Ani sebelepší zabezpečení nezajistí, že k podobnému útoku nedojde. "Na sto procento jim zabránit nelze," tvrdí Fáberová. A uvědomují si to také nemocnice. "Předejít krizové události podobného typu zřejmě není možné," říká mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Marie Heřmánková.
Oslovené nemocnice upozorňují, že jejich zařízení navštěvují denně stovky až tisíce lidí, tudíž nelze každého návštěvníka či pacienta pozorně hlídat. "Fakultní nemocnice v Motole je veřejným prostorem, který musí být permanentně přístupný veřejnosti, a jsme tedy částečně limitováni v tom, co se týká omezování vstupu a pohybu osob v našich prostorách," říká ředitel nemocnice Miloslav Ludvík.
Některé nemocnice však alespoň částečně omezují přístup na vybraná oddělení, kam je možný vstup pouze s ověřeným čipem. K postupnému zavádění automatických dveří, za které se lze dostat pouze po přiložení karty, přistoupila například plzeňská nemocnice.
Minimálně ve velkých nemocnicích je standardem, že je nepřetržitě hlídají pracovníci bezpečnostních agentur. "Avšak nemají takové pravomoci jako například policie. Také z toho důvodu nelze zajistit kontrolu osob přicházejících do nemocnice. Nejlepší zabezpečení nemocnice jsem měl možnost vidět v Izraeli, kde detailní kontrola probíhá běžně a na velmi vysoké úrovni," říká ředitel motolské nemocnice Ludvík.
Rámy v nemocnicích být nemohou
Do areálů nemocnice je povětšinou zakázáno vnášet střelné zbraně, na což upozorňují na mnoha místech značky a samolepky. Jenže nemocnice nemají nástroj, jak zajistit, aby do jejich areálu někdo se zbraní skutečně neproklouzl. "Instalace bezpečnostních rámů nebo přísná kontrola všech příchozích by výrazně zpomalila vstup do areálu," vysvětluje mluvčí pražské všeobecné fakultní nemocnice.
S tím souhlasí i ministerstvo zdravotnictví. "Nemocnice jsou z povahy věci zařízení velmi otevřená, a není proto reálné, aby tam existovaly například bezpečnostní rámy na všech vstupních místech, kterých mohou být u nemocnice pavilonového typu i desítky," říká mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová. Podle ministerstva má případné hrozby na místě eliminovat bezpečnostní služba nebo kamerový systém a dobře proškolený personál.
Odbornice na ochranu měkkých cílů Veronika Fáberová však upozorňuje, že některé jiné nemocnice na útoky ozbrojených střelců nejsou připravené vůbec. "Řada nemocnic nemá nastavené základní bezpečnostní mechanismy, jak zareagovat při podobné situaci. Jak třeba vyrozumět personál dalších oddělení a varovat je. Situace se však postupně zlepšuje. Stále ale chybí i spousta finančních prostředků potřebných k pořízení mnohdy základního bezpečnostního vybavení a techniky," říká Fáberová.
Bezpečnostní odborník a bývalý velitel speciální protiteroristické jednotky Vojenské policie Lumír Němec ve studiu DVTV prohlásil, že bezúčelné by nebylo, kdyby nemocnice hlídali například ozbrojení policisté. "Když útočník přijde do nemocnice a zjistí, že tam je ozbrojená ochranka, tak si řekne, že to může být větší překážka, než si původně myslel, a tak se na to vykašle. Fáze odstrašení je strašně důležitá a tady se bohužel podceňuje, ale lidem může zachránit život," říká Němec.
Podle Fáberové jsou jakákoliv bezpečnostní opatření přínosná. Upozorňuje však především na to, že na svou vlastní bezpečnost by měli dbát i samotní lidé. "V Česku máme ve zvyku bezpečnost hodně podceňovat. Chápeme ji jako starost někoho jiného - pořadatele, správce objektu nebo vedení nemocnice. Když pak dojde k nějakému útoku, ať už třeba v tramvaji, v nemocnici nebo obchodním centru, místo toho, abychom se uklidili do bezpečí a zavolali pomoc, většinou stojíme a zíráme na to, co se odehrává. A možná si to ještě natáčíme na mobil," podotýká Fáberová.
Ministerstvo dává na bezpečnost nemocnic miliony
Pozitivně však odborníci hledí na dotační programy, které stát vypisuje na ochranu měkkých cílů. Zapojit se do nich mohou také nemocnice. Podle ministerstva je program zaměřený především na provedení analýz ohrožení, zpracování bezpečnostních studií, nastavení systému ochrany, identifikaci únikových cest nebo proškolení personálu.
Ostravská klinika, na které v úterý střelec zabil šest lidí, podle ministerstva zdravotnictví v letošním roce využila z těchto peněz 1,2 milionu korun, za které například proškolila více než 120 osob. Pravidelná školení personálu, jak se v podobných situacích chovat, provádí všechny oslovené nemocnice.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch po útoku na ostravskou nemocnici oznámil, že zjistí, jestli je možné rozšířit dotační program na více nemocnic. "Dnes je určen pro akutní lůžková zařízení nad 350 lůžek, rádi bychom tento limit snížili a rozšířili okruh nemocnic, které by mohly být podpořeny," řekl s tím, že jen letos na tyto účely jeho ministerstvo poskytlo 32 milionů korun.
