Parkovací povolení vydává radnice již od listopadu minulého roku. V letošním roce by se měly nově objevit také v Praze 10. Parkovací zóny již fungují v centru i širším centru. Hlavní město předloni vybralo v Praze 1 až 8 zhruba 650,5 milionu korun, což bylo o asi 130 milionů meziročně více.
V dotčených lokalitách Prahy 9 vznikne fialová zóna, kde kromě držitelů parkovacích oprávnění budou moct zaparkovat rovněž ostatní řidiči. Ti ale maximálně 24 hodin. Platit za stání se bude nepřetržitě. Vysočanská radnice plánuje, že v době konání koncertů a dalších akcí v O2 areně zvýší cenu za parkování v jejím okolí.
Právě na hranici Libně a Vysočan si místní obyvatelé stěžují na situaci s parkováním dlouhodobě, a to zejména při konání sportovních či kulturních akcí v hale. Radnice zde proto před více než 10 lety zřídila speciální zónu a parkovací oprávnění měli pouze místní obyvatelé, pro kteří zaparkovali zdarma.
Přespolním řidičům zakázala při akcích v hale parkovat v okolních ulicích a vozy, které zde neměly co dělat, začaly být odtahovány.
Praha 9 v listopadu otevřela v budově staré radnice v Sokolovské ulici výdejnu parkovacích oprávnění. První registraci musejí lidé přijít udělat osobně. O parkovací oprávnění mohou žádat jen lidé s trvalým bydlištěm v Praze 9, majitelé nemovitostí nebo podnikatelé, kteří zde mají sídlo firmy.
Rezidenti ročně za jedno auto zaplatí 1200 korun, obyvatel starší 65 let nebo držitel průkazu ZTP, ZTP-P 360 korun. Vlastníci nemovitostí a podnikatelé v městské části uhradí 7000 korun za rok za jedno vozidlo.
Pražský magistrát získal předloni nejvíce peněz z parkovacích zón v Praze 1. Po odečtení nákladů to je asi 170,7 milionu korun, což bylo o zhruba 60 milionů meziročně více.
Mezi náklady jsou započítány například výdaje na vydávání parkovacích oprávnění nebo náklady na správu zón. Zóny má starosti městská firma Technická správa komunikací (TSK) a parkovací oprávnění vydávají radnice.
Zóny se v moderní podobě poprvé objevily v roce 1996 v části Prahy 1, kde se snaha o regulaci dopravy objevila již v roce 1982. Následně byly rozšířeny a fungují v Praze 1 až 8. Část radnic je nezavedla na celém svém území, ale ve vybraných částech a postupně je rozšiřují. To je případ Prahy 4, 5, 6 a 8. Do systému se chce zapojit také Praha 10.
