně polohy hlavy a těla, nebo jedou v autě a udělá se jim špatně. 

Někdy ale i spadnou, protože mají pocit, že jim někdo podkopl nohy. To se děje třeba v případě Tumarkinovy otolitové krize jakožto vzácnějšího projevu Menierovy choroby, při které má pacient problém s udržením rovnováhy.

A tyto všechny projevy mohou být příznaky i vážných nemocí?

Ano. Naším úkolem je vždy nejdříve poznat, co příznaky znamenají, tedy proč má daný pacient poruchu rovnováhy. Mým úkolem jako otoneurologa je zjistit, jestli má pacient nějaký problém v oblasti vnitřního ucha nebo spojů, které vedou do mozku. Pokud se jedná o jiný problém, pošlu ho k dalšímu odborníkovi.

Porucha rovnováhy totiž může souviset i s vysokým tlakem, neuropatií dolních končetin, s psychickými potížemi nebo třeba s tím, že pacient strávil delší dobu v dopravním prostředku a má takzvanou kinetózu. 

Jaká onemocnění jsou nejčastější příčinou poruch rovnováhy?

V případech, kterými se zabývám já, bývá nejčastějším onemocněním takzvané benigní paroxysmální polohové vertigo. To je stav, kdy se z jedné části vnitřního ucha uvolní kamínky a dostanou se do druhé části vnitřního ucha, což způsobí polohově vázanou závrať. Onemocnění se projeví tím, že se pacient probudí, posadí se, otočí hlavu a pocítí silnou závrať.

Dalším příkladem je již zmíněná Menierova choroba, to je také onemocnění vnitřního ucha. Pacienti mají u této nemoci nerovnováhu mezi vznikem a vstřebáváním tekutiny ve vnitřním uchu. Můžete si to představit jako balonek, do kterého lijete vodu. A když se moc naplní, dráždí nervové zakončení, což vede k závrati, pískání a poruše sluchu.

V závažnějších případech může být příčinou nádor, roztroušená skleróza, cévní mozková příhoda, neurodegenerativní onemocnění a další onemocnění. Proto když za mnou přijde pacient, je nejdříve potřeba rozhodnout, z čeho problém vychází a jaký odborník se jím má dále zabývat.

Zmínil jste, že poruchy rovnováhy mohou být také projevem psychologických potíží. Liší se potíže těchto lidí nějakým způsobem od těch, které prožívají lidé, kteří mají třeba nádor nebo roztroušenou sklerózu?

Takoví pacienti mívají úzkosti nebo deprese a poruchy rovnováhy se u nich ve srovnání se zdravou populací podle některých studií vyskytují častěji. Většinou se nemotají ani se necítí jako na kolotoči. Často uvádějí spíš pocit, že plavou, cítí nejistotu, mají tendenci padat na jednu stranu, ale ve skutečnosti skoro nikdy doopravdy nespadnou. V místnosti, kde mají záchytné body a lépe se orientují, se cítí lépe než v otevřeném prostoru. Hůře se jim také chodí dolů ze schodů.

Když se napijí alkoholu, jejich stav se zlepší, protože odbourají úzkost a stres. Takové pacienty posíláme k psychologům nebo psychiatrům, dostávají třeba antidepresiva, a když se jejich psychický stav zlepší, zlepší se i jejich další obtíže. 

Psychologičtí pacienti jsou opravdu jako chameleoni. Příznaků mají hodně a často je doprovází nějaký spouštěč, jako je stres nebo únava. Pakliže takové pacienty správně diagnostikujeme, tedy vyloučíme přítomnost nádoru a jiných onemocnění a zjistíme, že se jedná o psychické problémy, úspěšnost uzdravení bývá celkem vysoká.

A tyto všechny obtíže se týkají i dětí? Nebo se jejich symptomy nějak liší od dospělých?

Děti mohou zblednout, zakopávat, padat na jednu stranu, spadnout nebo i výjimečně dostat křeče. V takovém případě by rodiče měli zpozornět. Problém u dětí je, že si problém neuvědomují. Dítě nepřijde s tím, že má závrať. Řekne třeba, že ho jenom bolí hlava nebo má nějaký zvuk v uchu. Záleží proto na rodičích, aby dokázali rozpoznat symptomy. Ve srovnání s dospělými se ale závratě u dětí vyskytují výrazně méně.

Kolik jich ale je, nevíme. Děti často nepodstoupí vyšetření a jejich obtíže časem samy vymizí. Vycházíme proto ze zahraničních statistik. Například v Americe se uvádí, že asi pět procent dětí má poruchu rovnováhy. Často se u nich poruchy rovnováhy diagnostikují až kolem čtvrtého nebo pátého roku, kdy jsou již děti schopné popsat obtíže. I děti přitom mohou mít poruchu rovnováhy v důsledku psychických potíží, třeba mají stres ze školy. Časté jsou u nich také migrény. Určité procento dětí se musí léčit, ale často jejich obtíže samy odezní.  

A u dospělých máte představu, kolik z nich se potýká s poruchami rovnováhy?

Udává se, že kolem 10 až 15 procent pacientů, kteří přichází do ambulance k odborníkům, jež se touto problematikou zabývají, trpí poruchou rovnováhy. 

Kdy se závratě ještě dají léčit doma a kdy je na čase vyhledat lékaře?

Mezi varovné příznaky patří ztráta vědomí ze závratě, opakující se závratě a závratě s poruchou sluchu. Každému se může občas zamotat hlava, třeba když sedí dlouho na gauči a pak se postaví. Pokud se to stane jednou nebo dvakrát, tak to není problém. Pokud se to však opakuje a je to intenzivní, přidá se k tomu třeba ještě zvracení, bolest hlavy, křeče nebo ztráta vědomí, pak je důvod vyhledat lékaře. V první řadě pediatra nebo obvodního lékaře, v případě akutních potíží pohotovost. 

Pediatr ale problém nevyřeší, pacienty pošle k dalšímu odborníkovi. Jaké všechny obory se na léčbě poruch rovnováhy podílí?

Je jich mnoho. Otoneurologové, neurologové, ORL lékaři, pediatři, psychologové, fyzioterapeuti, onkologové, ortopedi, očaři, revmatologové a další. Je to komplexní problém.

Nově chcete dětské pacienty s poruchami rovnováhy léčit v ambulanci, kterou otevřete v září. Co bude jejím přínosem? 

Sedmnáct let jsem působil na ušní, nosní a krční klinice pro dospělé, kde jsme pracovali s pacienty s poruchami rovnováhy. Specialistů, kteří by se jimi zabývali u dětí, v Česku moc není, přitom jsem měl mnoho žádostí o vyšetření. A tak jsem se rozhodl v Motole zavést ambulanci, která se bude zabývat poruchami rovnováhy u dětí.

Budu spolupracovat s neurology i místními pediatry a dalšími odborníky. Pediatři díky tomu budou vědět, kam děti s obtížemi dál poslat a my mu budeme schopni udělat komplexní vyšetření, případně dítě poslat k dalším odborníkům.

Dosud se to tak "pytlíkovalo", děti s poruchami rovnováhy nejčastěji končily u neurologů, kteří jejich stav konzultovali s dalšími lékaři. Proto je smyslem ambulance dostat tyto dětské pacienty na jedno místo. Moc jich není, proto bude zatím fungovat jen pár dní v týdnu odpoledne a ze začátku vyšetříme asi tři pacienty týdně. Později to rozšíříme. Když nepočítám ambulanci v Brně, bude se v Česku jednat o unikát.

VIDEO: Jak se člověk nakazí a jaký je průběh? Opičí neštovice v základních bodech

Globální šíření opičích neštovic je důvodem k obavám, ale ne k panice, tvrdí britský profesor Jimmy Whitworth. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 37 minutami

Kandidát ODS na senátora v Ústí nad Orlicí Kopecký odstoupil, pil před jízdou

Kandidát ODS na senátora v obvodu Ústí nad Orlicí Josef Kopecký se vzdal kandidatury. Řídil auto pod vlivem alkoholu, uvedl na facebooku. Dodal že kdyby se nevzdal kandidatury, mohl by ohrozit ODS.

"Po několika měsících kampaně jsem se rozhodl vzdát se kandidatury z osobních důvodů. Tím důvodem je prostý fakt, že na konci minulého týdne jsem udělal naprostou hloupost a sedl si za volant po požití několika piv. Bylo to na kratinkou vzdálenost, v noci na prázdné ulici, neboural jsem, nikoho jsem neohrozil. I tak je to ale neomluvitelné," uvedl na svém facebookovém profilu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Německo podle kancléře Scholze zvažuje, jestli zatím nezachová jaderné elektrárny

Německo zvažuje, zda má smysl ponechat své tři poslední jaderné elektrárny ještě v provozu. Ve čtvrtek to na tiskové konferenci prohlásil kancléř Olaf Scholz. Německo původně plánovalo odstavit reaktory na konci letošního roku, čímž by země definitivně zastavila výrobu energie z jádra. Kvůli energetické krizi vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu ale řada politiků včetně těch vládních požaduje pozdější odchod od nukleární energetiky.

Scholz na úvod konference řekl, že největší výzvou nejen pro Německo zůstává ruský vpád na Ukrajinu a jeho dopady. "Hlavním cílem vlády je nezávislost Německa na fosilních zdrojích energie," řekl s tím, že důvody jsou ekologické i bezpečnostní. Kvůli válce jsou nyní nejisté dodávky ruského plynu do Evropy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy