Praha/Brno - Ústavní soud už má na stole připravený návrh verdiktu, který ruší balík úsporných zákonů.

Prosadili jej poslanci a senátoři vládní koalice loni v listopadu ve velkém spěchu. Oficiálně proto, aby se nezdržela příprava státního rozpočtu. Opozice však tvrdila, že zejména kvůli tomu, aby "škrtzákony" schvaloval Senát ještě ve starém složení, kdy měla pravice většinu. Po podzimních volbách, které vyhrála ČSSD, to už neplatilo.

Na způsob přijetí úspor v sociální oblasti si proto sociální demokraté stěžují u Ústavního soudu.

Redakci Aktuálně.cz se nyní podařilo zjistit, že soudkyně Eliška Wagnerová připravila návrh, který dává stížnosti socialistů za pravdu.

Návrh Wagnerové, která je zpravodajkou stížnosti, budou nyní posuzovat další ústavní soudci. Pokud její verdikt posvětí, přestanou změny platit. V důsledku to bude mimo jiné znamenat, že vláda nedodrží schválený rozpočet. Výdaje státu stoupnou o desítky miliard korun.

Problém pro vládní koalici

Jak si z několika zdrojů od soudu ověřila redakce Aktuálně.cz, návrh Wagnerové nenavrhuje zrušit úsporné zákony zpětně, ale k určitému datu.

Tím by dal Ústavní soud parlamentu prostor, aby zákony přijal znovu - a v řádných lhůtách.

Pro to, aby mohl soud zrušit části zákonů, musí ale zvednout ruku hned 9 z 15 ústavních soudců.

Podle zdrojů obeznámených s postoji soudců se však momentálně jejich názory tříští zhruba půl na půl, podobně jako v případě voleb do pražského magistrátu.

Konečné hlasování ještě neproběhlo, ústavní soudci se poradí ještě v pondělí, na kdy naplánovali vynesení verdiktu.

Pokud nebude pro návrh soudkyně Wagnerové potřebná většina soudců, pak se jednání o vládních úsporných zákonech protáhne.

"Může dojít k tomu, že soudce-zpravodaj předloží návrh, který nezíská devět hlasů," popsal v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz další proceduru předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. "Pak se musí měnit zpravodaj a ten musí připravit úplně nový nález, který by se znovu diskutoval."

Znovu... a lépe?

Připravený návrh napadá jen způsob, jakým vládní koalice protlačila úsporné zákony parlamentem: ve stavu legislativní nouze, tedy ve velmi rychlém řízení.

Vládní koalice odůvodňovala stav legislativní nouze tím, že rychlé přijetí zákonů bylo nutné pro sestavení státního rozpočtu na letošek, opoziční ČSSD namítala, že o žádnou legislativní nouzi nešlo - a rychlé přijetí napadla u Ústavního soudu.

Právě na to, zda byla legislativní nouze a rychlé projednání bylo oprávněné, nebo nebyla, směřovaly i otázky, které ústavní soudci v průběhu veřejných slyšení kladli premiéru Petru Nečasovi (ODS) i předsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové (ODS).

"Předmětem této stížnosti není materiální obsah sedmnácti novel zákona, kterými se redukují sociální dávky. Jediným předmětem řízení je procedura a její ústavnost a legitimita," vysvětloval už před časem Pavel Rychetský. "Musíme posoudit, kam až může parlament při využívání procedurálních ustanovení jednacího řádu zajít a kde je mez, kterou by neměl překročit."