Změny času mají řadu odpůrců. Podle nich nepřinášejí žádné úspory, lidem narušují přirozené biorytmy a některým způsobují vážné zdravotní komplikace. "Jarní změna času způsobuje řadě lidí nejen nepohodlí, ale i zdravotní problémy, které vedou jak k nižší pracovní produktivitě, tak k častějším infarktům a dopravním nehodám. Je prokázáno, že střídání času tímto způsobem každý rok zabije desítky lidí. Letní čas má víc obětí než třeba klíšťová encefalitida," tvrdí například ekonom Lukáš Kovanda.
Ekonom České spořitelny Michal Skořepa považuje přechod na letní časza ekonomický nesmysl. Podle jeho odhadu klesá spotřeba elektřiny vdůsledku zavedení letního času přibližně o 0,06 procenta. "Tedy asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom zacelý rok pracovali déle o minutu a půl," přiblížil Skořepa.
Ani v české společnosti podle průzkumů zatím neexistuje jednoznačný názor na to, jaký čas by měl v zemi platit. Letní čas by podle loňského průzkumu agentury STEM/MARK chtělo celoročně zachovat 44 procent dotázaných, pro pásmový čas je 24 procent. Necelá třetina se zrušením střídání času nesouhlasí.
Šetří letní čas energii?
Jako první přišel s návrhem zavést letní čas zřejmě Američan Benjamin Franklin. V roce 1784 poukazoval na to, že by se tak ušetřilo na svíčkách. Ale s nápadem posunout hodiny přišel až 120 let po něm londýnský stavitel William Willet. Jeho návrh z roku 1907 posunoval každou dubnovou neděli hodiny o 20 minut dopředu a opačně se mělo postupovat v září.
Motivací pro zavedení letního času byly v minulosti energetické úspory během světových válek. Energetikové však dávají v posledních desetiletích za pravdu spíše odpůrcům letního času. Střídání letního a zimního času se podle nich projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má podle nich počasí.
V českých zemích byl ještě rámci Rakouska-Uherska letní čas poprvé zaveden 30. dubna 1916 a platil do 1. října. K tomuto datu, tedy v průběhu první světové války, zavedlo tehdy letní čas i Německo, kde skončil v roce 1918, v Rakousku o dva roky později. Z dalších zemí se letní čas na zkoušku zavedl i ve Švédsku, a to od 15. května do 30. září 1916.
Letní čas byl v Československu znovu zaveden v důsledku úsporných opatření za druhé světové války. V českých zemích (tehdy v Protektorátu Čechy a Morava) fungoval nepřetržitě od 1. dubna 1940 až do 4. října 1942, dále pak v letních měsících v letech 1943 až 1949. Na přelomu roku 1946 (1. prosince 1946-23. února 1947) byl zaveden také tzv. zimní čas, kdy byl čas posunut o jednu hodinu dozadu.
Potřetí si Češi a Slováci začali každoročně posouvat hodinky od 1. dubna 1979 za energetické krize. Po několika letech se ustálilo pravidlo, podle kterého se letní čas zaváděl poslední březnový víkend a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší - trvá tedy sedm měsíců, do posledního víkendu v říjnu, čímž je letní časzaveden po větší část roku než čas pásmový. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii.
Do poloviny devadesátých let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců.
Ve světě se v mnoha zemích v minulosti letní čas zaváděl, ale i rušil. Obecně lze říci, že letní čas platí ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu, zatímco v Asii (kromě Íránu), v Africe a ve většině států Jižní Ameriky (kromě části Brazílie, Chile a Paraguaye) neplatí. Z velkých zemí jej v roce 1992 zrušili v Číně a v roce 2014 definitivně v Rusku. V Evropě letní čas neplatí například v Rusku, Bělorusku a na Islandu.
Zruší Evropa letní čas?
Evropská komise loni předložila návrh na zrušení střídání času, unijní konzultace se zúčastnilo 4,6 milionu obyvatel více než půlmiliardové Evropské unie. Pro zrušení střídání času bylo 84 procent z nich. Komise původně navrhovala ukončit střídání již letos, nenašla ale podporu u členských zemí.
Počátkem tohoto měsíce se výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch vyslovil pro zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021 a v úterý 26. března plán podpořili europoslanci. Návrh směrnice počítá s tím, že jednotlivé členské státy samy určí, zda zachovají nastálo standardní či letní čas.
Podle europoslanců mají členské státy do dubna 2020 informovat Evropskou komisi, v jakém časovém pásmu si přejí zůstat. Iniciativu, jejímž cílem bylo právě zrušení střídání času, na podzim roku 2017 spustila skupina europoslanců v čele s českým zástupcem v Evropském parlamentu Pavlem Svobodou.
