Zástupci ANO opakovaně prohlašovali letošní volby za referendum o vládě. Co se týče těch senátních, z druhého kola nakonec hnutí odchází neúspěšně, ze sedmnácti kandidátů vyhráli jen dva. Jsou tyto volby jednoznačnou prohrou hnutí ANO?
Ano, ale vzhledem k tomu, jak hnutí ANO vystupuje, se není čemu divit. Strany jeho typu dvoukolový většinový volební systém dlouhodobě nezvládají. Ten nenahrává hnutím, která jsou založena marketingově, populisticky, na jednom lídrovi. Navíc trestá kandidáty, které více lidí moc nemusí, než je má rádo. A naopak odměňuje ty, kteří jsou schopní oslovit i lidi, kteří nejsou jejich voliči.
Dlouhodobě také víme, že tomuto typu voleb chybí jednotící linka, pokud se nepodaří celé volby stočit na jedno téma tak, jak si to představoval v roce 2008 Jiří Paroubek se zastavením třicetikorunového poplatku u lékaře nebo jak to letos chtěl Andrej Babiš s referendem o vládě. A to těmto stranám opět nepomáhá.
Na dvoukolovém volebním systému jsou založeny i prezidentské volby. Co může neúspěch ANO znamenat pro rozhodování Andreje Babiše, zda kandidovat na prezidenta?
O tom, že tento systém nenahrává kandidátům hnutí ANO, ví Andrej Babiš dlouho. O své kandidatuře se tedy rozhodl už dávno, jenom zatím neřekl, jak. To, co pustí do médií a do společnosti, je něco jiného, než co si myslí. Andrej Babiš navíc není taková osobnost jako Miloš Zeman, a i ten se stal prezidentem proto, že měl proti sobě ve druhém kole Karla Schwarzenberga, tedy kandidáta tehdy neoblíbené vládní většiny.
Komunální volby označily za velký úspěch prakticky všechny větší strany. Lze za vítěze těch senátních považovat vládnoucí koalici Spolu, jejíž zástupci uspěli v celkem dvaceti obvodech?
To určitě ano. Z toho důvodu, že ODS, TOP 09 a lidovci dokázali dále vystupovat jednotně jako Spolu, ne že do druhého kola postoupí KDU-ČSL a ODS. Je to důkaz toho, že koalice spolu funguje a má smysl na ní pracovat do budoucna.
Není pro koalici Spolu úspěch jejích kandidátů na rozdíl od hnutí ANO zprávou, aby do prezidentských voleb vyslala vlastního kandidáta?
Ne, na to už je pozdě, to měla udělat jeden, dva, tři měsíce zpět. V tuto chvíli už prezidentská kandidatura běží a kdyby teď vytáhli králíka z klobouku, tak by to dopadlo jako Mirek Topolánek v roce 2018, který nastoupil do rozjetého vlaku na poslední chvíli. Smysluplnější by nyní bylo si vybrat některého z už ohlášených kandidátů.
Co považujete za největší překvapení voleb?
Lze jmenovat neúspěch místopředsedy Senátu Jana Horníka (STAN, dříve SD-SN/SNK ED). Ten byl v horní komoře osmnáct let a rozhodně si nepřipouštěl, že nepostoupí do druhého kola. Je to další důkaz toho, že kandidáti STAN dokáží oslovit voliče v místě svého bydliště, ale senátní obvod je často nad jejich schopnosti.
Oproti němu předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS nakonec s přehledem vyhrál v jihlavském obvodu.
Miloš Vystrčil měl vyhrané volby už dávno dopředu. Je to velký obvod, kde jako politik pocházející z Telče dokáže stále oslovovat lokálně ukotvené voliče. Současně je celé Jihlavsko spíše nelevicové. A zatřetí je to kandidát vládní strany, která je ještě na začátku svého funkčního období, takže není ještě tak neoblíbená, jako bude v polovině. To jsou věci, které vám vyhrají volby. A ne to, jestli máte billboard na křižovatce nebo jestli je modrý, nebo oranžový.
Překvapením může být také úspěch dvou kandidátek: Jany Zwyrtek Hamplové, která v minulosti - mimo jiné podle serveru Manipulátoři - šířila dezinformace o covidu a nyní vystupuje na protivládních demonstracích, a také Daniely Kovářové, bývalé ministryně spravedlnosti se silně konzervativními názory, podle které je například sexuální obtěžování přirozená věc. Čemu tento úspěch přisuzujete?
Případ Zwyrtek Hamplové bych přirovnal k úspěchu Jitky Chalánkové, která před čtyřmi lety jako nezávislá porazila kandidátku vládní ČSSD Boženu Sekaninovou. Chalánková se stejně jako Zwyrtek Hamplová dostala do druhého kola jen těsně a o pár hlasů porazila kandidáta, od kterého se to očekávalo. A ve druhém kole už je to boj mezi kandidátem pro mnohé nenáviděného ANO a někým jiným. A lidí, kteří hlasují proti ANO, je více než těch, kteří hlasují pro.
Co se týče Plzně a paní Kovářové, tak tam se musíme podívat, jestli Karel Naxera, který první kolo vyhrál, dostatečně mobilizoval své voliče i do kola druhého. Část voličů viděla nezávislou kandidátku, která jim byla sympatická, a než aby zůstali doma a podpořili vládního kandidáta, tak šli a hlasovali proti němu.
Nemohla hrát v úspěchu těchto kandidátek roli sílící nespokojenost části obyvatel, která se projevuje například na protivládních demonstracích?
Je to možné. Ale zároveň se podívejme, že jde o dvě kandidátky z dvaceti sedmi, které se do druhého kola dostaly velmi těsným výsledkem. Usuzovat nálady ve společnosti na základě několika hlasů považuji za poměrně odvážné. Je to spíše souhra celé řady náhod.
Lze od těchto dvou kandidátek očekávat, že budou v Senátu zastupovat antisystémové, ultrakonzervativní či jinak extrémní proudy?
Senát má 81 členů, ony budou dvě. Bude záležet, do jakého klubu vstoupí a jak se budou prosazovat. Myslím si ale, že za měsíc už o nich nikdo neuslyší a tak to zůstane po následujících šest let. Usednou do Senátu a tím končí. Podívejte se na Vladimíra Železného, který byl před tím, než se stal senátorem, hodně hlasitý. A co se změnilo s jeho zvolením? Nic.
Letošní druhé kolo senátních voleb zaznamenalo nejvyšší účast od roku 2010. Dařilo se letos stranám více mobilizovat své voliče?
Důležité je, že první kolo voleb se konalo současně s volbami komunálními, ve kterých zaznamenáváme větší účast než u voleb do Evropského parlamentu nebo do zastupitelstev krajů.
Záleží také, do jakého obvodu se podíváme. V Jihlavě, kde se konal onen výrazný souboj Miloše Vystrčila (ODS) a Jany Nagyové (za ANO), byla účast velmi vysoká, téměř 39 procent. Ve chvíli, kdy do druhého kola tohoto typu voleb postoupí kandidáti, kteří představují dva protilehlé politické bloky, tak to posiluje volební účast směrem k jednomu i druhému. V Karlových Varech, kde proti sobě stály dvě opoziční kandidátky, ovšem přišlo jen asi 10 procent voličů.