Vznik nových hnutí jistě nepotěšil strany smýšlející proevropsky. Právě na jejich voliče budou dvě nová uskupení pravděpodobně cílit. Jak velkou šanci na úspěch mají, lze prozatím jen těžko odhadovat. "Potřeboval bych křišťálovou kouli. Je to zcela nejasné, protože nebyly předmětem žádného měření průzkumu veřejného mínění," říká sociolog Jan Herzmann.
Větší šance však připisuje spíše Hlasu, v jehož čele stojí Telička. "Je poměrně známou a výraznou osobou, takže by mohl část voličů lákat," dodává Herzman s tím, že jde v tuto chvíli jen o hádání. Místopředseda Evropského parlamentu Telička patří mezi výrazné české osobnosti bruselské politiky, která se jinak příliš velkého zájmu zdejší veřejnosti netěší.
Bývalý diplomat a podnikatel dotáhl jako jednička kandidátky ANO hnutí k volebnímu vítězství, před dvěma lety se však kvůli názorovým neshodám se stranou rozešel. Nové hnutí založil společně s dvojkou tehdejší kandidátky Petrem Ježkem, který spolupráci s Babišovým hnutím ukončil loni kvůli podpoře prezidenta Miloše Zemana a spolupráci s komunisty a SPD.
Politolog Jakub Charvát se domnívá, že Teličkův Hlas i Štětinova Evropa společně mohou sice o hlasy obrat i hnutí ANO, komplikace to však může způsobit společné kandidátce TOP 09 a STAN, ale také lidovcům či ČSSD. Ti v předvolebních průzkumech balancují u pětiprocentní hranice, jejíž překonání je nutné pro zisk mandátů.
"Nakonec to může být problém. Hlasy pro ně se mohou rozdrobit a výsledek může být takový, že buď jednotlivé strany získají po jednom dvou europoslancích, nebo skončí těsně pod pěti procenty. Na vysokém procentu propadlých hlasů pak vydělá vítěz, což bude asi ANO. Je otázka, jestli to ve výsledku nemůže nahrát těm stranám, které jsou protievropské. U nich musí kvůli vzniku nových hnutí panovat nadšení," řekl Charvát.
Právě kvůli tomu zakladatelé nových hnutí čelí kritice, že hlasy pro proevropské strany drolí a tím posilují odpůrce Bruselu. Ježek však takové výtky odmítá. "Když odečtu protievropskou SPD a částečně protievropskou KSČM a také 'chytrou horákyni' ODS, ostatní subjekty se deklarují jako proevropské a mají jasnou většinu. Jestli některé strany mají dlouhodobě preference okolo pěti procent, pak mají asi hlubší problém než vznik hnutí Hlas," řekl Aktuálně.cz Ježek.
Navíc dodává, že i mezi proevropskými stranami mohou být i v bruselské politice významné rozdíly. "Myslím, že při bližším pohledu se lišíme víc než jen tím, že jsme jako jediní v liberální frakci - tedy pokud nepočítám hnutí ANO, které jsme tam před pěti lety přivedli," dodal Ježek.
Nové hnutí vzniká v době, kdy se mluví o sjednocování podobně smýšlejících stran. TOP 09 a starostové se nakonec domluvili a do evropských voleb budou kandidovat společně se Stranou zelených, Liberálně ekologickou stranou Martina Bursíka a některými regionálními uskupeními.
Případný úspěch společné kandidátky však podle politologa Charváta automaticky nezaručí, že to podobně dopadne i ve sněmovních volbách. "Jsou to velmi odlišné volby, i chování voličů je jiné. Pokud by to ale nefungovalo v evropských volbách, znamenalo by to stopku pro nějakou další spolupráci," řekl Charvát.
