Po vzniku samostatného Československa hledala armáda vhodné místo pro vybudování dělostřelecké střelnice a Brdy splňovaly všechny požadavky.

Proti vzniku výcvikového střediska se tehdy postavili nejen obyvatelé tamních vesnic, kteří se museli vystěhovat, ale také vědci, spisovatelé či básníci.

Zbouřila se i skupina poslanců, která v roce 1920 podala návrh na zřízení národního parku Brdy.

Nic nezabralo.

Vláda 19. února 1926 rozhodla o tom, že v Brdech bude vojenský újezd.

Bunkr pro Obecnou školu

O rok později se začalo s budováním dělostřelecké střelnice, armáda dokonce plánovala, že vykácí les dlouhý 23 kilometrů a široký půl kilometru. Tento záměr ale nikdy nebyl uskutečněn. První dělostřelecká salva zahřměla ještě v roce 1927.

Za první republiky nebyl vstup do vojenského prostoru nijak výrazně omezen. Zakázán byl pouze do míst, kam dopadaly dělostřelecké granáty. V Jincích tak vládl poměně čilý turistický ruch.

Před druhou světovou válkou se v Brdech prováděly speciální zkoušky na obranu státu před možným útokem nacistů. Ve výcvikovém prostoru od té doby zůstaly například železobetové terče nebo bunkr, který si "zahrál" ve filmu Obecná škola.

Vstup zakázali nacisté a komunisté

Teprve německá armáda, která prostor začala po okupaci využívat, vyhlásila zákaz vstupu. Němci dokonce výcvikový prostor rozšířili na západ. Po válce se obyvatelé do Jinců zase vrátili. Ovšem ne nadlouho.

Počátkem padesátých let se zákaz vstupu obnovil a v roce 1952 se začalo s rozšiřováním vojenského prostoru. Své domy tehdy museli opustit například obyvatelé Přední a zadní Zaběhlé. Všechny budovy s výjimkou několika hájoven srovnaly buldozery se zemí.

V padesátých letech vznikl i tankodrom na Bahnech, kde v posledních letech armáda pravidelně pořádá populární přehlídku techniky a výcviku.

Dělostřelci jsou prioritou armády

Vojenský výcvikový prostor měří více než 26 tisíc hektarů, přičemž devadesát procent území tvoří les a deset procent využívá armáda. Hlavním zaměřením je dělostřelecká a letecká střelnice - v obce Jince leží dělostřelecká brigáda.

Jednotka patří mezi armádní priority, do roku 2010 by se tu podle původních plánů měly investovat bezmála dvě miliardy korun. Otázkou je, jak se na tomto plánu projeví škrty ve státním rozpočtu.

Kromě peněz na špičkovou techniku, se počítá například i s vytápěnými garážemi.

Dělostřelecká jednotka v Jincích je už schopna se účastnit i společných operací v rámci NATO.