Příznivci oficiálního uznání zemských symbolů Čech, Moravy a Slezska dávali na pracovním zasedání v Poslanecké sněmovně najevo, že jsou vesměs pro schválení, ovšem nejasnosti panují ohledně Moravy. Konkrétně jde o to, jaké barvy schválit na vlajce a znaku.
Jedna část tvrdí, že tělo moravské orlice na znacích a vlajkách musí mít kromě červených také stříbrné kostičky. Zato vlajka musí mít modré pozadí. Jenže druhá část upřednostňuje to, aby červené kostičky doplňovaly žluté a aby pozadí vlajky bylo žluto-červené. Zdánlivě drobný rozdíl je pro oba tábory velmi důležitý.
"Nezlobte se, ale žluto-červená varianta dělá bordel. Žlutá je známka absolutismu a podřízenosti Rakousku, podřízenosti cizí moci," tvrdil člen neparlamentní strany Moravané Jiří Zvoníček.
Podle něj je jedinou přijatelnou možností stříbrno-červená orlice a modré pozadí vlajky. "Tato varianta je historicky nesporná a drtivou většinou lidí uznávaná. Nevidím jediný důvod, proč dávat žluto-červenou, se kterou chodili po Brně moravští Němci. Naopak stříbrná na znaku a modré pozadí na vlajce je návrat k historické spravedlnosti," řekl Zvoníček.
Mezi poslanci, kteří mu naslouchali, byl i bývalý předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) a lidovecký poslanec Karel Smetana, kteří jsou hlavními tahouny snahy o schválení zákona přiznávajícího mimo jiné Moravě oficiální zemský znak a vlajku. Podporu pro předložení návrhu již získali od několika desítek poslanců ze všech politických stran. Moravské úsilí projednávala již i vláda a zaujala k němu neutrální stanovisko. Nyní by se měla začít věc projednávat ve sněmovně.
"Mně hlavně záleží na tom, aby byl zákon schválen. V jaké přesně podobě už není tak důležité," řekl Vondráček. Ve větší šanci na úspěch věří i z toho důvodu, že výborem, který bude předkládat celé sněmovně nezávazná doporučení, jak hlasovat, bude ústavně-právní výbor, jemuž předsedá.
Vondráček navíc do návrhu zákona dostal kompromisní možnost, aby bylo možné použít obě zmiňované barevné varianty znaků a vlajek Moravy. Věří, že to může zvýšit šanci na schválení zákona. Odborníci na čtvrtečním kulatém stole se ale shodli, že něco takového není možné a v zákoně musí být jen jeden moravský znak a vlajka.
Ačkoliv snahu o oficiální uznání moravských symbolů podporují desítky poslanců, zákon má i své odpůrce, kteří tvrdí, že něco takového stát nepotřebuje. K této možnosti se podle svých slov spíše přiklání i poslanec Matěj Havel (TOP 09), který je předsedou sněmovního podvýboru pro heraldiku.
Předloha zákona počítá rovněž s tím, že zemské hranice budou osazené značkami, které budou lidi informovat o tom, že vstoupili na historické území Čech a Moravy se Slezskem. "Když se v zákonu navrhuje označit nějakou cedulkou přejezd ze Země české do Země Moravskoslezské, tak proč se nepamatuje na přejezd mezi Moravou a Slezskem? To má nějaký důvod?" ptal se na jednání právě Havel.
Debata následně ukázala, že není jednoduché určit historickou hranici Slezska. Zatímco v dřívějších dobách byly Morava a Slezsko samostatné útvary, zákon z roku 1928 je za první československé republiky spojil do jedné Země Moravskoslezské.
"Tak je možné, že bychom zmínku o cedulích ze zákona vyjmuli," připustil nakonec Vondráček, pro kterého je podstatné zejména ustanovení znaků a vlajek. "Cítím, že je šance na schválení, ale nebude to jednoduché," řekl místopředseda ANO po skončení jednání.
Vondráček tentokrát věří v úspěch, před časem se mu "rozdělení" Čech a Moravy nepodařilo. To když se snažil z Česka udělat dva volební obvody, jeden v Čechách a jeden na Moravě a ve Slezsku. Jeho snaha nevyšla hned v zárodku.
