Městský soud v Praze loni rozhodl, že Krejčíř pro české orgány stále zůstává nedostupný a nelze v dohledné době očekávat jeho vydání k výkonu trestu do vlasti. Nadále tedy trvají důvody, pro které byl souzen jako uprchlý. Soud také upozornil na to, že nynější situace je důsledkem původního Krejčířova záměru, kdy se chtěl útěkem do ciziny vyhnout trestnímu řízení v Česku.
V ústavní stížnosti Krejčíř uvedl, že rozhodnutí městského soudu stojí na chybném předpokladu "jednou uprchlý - navždy uprchlý". Poukázal třeba na možnost vedení nového hlavního líčení formou videokonference. Ústavní soudci ale stížnost označili za zjevně neopodstatněnou.
"V této souvislosti považuje ÚS za důležité, že stěžovatel měl prostřednictvím svého právního zástupce možnost se po celou dobu trestního řízení k věci vyjadřovat, podávat opravné prostředky atp., čehož také hojně využíval. Nelze tedy hovořit o tom, že by vedením řízení proti uprchlému nebylo šetřeno podstaty jeho práva na účinnou obhajobu či práva na spravedlivý proces jako celku," stojí v usnesení.
"Pokud bude stěžovatel v budoucnu skutečně dostupný českým orgánům činným v trestním řízení, přestane být uprchlým a bude moci znovu argumentovat, že důvody vedení řízení proti uprchlému pominuly," doplnili ústavní soudci. Poté může Krejčíř opět požádat o nové hlavní líčení.
Krejčíře začaly české úřady na přelomu tisíciletí stíhat kvůli hospodářské trestné činnosti. Patnáctiletý souhrnný trest zahrnuje pokus o vytunelování Čepra, přípravu vraždy celníka, řízení organizovaného zločineckého gangu a padělání peněz i směnek a také dřívější odsouzení za půlmiliardový daňový únik, podvody, zpronevěru a další činy.
V roce 2005 Krejčíř uprchl z Česka. V Jihoafrické republice žije od roku 2007, od té doby také Česko usiluje o jeho vydání. Za mřížemi v JAR je Krejčíř od listopadu 2013, a to na 35 let. V Africe čelí i několika dalším obviněním.
