Praha - Studie hygieniků, podle níž nebude mít radar v Brdech žádný vliv na zdraví lidí, byla znovu zpochybněna na akademické půdě.
"Dokument Národní referenční laboratoře se nedotýká problematiky ochrany zdraví občanů ani z 25 procent, přístup k řešení této problematiky je nekorektní a nemůže být východiskem pro seriózní rozhodování o umístění radaru na kótu 718 v Brdech," uvedl Milan Hlobil, bývalý pedagog z katedry radiolokace na Vojenské akademii v Brně. Oponentní zprávu si u něho objednala česká pobočka Greenpeace, která s výstavbou radarové základny nesouhlasí.
- Čtěte dále: Druhá smlouva k radaru? Hotova během pár týdnů
Na základě této studie přitom premiér Mirek Topolánek uvedl, že pro lidi neexistuje žádné nebezpečí. "Mohu konstatovat, že zdravotní rizika jsou vyloučena," prohlásil Topolánek po středečním jednání vlády, ketrá zprávu vzala na vědomí.
Liška marně žádal oponenturu
Studii zpochybnil pouze ministr školství a místopředseda Strany zelených Ondřej Liška, který ovšem marně požadoval, aby se vypracovala oponentní zpráva.
Není to poprvé, co oficiální vládní dokument o "bezpečnosti" plánovaného radaru zpochyňují lidé z akademické půdy. Studii vojenských hygieniků, která rovněž končila závěrem, že radar nemůže ohrozit zdraví obyvatel, kritizovali vloni na podzim Jiří Šebesta a Zbyněk Raida z Ústavu radioelektroniky na Vysokém účení technickém v Brně.
"Práci odvedenou při zpracování studie lze považovat za nízkou až povrchní. Nelze ji považovat za věrohodnou," napsali odborníci ve svém posudku.
- Čtěte dále:
- Vědci poprvé zpochybnili studii o radaru. Je povrchní
- Hlavní hygiek vyzývá, ať lidé věří studii o radaru
- Úřady přišly s novou studií o radaru. Prý nemůže škodit
Raida, který je dokonce ředitel ústavu, se svým kolegou dokonce konstatovali: "Kdyby podobné dílo obhajoval student vysoké školy v oboru radiotechniky jako svou závěrečnou práci, s téměř stoprocentní jistotou by neuspěl."
Není se čeho bát, tvrdí studie
Podobně kritický je i Milan Hlobil, který podrobně prošel celou desetistránkovou vládní studii, její závěr je jednoznačný - není se čeho bát.
"Bude-li radiolokátor, umístěný nyní na ostrově Kwajalein v Tichém oceánu, instalován se stejnými technickými parametry v České republice ve vojesnkém újezdu Brdy na kótě 718, nebudou obyvatelé žijící v okolí vystaveni expozici, která by překročila přípustnou hodnotu pro obyvatelstvo stanovenou v nařízení vlády," konstatuje se ve zprávě Národní referenční laboratoři pro neionizující elektromagnetická pole a záření.
Hlobil napadá například to, že hygienici převzali údaje o vlivu radaru na malém atolu, ale nezohlednili odlišné prostředí členité krajiny v Brdech.
"Autoři armádních studí pouze převzali to, co platí pro malý atol, samostatně neřešili nic, problematikou odrazu energie hlavního svazku se bohužel nezabývali, ačkoli toto je z hlediska ochrany zdraví občanů zásadní," uvedl Hlobil ve své čtyřstránkové velmi expertní zprávě.
Topolánek radaru nerozumí
Oponentní studii Milana Hlobila využili čeští Greenpeace k útoku na premiéra Topolánka, podle něhož lidem žádné zdravotní riziko z radaru v Brdech nehrozí.
"Předseda vlády opět vynesl kategorický soud o něčem, čemu evidentně nerozumí a dal jasně najevo, že výsledek korespondující s jeho přáním je pro něj cennější než skutečně nezávislé posouzení zdravotních rizik," řekl Martin Kloubek, politický poradce české kanceláře Greenpeace.
