Brexit i zvolení Trumpa lidem zkrátily spánek, zjistili čeští vědci

ČTK ČTK
28. 3. 2019 12:07
Hlasování o brexitu i prezidentské volby v USA dle vědců z Národního ústavu duševního zdraví zkrátily lidem po celém světě spánek. Zjistili to z 16 milionů anonymizovaných spánkových záznamů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

O výzkumu informoval mluvčí Národního ústavu pro duševní zdraví (NUDZ) Jan Červenka.

"Nově analyzovaná data o vlivu prezidentských voleb v USA nám pomohla potvrdit dvě dřívější hypotézy: zaprvé - takto významné geopolitické události mají prakticky celosvětový dopad na spánek lidí, zadruhé - díky moderním technologiím máme k dispozici mimořádně efektivní nástroj, jak tyto vlivy zkoumat," uvedl jeden z autorů studie Filip Španiel z NUDZ.

Vědci spolupracovali s vývojáři úspěšné české mobilní aplikace pro monitorování spánku SleepAsAndroid. Aplikace funguje jako takzvaný chytrý budík, díky sledování spánkových cyklů probudí uživatele v optimální chvíli. Při jejím stažení uživatelé dávají souhlas, že data mohou být použita k vědeckým účelům.

Podle studie se spánek při hlasování o brexitu ve Spojeném království oproti ostatním zemím zkrátil o 16 minut a o 13 minut se zkrátil spánek lidem v USA v den zvolení Donalda Trumpa. Dle vědců se jedná o markantní změny.

"Porovnání délky spánku s hodnotami z předchozích let však přineslo daleko výraznější pokles: u nejčastější (mediánové) délky spánku došlo ve Spojeném Království oproti roku 2015 k propadu o 18 minut, v případě Spojených států a prezidentských voleb dokonce o 38 minut," dodal další z autorů studie Eduard Bakštein. Podle něj v případě prezidentských voleb v USA následující den uživatelé aplikace významně dospávali, v případě brexitu se hodnoty spánku již následující den po hlasování vrátily do normy.

Zajímavé výsledky přineslo také srovnání zkrácení spánku v jednotlivých zemích napříč sledovaným regionem Severní Ameriky a Evropy. Lze z nich odvodit, ve kterých zemích patrně nebylo lidem politické dění v Británii či USA lhostejné.

"V případě hlasování o brexitu byl nejvýraznější propad v délce spánku kromě Velké Británie zaznamenán v Portugalsku a Španělsku a dále v pásu států od Beneluxu, přes Německo až po východní Evropu včetně České Republiky, Polska a Ukrajiny. Chladnými naopak patrně hlasování o brexitu nechalo uživatele aplikace v USA, Kanadě, Itálii, Norsku a Ruské federaci," informoval mluvčí.

V den amerických prezidentských voleb výrazně méně spali pouze občané USA a Kanady, zatímco u většiny Evropanů neměla tato událost dle vědců větší dopad na délku spánku. Jedinou výjimkou bylo zřejmě Dánsko.

Článek vydaný v mezinárodním časopise Social Science and Medicine vědci zkoumali i změnu délky spánku napříč státy a vliv dalších faktorů, jako je například změna letního času na zimní. "Výzkum ukazuje, jak lze i méně přesná měření z běžně využívaných mobilních aplikací využít pro výzkum změn spánkových návyků v čase i prostoru v měřítku, které by u tradičních metod sledování spánku bylo zcela nemyslitelné," doplnil Španiel.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy