V Česku dramaticky ubylo běžných viróz, chřipka zmizela. Může to být i špatná zpráva

Anna Dohnalová Anna Dohnalová
31. 3. 2021 5:30
Opatření proti koronaviru ovlivňují i výskyt ostatních infekčních nemocí. Imunologové potvrzují, že v Česku letos například vůbec nepropukla chřipka. Podle Státního zdravotního ústavu se to ale týká i řady dalších onemocnění. Ve svých ordinacích to vypozorovali také praktičtí lékaři, podle kterých to ale může být také proto, že lidé mají obavy k lékaři docházet.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

Na základě dat Státního zdravotního ústavu došlo tento rok v rámci celého evropského regionu k poklesu potvrzených případů chřipky téměř o 99,8 procenta v porovnání s předchozím rokem. Ačkoli je její průběh každou sezonu jiný, letošní téměř nulový výskyt je podle odborníků nevídaný. Vliv na to mají hlavně roušky, zvýšená hygiena a omezení přímého kontaktu.

"Chřipka se šíří stejně jako covid-19, jen je méně nakažlivá, takže všechna protiepidemická opatření fungují i na ni. Tak to bylo po celém světě, i na jižní polokouli, kde je chřipková sezona v době, kdy je u nás léto," vysvětluje imunolog Václav Hořejší. 

Podle vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních onemocnění ze Státního zdravotního ústavu Jana Kynčla mají ale opatření uplatňovaná proti šíření epidemie koronaviru podobný vliv i na výskyt mnoha dalších infekčních nemocí, a to především těch, které se přenášejí kapénkami. Upozorňuje ale, že nedochází k jejich vymýcení, pouze k dočasnému poklesu. 

"Za rok 2020 jsme vypozorovali nižší výskyt například planých neštovic nebo spalniček, z doslechu také víme, že bylo i méně případů angín," uvádí Kynčl. 

K největšímu poklesu došlo u planých neštovic, střevní chřipky nebo spalniček

Právě počet případů planých neštovic klesl v porovnání s obdobím ledna a února loňského roku o více než polovinu, a to z 8085 případů na pouhých 2160 nakažených. Za stejné období ubylo také pacientů s virovou střevní infekcí, kterých bylo tento rok zaznamenáno pouze 251. V zimním období roku 2020 takzvanou střevní chřipkou onemocnělo 1741 lidí. Spalničkami se pak letos v zimě nenakazil nikdo, oproti například roku 2019, kdy bylo pacientů 171. 

Kynčl hovoří ale také o opačném efektu například u klíšťové encefalitidy, které bylo v loňském roce evidováno o 10 procent případů více. "V tomto případě se na vyšších počtech uplatňuje především skutečnost, že jsme méně cestovali do zahraničí a loňské léto poskytovalo pro klíšťata optimální podmínky," vysvětluje.

Poklesu nemocí si ve svých ordinacích všimli i praktičtí lékaři, podle kterých došlo k úbytku také běžných viróz, které způsobují hlavně infekce dýchacích cest. "Je ryzí vzácností, když má pacient typické příznaky virózy a současně nejde o covid-19," komentuje vývoj posledního roku místopředseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šubrt. 

Roušky a rozestupy jsou pouze jedním z důvodů

Podle praktiků jde hlavně o pokles výskytu chorob, které jsou přenosné mezi lidmi a nejvíce je trápí právě v zimním období. Jako hlavní důvod považují velké snížení sociálních kontaktů a nošení roušek. 

Další z důvodů, které často uvádějí, je, že dětí nechodí do škol. "Hlavně dětští lékaři mluví o výrazném snížení běžných virových onemocnění oproti normálu, kdy děti chodí do školy, obvykle si viry mezi sebou vyměňují a přenášejí je na rodiče," říká praktická lékařka Ludmila Bezdíčková z Prahy. 

Potvrzuje to i místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR Jana Kulhánková, která mluví o stejném poklesu také u nejmladší věkové skupiny, díky kterému se pak virózy tak nepřenáší na starší. "Skutečně v našich ordinacích zaznamenáváme výrazné snížení frekvence běžných respiračních onemocnění, se kterými se jinak u dětí v zimní a jarní sezoně potkáváme. Týká se to například rýmy, kašle, kataru horních cest dýchacích, zánětů středouší a podobných infekcí," vyjmenovává. 

Dosvědčuje dále i nižší výskyt planých neštovic. "Tato onemocnění se šíří především v dětských kolektivech a vzhledem k tomu, že se již řadu týdnů děti setkávají velmi omezeně, k přenosům dochází velmi málo," vysvětluje Kulhánková. 

V ordinacích praktických lékařů se tak neschází tolik pacientů co běžně. "Bývalo zvykem, že touhle roční dobou sedělo v čekárně třeba deset až patnáct lidí, a teď tam není nikdo. Lidé si opravdu odvykli chodit do ordinace," popisuje pražská lékařka lékařka Ludmila Bezdíčková. 

Lidé s návštěvou lékaře otálejí. Často tak ale nepoznají, kdy už je zle

Podle lékařky Sylvie Špitálníkové lidé kvůli obavám z infekce covid-19 mnohem více zvažují, zda ordinace navštíví. Ačkoli většina praktiků prázdnější čekárny vítá, jelikož podle nich lidé byli zvyklí k lékaři chodit s každou banalitou, může to mít i negativní efekt, kdy pacienti naopak nemusí poznat, kdy už je situace vážná.

Podle Petra Šubrta ze Sdružení praktických lékařů s sebou tento problém nese riziko takzvané pozdní diagnózy. Lidé totiž otálejí s řešením problémů, které by za běžné situace řešili dříve. Dále se na opožděné péči podílí také dlouhé objednací doby u specializované, zejména nemocniční péče a odkládání plánovaných operací. 

Nejedná se ale podle něj o zanedbání péče, právě kvůli současné vytíženosti českého zdravotnického systému. Ačkoli se tak může zdát, že mají praktici méně práce, opak je pravda. Je to totiž násobně kompenzováno prací, vztahující se k epidemii koronaviru. 

"Jsme přetížení, u nás v ordinaci ošetřujeme jak nemocné s covidem, tak pacienty s chronickým onemocněním a v některých případech suplujeme do určité míry i péči specialistů, která teď není možná," dodává lékařka Bezdíčková.

Profesor Urbánek: Varuji před vlnou rakovin a žloutenek. Lidé se bojí chodit k lékaři

Život v pandemii: Druhá vlna - profesor Petr Urbánek | Video: Kristýna Pružinová, Martin Krepindl, Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Hasiči řeší úhyn ryb v řece Moravě, žádné škodliviny ve vodě neobjevili

Hasiči v sobotu dopoledne vyjeli do Uherského Hradiště kvůli úhynu ryb v řece Moravě. Jde o území od mostu spojujícího Uherské Hradiště se Starým Městem po místní část Štěpnice. V řece se vyskytuje blíže neurčený počet ryb různých velikostí a druhů, sdělil mluvčí hasičů Roman Žemlička. Testy podle něj vyloučily škodliviny ve vodním toku.

"Na místě byl zástupce životního prostředí a státního podniku Povodí Moravy. Na místě byly provedeny testy, které potvrdily normální obsah kyslíku a vyloučily škodliviny ve vodním toku," uvedl Žemlička.

Podobný úhyn ryb, zejména pstruhů, zaměstnal hasiče také na Prostřední Bečvě na Vsetínsku tento pátek. Domnívají se, že důvodem by mohla být zvýšená teplota vody. Výsledky testů budou známy až později.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na D1 na Benešovsku zkomplikovaly provoz dvě hromadné nehody, tvoří se kolony

Na dálnici D1 na Benešovsku v sobotu zkomplikovaly provoz dvě hromadné nehody, které se staly kolem 29. kilometru ve směru na Prahu. Obešly se bez vážných následků, dálnice je průjezdná, ale tvoří se kolony, řekla policejní mluvčí Michaela Richterová.

Podle prvotních informací jde o dvě nehody zhruba po čtyřech autech. "Jsou to všechno ťukance, není tam žádné zranění, maximálně nějaké lehčí. Dálnice není uzavřená, ale samozřejmě se tvoří kolony. Provoz je tam komplikovaný," uvedla mluvčí kolem 12:30.

Zdroj: ČTK
Další zprávy