Brno - U Ústavního soudu dnes pokračovalo veřejné jednání o návrhu ČSSD na zrušení vládního balíčku úspor v sociální oblasti, který má ušetřit 24 miliard korun.
Zatímco minule před soudci vypovídal premiér Petr Nečas, tentokrát jako svědkyně na návrh sociálních demokratů vypovídala předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS).
Obhajovala, proč byla vyhlášena legislativní nouze, která vládě umožnila své záměry prosazovat ve zrychleném režimu.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský po dopoledním řízení přerušil jednání na neurčito.
Generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek po jednání uvedl, že rozhodnutí by mohlo padnout přibližně v horizontu jednoho až tří týdnů. S jistotou však termín zatím odhadovat nelze.
"Jako předsedkyni Poslanecké sněmovny mi dle jednacího řádu nenáleží posuzovat oprávněnost takovéto žádosti," reagovala Němcová na dotaz soudce Pavla Hollandera, proč stav legislativní nouze vyhlásila.
Mimořádná schůze Sněmovny podle ní byla podobně rychle svolána i v minulosti a sama pro vyhlášení stavu legislativní nouze hlasovala na základě argumentů premiéra Petra Nečase, který varoval před hospodářskými škodami.
Jak posléze dodala, nespoléhala ale jen na informace od ministerského předsedy, nábrž celou záležitost sledovala i v odborném ekonomickém tisku.
Bohuslav Sobotka, úřadující předseda ČSSD, se coby navrhovatel Němcové ptal, proč prodloužila délku vyhlášení stavu legislativní nouze. Němcová odpověděla, že věc konzultovala s parlamentní legislativou.
Soudkyně: Hovořili jen řečníci s přednostním právem
Podle sociálních demokratů byl balíček přijat protiústavně - vládní většina převálcovala opozici a podle sociálních demokratů zneužila své postavení.
Opozice ale měla podle Němcové dostatek času se s normou důkladně seznámit.
"Věděli přesně, o jakou matérii jde, (...) o jaký obsah zákona se jedná," uvedla Němcová. Opozice se podle ní mohla k obsáhlému zákonu vyjádřit při obecné rozpravě, která probíhala ještě před vyhlášením stavu legislativní nouze.
Soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová však upozornila na to, že rozprava trvala jen krátce a hovořili pouze řečníci s přednostním právem.
Norma je podle Wagnerové obsáhlá, mění 18 různých zákonů, důvodová zpráva má 80 stran. Soudkyně připomněla také to, že někteří poslanci podle svých vyjádření v médiích vůbec nevěděli, jakou měrou si schválením normy snižují vlastní platy.
Na dotazy soudců posléze odpovídal i Bohuslav Sobotka, kterého soudce Vladimír Kůrka nejprve poučil, že by měl povstat.
Kůrka se poté úřadujícího šéfa ČSSD ptal, zda protestoval i proti vyhlášení legislativní nouze za premiéra Jana Fischera, kdy se vláda dohadovala s odbory o zdanění benefitů pro zaměstnance. „Ne, v tomto případě ale hrozila stávka a řešil by se mimořádný sociální konflikt," odvětil Sobotka.
Verdikt soudu bude důležitý i pro další stížnosti na vládní zákony - třeba na stížnost na krácení podpory stavebního spoření.
Podle opozice šlo o svévoli vládní většiny
ČSSD zpochybňuje především proces přijetí zákona parlamentem. Stížnost hovoří o extrémní svévoli vládní většiny. Vláda podle opozice omezila práva opozice tím, že zneužila stav legislativní nouze, svolala mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny a znemožnila obecnou rozpravu.
Sociální demokracii se nelíbí ani to, že vláda nechala návrh projednat Senátem ve starém složení. Horní komoru parlamentu po podzimních volbách ovládla levice. Napadený zákon však po volbách schválili ještě původní senátoři, většinou sympatizující s nynější vládní koalicí.
Podobným způsobem Senátem prošly i další vládní úsporné zákony.
Balíček škrtů v sociální oblasti podle vlády umožní úspory až 24 miliard korun a pomůže při snižování schodku státního rozpočtu. Zákon provádí řadu změn v oblasti nemocenského pojištění, státní sociální podpory a státní politiky zaměstnanosti. Jde například o nemocenskou, rodičovský příspěvek, sociální příspěvek, porodné a příspěvek na péči.
